Ministerstvo zdravotnictví by mělo příští týden rozhodovat o tom, jak to v Česku bude s třetí dávkou očkování proti covidu-19. Definitivně jasno má být do konce srpna. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) už proto požádal Klinickou skupinu, Českou vakcinologickou společnost a Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu sdělily svůj odborný názor. Třetí dávku by měli dostat například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti nebo senioři. Ukazuje se, že by v těle už totiž nemuseli mít dostatek protilátek.
Hladinu protilátek v těle rizikových skupin má nyní pomoct změřit studie, kterou zadal premiér Andrej Babiš (ANO). Provést se má v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Česká vakcinologická společnost chystá rozhodnutí, informace má ale spíš z robustních mezinárodních studií.
Ukazuje se prý, že účinnost očkování v čase klesá. Potvrzují to i reálná data z Velké Británie a zejména z Izraele, která ukazují, že účinnost u lidí, kteří se očkovali na počátku vakcinace, klesá z 90 až na 40 procent. Zároveň se i ukazuje, jaké skupiny obyvatel budou pravděpodobně potřebovat třetí dávku kvůli rychlejšímu poklesu protilátek.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka to jsou lidé s poruchou imunity, kam mohou patřit například ti, kteří berou hormonální přípravky a kortikosteroidy, onkologičtí pacienti nebo HIV pozitivní osoby. Mohou to být i lidé se závažným onemocněním ledvin nebo ti, kterým chybí slezina. Další skupinou, o níž se bude hovořit, jsou prý senioři starší 65 let, v některých zemích i starší než 60 nebo 50 let. Protilátky ale ubývají všem.
„Kdybychom udělali měření protilátek i mladým, zdravým jedincům, a bude-li to například půl roku po očkování, tak ty protilátky v průběhu jednoho roku dramaticky klesají prakticky u všech. To není nic nového, ani překvapivého, ale ještě to neříká nic o té reálně ochraně. Je důležité, kolik si ti lidé vytvořili paměťových buněk, a to ty české studie zatím vůbec nevyšetřovaly,“ uvedl Chlíbek v pořadu 90' ČT24.
Třetí dávka pro zdravotníky
Zaměřit se jen na protilátky tak podle něj není dostačující. V tuto chvíli nevíme, kam ochranu nechat klesnout, neznáme prý číslo, která hladina protilátek už nechrání. To, že bude ochrana u seniorů klesat rychleji, je ale obecný předpoklad. Dalo by se prý také uvažovat, že zdravotníci, kteří covid neprodělali, by mohli dostat třetí dávku. U ostatních lidí, kteří nepatří do rizikových skupin, se zatím o třetí dávce neuvažuje.
„Nejsou údaje, že ochrana u takových jedinců by nějak dramaticky klesala, takže není žádný důvod k panice. Tato kategorie není na pořadu jednání dalšího přeočkování. Můžeme se o tom bavit, až bude více dat, a to určitě nebude dříve než za dvanáct měsíců po proběhlém očkování,“ dodává Chlíbek, jenž působí i jako vedoucí katedry epidemiologie na Univerzitě obrany v Brně.
Budou se ohrožené skupiny očkovat pořád? „Nedá se to odhadnout, bude záležet na tom, jak se bude koronavirus chovat,“ míní Chlíbek. V případě dalších dramatických změn a mutací by se prý mohlo stát, že nás potká podobný osud jako u chřipkových vakcín, které se mění každý rok. Může se tak stát, že se jednou za dva roky až pět let složení koronavirových vakcín změní, ale podle Chlíbka se to nedá dopředu říct.
„Ale úplně si nemyslím, že by to přešlo do režimu, že se budeme dokola přeočkovávat. Myslím, že v takovém chřipce podobném režimu by covid do budoucna neměl běžet,“ doplnil.
Kde uvažují o třetí dávce
Právě téma očkování třetí dávkou se v posledních týdnech v mnoha zemích intenzivně skloňuje. Jako první s ním začal před několika dny Izrael, známý především rychlostí očkování. Nárok na třetí dávku v této zemi mají lidé starší šedesáti let a od pátku také lidé se sníženou imunitou.
Třetím dnem se pak přeočkovává i v Chile, kde se další dávky dočkají nejprve lidé starší padesáti pěti let. Od září se pak k tomuto trendu připojí Německo, Spojené království nebo Francie. Hlavním důvodem je snaha zabránit šíření nových mutací. Třetí dávka už je schválena i ve Spojených státech, ovšem pouze pro ty, co mají sníženou imunitu nebo jsou po transplantaci.
Mezi státy, kteří o třetí dávce uvažují, je pak Španělsko či Itálie, kde ale zatím nemají konkrétní představy. Podle Světové zdravotnické organizace by se ale pozornost měla upřít hlavně na chudší státy, které mnohdy ještě ani nemají přístup k první dávce.
