Přes osmdesát procent dospělých Čechů má zvýšenou koncentraci cholesterolu v krvi. Hraniční hodnoty jsou u pacientů individuální. Liší se u těch, kteří nemají jiné rizikové faktory, a například u těch po infarktu. Hladina cholesterolu má vliv na další, zejména kardiovaskulární onemocnění, na jejichž léčbu dávají pojišťovny ročně miliardy korun.
Zvýšený cholesterol má většina dospělých v Česku, riziko infarktu podle lékařů podceňují
UDÁLOSTI: Přes 80 procent dospělých má vyšší koncentraci cholesterolu v krvi (zdroj: ČT24)
Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je v Česku docela běžná. Místopředsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění Kristýna Čillíková zdůraznila, že mnoho lidí si neuvědomuje, jaké riziko představuje. „Lidé tuto problematiku podceňují, netuší, že to je tak velký problém. Všichni mají spíše zakořeněné onkologické potíže než to, že se tady nejvíce umírá na infarkt,“ podotkla.
Podle lékařů přitom může řada lidí dostat cholesterol pod kontrolu docela jednoduše. Pomáhá pohyb a také správné složení jídelníčku. Prospěšné je například částečné nahrazení živočišných tuků rostlinnými.
„Jsou to obecná pravidla, kterými řada lidí v populaci může svoji hladinu cholesterolu alespoň snížit, když ne dovést k optimu. Pravidla zdravého životního stylu ovlivňují celý rizikový profil,“ zdůraznil zástupce přednosty III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Vrablík.
Kardiologové podle něj doporučují, aby se lidé snažili přiblížit stravovacímu rámci tradičního středomořského jídelníčku, který je bohatý na kvalitní bílkoviny, zeleninu, ovoce, tím pádem i vlákninu, s nižším obsahem cukrů a živočišných tuků, ale s vysokým zastoupením tuků rostlinných.
Cholesterol je pro tělo důležitý. Je základní stavební buňkou pro konstrukci všech buněčných membrán, vysvětlil Vrablík. Co se ale týče cholesterolu, který putuje krevním proudem, tam jeho množství stačí minimální. Pokud je cholesterolu nadbytek, ukládá se do cévní stěny a je hnacím motorem procesu zvaného ateroskleróza. „Aterosklerózou trpíme všichni, většině z nás ale nemusí vadit. Je-li ale cholesterolu hodně a působí-li dlouhou dobu, způsobuje nezvratné poškození cévní stěny a vede k infarktu myokardu, cévním mozkovým příhodám a jiným tepenným onemocněním, která v České republice představují nejčastější příčinu nemocnosti i úmrtnosti,“ upozornil Vrablík.
Hladina cholesterolu je podle něj v běžných případech z padesáti procent dána geneticky, z druhé poloviny pak jde o vlivy vnějšího prostředí. Existují nicméně i lidé, kteří mají takzvanou familiární hypercholesterolémii a za vysokou hladinu svého cholesterolu nemohou, neboť její výše je určena geneticky z devadesáti procent. „Ale rozhodně se na geny nevymlouvejme, protože úplně každý, dokonce i ten nemocný s familiární hypercholesterolémií může svou hladinu LDL cholesterolu snížit, když bude respektovat pravidla zdravého životního stylu,“ poznamenal.
Michal Vrablík o povědomí Čechů o cholesterolu (zdroj: ČT24)
Prevence
Ke zjištění, zda je hladina cholesterolu v normě, je potřeba chodit na pravidelné prohlídky k praktickému lékaři. První měření by měl každý zdravý člověk podstoupit v osmnácti letech a potom při dalších prohlídkách. Rizikoví pacienti mají v rámci sledování kontroly častěji.
„Jinak se chová praktický lékař u pacientů, kteří nemají žádné potíže. Pokud už mají nějaké chronické onemocnění, anebo pokud mají pozitivní rodinnou anamnézu, pak je vhodné udělat vyšetření dřív,“ podotkla Zdeňka Salcman Kučerová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Na riziko související s kardiovaskulárními onemocněními, a tedy i s cholesterolem, by měl upozornit národní kardiovaskulární plán. Lékaři si od něj slibují, že v příštích deseti letech sníží nemocnost a úmrtnost alespoň o pět procent.