Češi jako první pozorovali organický materiál z asteroidu Ryugu

Čeští vědci jako první pozorovali trojrozměrnou strukturu zakonzervované organické hmoty z planetky Ryugu. Vzorky materiálu starého 4,5 miliardy let odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Získané výsledky přinášejí cenné informace k objasnění povahy organické hmoty, která mohla být v raných fázích Sluneční soustavy dopravena na Zemi.

Vzorky z asteroidu Ryugu jsou podobné typům meteoritů zvaným CI chondrity, které vznikly nahromaděním prachu mateřské mlhoviny pouhých několik milionů let po zrodu Sluneční soustavy. Sonda Hajabusa 2 dovezla na Zemi pět gramů vzorku. Českým vědcům poskytla japonská agentura JAXA pro výzkumné účely zrno asteroidu o velikosti přibližně 1,5 milimetru. Vědci mu dali jméno Radegast.

Sloučeniny objevené na asteroidu Ryugu
Zdroj: NASA/ JAXA/ Dan Gallagher

„Vzorky jsou tak vzácné, že byly odeslány jen několika laboratořím, včetně té naší, a mohly být prozkoumány výhradně pomocí mikroskopických technik,“ uvedl Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.

Vědci podrobili vzorek zkoumání pomocí řady pokročilých mikroskopických technik. Mimo jiné sestavili sérii tisíců snímků, které jim poskytly informace o rozložení hmoty ve studovaném vzorku. Českým vědcům se tak jako prvním na světě povedla zobrazit 3D struktura organických částí starších než Země.

Získané detailní snímky podle vědců ukazují všudypřítomný jílový minerál, ve kterém jsou zanořena zrna magnetitu, sulfidů železa, fosforečnanů a přítomné uhlíkaté hmoty. Takováto mineralogie je důkazem procesů zvětrávání primárních minerálů vodou, jež protékala tělesem v počátcích Sluneční soustavy.

Vzorky prozkoumali vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd na pracovištích brněnského výzkumného centra CEITEC a společnosti Tescan. První výsledky zkoumání shrnuje článek, který vyšel v časopise Nature Communications.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...