Kapsle se vzorky z asteroidu Rjuga přistála v Austrálii. Vědcům pomůže objasnit vznik života na Zemi

Japonská kapsle nesoucí vzorky z asteroidu Rjuga se v sobotu vrátila na Zemi. Přistála na poušti v Jižní Austrálii, oznámila japonská vesmírná agentura JAXA na základě signálů z kapsle. Ta bude po vyzvednutí převezena z Austrálie do Japonska, kde bude teprve otevřena. Kapsle se před přistáním úspěšně oddělila od sondy Hajabusa 2, která bude dále pokračovat ve své vesmírné misi.

Sonda odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjuga, který je vzdálen 300 milionů kilometrů od Země a jehož stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, cestovala tři a půl roku. Vzorky asteroidu začala odebírat v roce 2019, v loňském roce přitom zahájila cestu zpět k Zemi.

Na asteroidu sonda odebrala vzorky o celkové váze asi jednoho gramu. Vědci si slibují, že materiál, který není dotčen kosmickým zářením a dalšími externími vlivy, jim pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a možnost vzniku života na Zemi. Výzkum se zaměří především na stopy organických látek ve vzorku.

Hajabusa 2 letí k dalšímu asteroidu

Vědci se domnívají, že původně byla Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy byla voda a další organické látky přeneseny na Zemi poté, co se planeta vzdálila od Slunce, meteority podobnými jako Rjuga, uvedla agentura Kjódó.

Po úspěšném vypuštění kapsle se sonda Hajabusa 2 vydá k malému asteroidu s názvem 1998KY26. Odhaduje se, že cesta potrvá deset let. Cílem výzkumu bude mimo jiné nalézt způsoby, jak se vyhnout střetům meteoritů se Zemí.

Hajabusa 2
Zdroj: German Aerospace Center

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...