Japonská sonda odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se na Zemi

Japonská sonda Hajabusa 2 po roce a půl odlétá od asteroidu Ryugu a vrací se zpět na Zemi, kam do konce roku 2020 dopraví odebrané vzorky. Aparát ve středu úspěšně opustil oběžnou dráhu kolem asteroidu, který je nyní vzdálen od Země přes 252 milionů kilometrů, a do pěti dní se vymaní z jeho gravitačního vlivu.

Dvě hodiny po půlnoci sonda zažehla motor, aby se odpoutala od stávající oběžné dráhy. Japonská kosmická agentura JAXA uvedla, že změna rychlosti byla potvrzena a že palubní systémy pracují normálně. Letové středisko přelom v misi ocenilo potleskem, podle JAXA ale v centru kvůli odletu panuje i smutná nálada.

Odlet je možné sledovat přes web JAXA, kde budou po následujících pět dní zveřejňovány fotografie asteroidu, od kterého se sonda vzdaluje.

Tři roky u asteroidu

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Poprvé se k jeho povrchu kvůli odebrání vzorků přiblížila v únoru a podruhé v červenci. Zda jsou vzorky skutečně na palubě, známo není, vědci v to ale věří. Při náročném manévru sonda na asteroidu nepřistála, ale povrchu se krátce dotkla odběrovou hubicí.

Sonda také na povrch dopravila kontejnery MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a MINERVA-II 2 a také německý přistávací modul MASCOT.

Nahrávám video

Nynější mise je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled