Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU, vyplývá z monitorovací zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), která sledovala vývoj mezi lety 2005 a 2022.
Podle Jany Maříkové-Kubkové, seniorní vědkyně z Archeologického ústavu AV ČR, se svět vědy stále více přizpůsobuje mužskému modelu a ženy musí vynaložit mnohem větší úsilí, aby dosáhly stejných pozic jako jejich mužští kolegové. Nerovnosti jsou podle ní přítomné i ve výchově mladých lidí, kde jsou dívky často směřovány k oborům, které jsou považovány za „ženské“, zatímco vědecké a technické oblasti zůstávají doménou mužů.
Vědkyně upozorňuje na to, že doktorandek přibývá, ale na vyšších pozicích v akademickém a vědeckém světě ženy stále chybí. Na pozici ve vyšším managementu v její instituci není ani jedna. Ženy ve vedoucích rolích mají podle ní větší schopnost empatie a lépe rozumí osobním potřebám svých podřízených.
Ženy ve vedení české vědy
V roce 2022 podle monitorovací zprávy dosáhlo celkové zastoupení českých žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje celkem 13,5 procenta. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 22,6 procenta. V poradních orgánech dosáhlo jejich zastoupení 25,7 procenta.
Martina Boháčová, astrofyzička z Fyzikálního ústavu AV ČR, se domnívá, že genderové nerovnosti jsou problémem společnosti obecně. „Dívky jsou často odrazovány od technických oborů, protože je jim říkáno, že se pro ně nehodí,“ dodala Boháčová.
Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR si myslí, že mateřství je pro ženy nejen ve vědecké kariéře největší překážkou. Mnohé ženy, zejména v akademické sféře, čelí problémům s návratem do práce po rodičovské dovolené. „Když žena odejde na mateřskou, tak je velice těžké se vrátit zpět, protože se vše mění velmi rychle a mezera se nedá snadno zacelit,“ uvedla.
Podle monitorovací zprávy stát dlouhodobě nevyužívá potenciál kvalifikovaných žen ve vědeckých oborech. I když se celkový počet lidí pracujících ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005 a 2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen v těchto oblastech se za stejné období mírně snížilo. V roce 2022 ženy tvořily pouze 28,7 procenta pracovníků ve výzkumu a vývoji, což je nejhorší výsledek v rámci EU.
V Evropské unii pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů lidí, z čehož 52 procent tvoří ženy (data za 2021 i 2022). Žebříček nyní vede Litva s 64 procenty.
V roce 2022 tvořil v Česku poměr žen na magisterském stupni studia 60,2 procenta, v doktorském studiu pak 45 procent žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži.
