Studie popsala masivní útěk lidí z vědy. Týká se hlavně žen

Studie zahrnující téměř 400 tisíc vědců z 38 zemí zjistila, že třetina z nich opustí vědu do pěti let od napsání své první práce a téměř polovina do deseti let. Výzkum vychází z analýzy studií, které vědci publikují – právě ty jsou totiž tím nejlepším odrazem toho, co dotyční badatelé dělají.

„Vždy jsme si mysleli, že lidé opouštějí vědu. Ale rozsah těchto odchodů z oboru jsme neznali,“ uvedl pro odborný časopis Nature spoluautor studie Marek Kwiek z Univerzity Adama Mickiewicze v polské Poznani. Jeho výzkum se pokusil míru fluktuace zjistit ne na základě odhadů nebo modelů, ale na reálných datech z celého světa.

Výsledky ukazují, že se jedná o rozsáhlý problém, který je rozšířený po celé planetě. A týká se zejména mladších vědců. A žen.

Problém v číslech

Autorům se podařilo získat pro analýzu data téměř 400 tisíc vědců – a to z USA, Japonska. Jižní Koreje a zemí EU. Rozdělili je do dvou skupin. V první byli seniornější výzkumníci, jejichž kariéra začala v roce 2000, ve druhé skupině byli ti, kteří s vědou začali až o deset let později. Přibližně třetinu přitom tvořily ženy.

Ve skupině, která začala s publikací vědeckých studií na přelomu tisíciletí, jich přestala třetina s vědou do pěti let. Do deseti let se tento počet zvýšil na polovinu a do roku 2019 na téměř dvě třetiny. Přitom u žen byla tato pravděpodobnost ještě významně vyšší. Což znamená, že devatenáct let po začátku vědecké kariéry v ní pokračovalo jen 29 procent žen z této skupiny, zatímco u mužů to bylo skoro 34 procent.

Ve skupině z roku 2010 byl rozdíl mezi muži a ženami o něco menší – po devíti letech od vydání prvního článku stále publikovalo přibližně 41 procent žen a 42 procent mužů.

Není obor jako obor

Hlavně v přírodních vědách ale byly mezi muži a ženami výrazné rozdíly. Například u žen v biologii byla pravděpodobnost, že po deseti letech opustí vědu, 58 procent; u mužů to bylo asi 49 procent. Naproti tomu u žen ve fyzice byla pravděpodobnost odchodu po deseti letech přibližně 48 procent, což je téměř stejné jako podíl odcházejících mužů se 47 procenty. Také v matematice, inženýrství a informatice, což jsou obory, v nichž jsou ženy zastoupeny v menší míře, byly rozdíly mezi pohlavími jenom malé.

Autoři studie nebyly schopní vysvětlit, proč vědci své obory opouštějí. Několik indicií ale přinesli. Z toho, že výzkumníci přestávají publikovat studie, totiž nutně nevyplývá, že by s oborem přestali úplně. Je také možné, že se jen přesunují na jiné pozice, například více spojené s administrativou nebo managementem. A také je možné, že v oboru pokračují, ale už ne ve vědeckých institucích, ale například v průmyslu.

Příčinám odchodů se zatím věnovalo jen málo výzkumů – je nutné k tomu provádět rozhovory s vědci, které jsou časově velmi náročné. Existují proto jen menší výzkumy. Například studie z loňského roku popsala případy 773 amerických akademiků, kteří se rozhodli toto prostředí opustit mezi lety 2015 a 2019. Hlavními argumenty pro ně byly rodinné důvody, nejistota spojená s nemožností dostat trvalou smlouvu a pak také plat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
včera v 09:30

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025

Česko vypustilo do vesmíru svou největší družici, sloužit bude obraně

Česko v úterý vypustilo do vesmíru prozatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích a jejím úkolem bude pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU) Aerospace, který ji vytvořil na zakázku od ministerstva obrany. Na oběžnou dráhu ji vynesla z USA raketa Falcon-9 společnosti SpaceX.
17. 1. 2025

Dvůr Břevnovského kláštera ukrýval přes tisíc koster vojáků

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.
17. 1. 2025

Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.
16. 1. 2025

Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.
15. 1. 2025

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025

Do kosmu zamířila česká družice TROLL. Odhalí nelegální stavby i znečištění vody

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.
14. 1. 2025
Načítání...