Studie popsala masivní útěk lidí z vědy. Týká se hlavně žen

Studie zahrnující téměř 400 tisíc vědců z 38 zemí zjistila, že třetina z nich opustí vědu do pěti let od napsání své první práce a téměř polovina do deseti let. Výzkum vychází z analýzy studií, které vědci publikují – právě ty jsou totiž tím nejlepším odrazem toho, co dotyční badatelé dělají.

„Vždy jsme si mysleli, že lidé opouštějí vědu. Ale rozsah těchto odchodů z oboru jsme neznali,“ uvedl pro odborný časopis Nature spoluautor studie Marek Kwiek z Univerzity Adama Mickiewicze v polské Poznani. Jeho výzkum se pokusil míru fluktuace zjistit ne na základě odhadů nebo modelů, ale na reálných datech z celého světa.

Výsledky ukazují, že se jedná o rozsáhlý problém, který je rozšířený po celé planetě. A týká se zejména mladších vědců. A žen.

Problém v číslech

Autorům se podařilo získat pro analýzu data téměř 400 tisíc vědců – a to z USA, Japonska. Jižní Koreje a zemí EU. Rozdělili je do dvou skupin. V první byli seniornější výzkumníci, jejichž kariéra začala v roce 2000, ve druhé skupině byli ti, kteří s vědou začali až o deset let později. Přibližně třetinu přitom tvořily ženy.

Ve skupině, která začala s publikací vědeckých studií na přelomu tisíciletí, jich přestala třetina s vědou do pěti let. Do deseti let se tento počet zvýšil na polovinu a do roku 2019 na téměř dvě třetiny. Přitom u žen byla tato pravděpodobnost ještě významně vyšší. Což znamená, že devatenáct let po začátku vědecké kariéry v ní pokračovalo jen 29 procent žen z této skupiny, zatímco u mužů to bylo skoro 34 procent.

Ve skupině z roku 2010 byl rozdíl mezi muži a ženami o něco menší – po devíti letech od vydání prvního článku stále publikovalo přibližně 41 procent žen a 42 procent mužů.

Není obor jako obor

Hlavně v přírodních vědách ale byly mezi muži a ženami výrazné rozdíly. Například u žen v biologii byla pravděpodobnost, že po deseti letech opustí vědu, 58 procent; u mužů to bylo asi 49 procent. Naproti tomu u žen ve fyzice byla pravděpodobnost odchodu po deseti letech přibližně 48 procent, což je téměř stejné jako podíl odcházejících mužů se 47 procenty. Také v matematice, inženýrství a informatice, což jsou obory, v nichž jsou ženy zastoupeny v menší míře, byly rozdíly mezi pohlavími jenom malé.

Autoři studie nebyly schopní vysvětlit, proč vědci své obory opouštějí. Několik indicií ale přinesli. Z toho, že výzkumníci přestávají publikovat studie, totiž nutně nevyplývá, že by s oborem přestali úplně. Je také možné, že se jen přesunují na jiné pozice, například více spojené s administrativou nebo managementem. A také je možné, že v oboru pokračují, ale už ne ve vědeckých institucích, ale například v průmyslu.

Příčinám odchodů se zatím věnovalo jen málo výzkumů – je nutné k tomu provádět rozhovory s vědci, které jsou časově velmi náročné. Existují proto jen menší výzkumy. Například studie z loňského roku popsala případy 773 amerických akademiků, kteří se rozhodli toto prostředí opustit mezi lety 2015 a 2019. Hlavními argumenty pro ně byly rodinné důvody, nejistota spojená s nemožností dostat trvalou smlouvu a pak také plat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
včera v 13:33

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00
Načítání...