Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.

„V prvním čtvrtletí roku 2026 došlo k tomu, co se jeví jako výrazný nárůst počtu událostí spojených s velkými zářivými meteory. Údaje čerpané z databáze AMS, která sahá až do roku 2011, ukazují trend, který si zaslouží důkladné prošetření,“ uvedla ve své zprávě Americká společnost pro studium meteorů.

Od začátku letoška tato společnost zaznamenala ze strany novinářů, vědců i laické veřejnosti spoustu dotazů na to, proč je v poslední době vidět na obloze tolik ohnivých stop meteorů. Nabízelo by se jednoduché vysvětlení, že je to jenom dojem. Ale když vědci prozkoumali údaje, zjistili, že za první čtvrtletí letošního roku je opravdu pozorování víc než v minulosti – nejvýraznější je to u těch meteorů, které hlásilo velké množství lidí.

Experti přitom vycházeli ze systému AMS, který je v nepřetržitém provozu od roku 2005, ale plně začal fungovat až od roku 2016 – starší data tedy nejsou úplně spolehlivá. Ale na první pohled je i tak vidět, že letošní rok působí výjimečně.

Potvrzují to i informace o zvukových projevech, které průlet meteorů doprovázely. Kdyby bolidy (neboli výrazné meteory) jenom vidělo víc lidí, například kvůli příznivějším podmínkám pro pozorování, neměly by se měnit fyzikální vlastnosti těchto vesmírných „cestovatelů“. Jenže data ukazují zvýšený počet hlášení o zvukových rázových vlnách, které se dostaly až k zemi, což vyžaduje, aby objekty pronikly dostatečně hluboko do atmosféry a vyvolaly tím tlakové vlny.

V počtu pozorování byl výjimečný zejména březen. Ten přinesl celou sérií výrazných meteorů na obloze, z nichž některé skončily i dopady meteoritů na zem. „Ano, měli jsme v poslední době několik pěkných pozorování bolidů,“ potvrdil pro Českou televizi Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty Akademie věd České republiky. „Ale určitě neměly společný původ,“ doplnil.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Právě tím astronom narazil na klíčovou otázku, kterou řeší i jeho američtí kolegové. Nemohl by se například někde objevit nějaký nový zdroj, z něhož se uvolňuje spousta těles, která pak míří k Zemi? Zatím to tak nicméně nevypadá.

Možná vysvětlení

Co je tedy příčinou zvýšeného pozorování meteorů? Američtí vědci přiznávají, že to neví. Prozradili ale, co tou příčinou podle nich není. Nemůže za to prý větší rozšíření mobilních telefonů, nemůže za to žádný nový meteorický roj, ani geografické odchylky, protože počet pozorování roste v Evropě i v Severní Americe.

Naopak možným vysvětlením je umělá inteligence. Systém AMS se skládá z hlášení, která posílají lidé. V době, kdy je umělá inteligence všudypřítomná, je dnes mnohem snadnější zjistit, kam má člověk takové pozorování nahlásit – to by zároveň mohlo naznačovat, proč hlášení o tolik přibylo. Podle Borovičky přibývá přístrojů, které odhalují bolidy pomocí automatických detekcí – v tomto případě ale Američané zkoumali jen hlášení přímo od lidí.

Tuzemští vědci si každopádně zatím nad Evropou nějak extrémně zvýšené aktivity meteorů nevšimli. „Provozujeme bolidovou síť, takže máme přehled o tom, co se děje na obloze. Ale zvýšenou aktivitu neevidujeme,“ doplnil Borovička. A nabízí ještě jedno možné vysvětlení – na více pozorování mohla mít vliv také jasná a čistá obloha, tedy meteorologické jevy. Toto Američané ve své analýze nezohledňovali.

Zvídavé otázky veřejnosti

Když člověk zahlédne na obloze ohnivou kouli, je to pro něj většinou událost, kterou zažije jednou za život. Je přirozené, že s těmito jevy jsou spojené i spekulace, a někdy dokonce i konspirační teorie. Američtí vědci se na to specificky zaměřili. Jednou z nich je, jestli nemůže jít o mimozemšťany.

Odpověď je dle expertů záporná. Všechny dráhy meteorů, které vědci odhadli z pozorování, odpovídají materiálu obíhajícímu kolem Slunce, jehož trajektorie protíná dráhu Země. Vstupní rychlosti, úhly vstupu a charakteristiky oběžné dráhy odpovídají tomu, jak se chovají meteoroidy. A také nalezené vzorky dvou letos spadlých meteoritů z Ohia a Německa odpovídají běžným tělesům, jaká odborníci dobře znají. „Neexistují žádné důkazy o anomálním chování trajektorie, řízeném letu nebo nepřirozeném složení,“ dodávají autoři zprávy.

Neexistují ani důkazy, že by šlo o objekty vyrobené lidmi, které padají z oběžné dráhy – složení, rychlost, ani trajektorie pohybu tomu neodpovídají.

Experti uklidňují

Před několika dny se odehrála výjimečná událost, kdy meteorit dopadl na obytný dům. Podle Američanů ale riziko dopadů nijak nestouplo. Velikost těchto objektů se pohybuje od oblázku až po několik metrů v průměru a patří k běžnému spektru materiálu, s nímž se Země setkává. Žádný z kosmických objektů nepředstavoval nebezpečí přesahující lokální rozsah.

Svou analýzu ale badatelé zakončují přiznáním, že vlastně pro nadměrný počet meteorů žádné pořádné vysvětlení nemají. „Jedná se o měřitelnou změnu v datech AMS o bolidech, kterou zatím plně nechápeme. Po letech stabilní základní aktivity se zdá, že se v letošním prvním čtvrtletí něco změnilo, přičemž trend je konzistentní napříč několika metrikami: počtem svědků, četností sonických rázů, objemem dlouhodobých pozorování a rozložením velikostí událostí. Jestli to odráží skutečnou změnu v prostředí meteoroidů v blízkosti Země, zesílení hlášení prostřednictvím umělé inteligence a sociálních médií, nebo nějakou kombinaci obojího – to zatím nemůžeme s jistotou říci. Můžeme však říci, že tato otázka si zaslouží jak pozornost veřejnosti, tak vědecký zájem,“ dodávají experti z USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 1 hhodinou

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 18 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 19 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026
Načítání...