Čeští vědci pomohli odhalit původ většiny meteoritů dopadajících na Zemi

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

Meteoritický materiál se z prachu utvářel dávno před vznikem Země. Stalo se to jen dva miliony let po vzniku Slunce před 4,567 miliardami let, uvedli vědci s odkazem na radiometrická měření meteoritů. Z materiálu se utvořily asteroidy, jejichž oběžné dráhy kolem Slunce se kříží a jednou za několik milionů let se tak srážejí a tříští až desetikilometrová tělesa.

Tím vznikají meteoroidy, které pak obíhají kolem Slunce samostatně. „Nyní se českým badatelům podařilo vytvořit dosud nejúplnější model popisující dynamiku asteroidů v hlavním pásu a v blízkosti Země i původ meteoroidů různých typů,“ uvedla Matematicko-fyzikální fakulta UK.

Stále menší asteroidy

Asteroidy se při vzájemných srážkách rozpadají na fragmenty. „První fragmentace se odehrála asi před 40 miliony let, druhá před 7,6 milionu a třetí před 5,8 milionu roků,“ uvedl Miroslav Brož z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Zdrojem meteoritů dopadajících na Zemi jsou přitom zejména zmíněné rodiny asteroidů Massalia, Koronis a Karin. „Dohromady se takto podařilo vysvětlit původ 70 procent všech meteoritů. Jde přitom o stejné typy meteoritů, které pozorovali už předchůdci člověka,“ uvedli autoři výzkumu.

Jejich výpočtům předcházela práce astronomů Michaëla Marsseta z Evropské jižní observatoře a Pierra Vernazzy z francouzské univerzity Aix-Marseille. Ti s pomocí spektroskopie v dalekohledu klasifikovali asteroidy podle minerálů, které obsahují, obdobně jako se to provádí s meteority. Na dvou studiích otištěných v časopisu Nature se podíleli také výzkumníci z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) a několika dalších institucí. Výsledky jsou podle badatelů z Matematicko-fyzikální fakulty v souladu s řadou dalších pozorování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...