Čeští vědci pomohli odhalit původ většiny meteoritů dopadajících na Zemi

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

Meteoritický materiál se z prachu utvářel dávno před vznikem Země. Stalo se to jen dva miliony let po vzniku Slunce před 4,567 miliardami let, uvedli vědci s odkazem na radiometrická měření meteoritů. Z materiálu se utvořily asteroidy, jejichž oběžné dráhy kolem Slunce se kříží a jednou za několik milionů let se tak srážejí a tříští až desetikilometrová tělesa.

Tím vznikají meteoroidy, které pak obíhají kolem Slunce samostatně. „Nyní se českým badatelům podařilo vytvořit dosud nejúplnější model popisující dynamiku asteroidů v hlavním pásu a v blízkosti Země i původ meteoroidů různých typů,“ uvedla Matematicko-fyzikální fakulta UK.

Stále menší asteroidy

Asteroidy se při vzájemných srážkách rozpadají na fragmenty. „První fragmentace se odehrála asi před 40 miliony let, druhá před 7,6 milionu a třetí před 5,8 milionu roků,“ uvedl Miroslav Brož z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Zdrojem meteoritů dopadajících na Zemi jsou přitom zejména zmíněné rodiny asteroidů Massalia, Koronis a Karin. „Dohromady se takto podařilo vysvětlit původ 70 procent všech meteoritů. Jde přitom o stejné typy meteoritů, které pozorovali už předchůdci člověka,“ uvedli autoři výzkumu.

Jejich výpočtům předcházela práce astronomů Michaëla Marsseta z Evropské jižní observatoře a Pierra Vernazzy z francouzské univerzity Aix-Marseille. Ti s pomocí spektroskopie v dalekohledu klasifikovali asteroidy podle minerálů, které obsahují, obdobně jako se to provádí s meteority. Na dvou studiích otištěných v časopisu Nature se podíleli také výzkumníci z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) a několika dalších institucí. Výsledky jsou podle badatelů z Matematicko-fyzikální fakulty v souladu s řadou dalších pozorování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...