Geologové popsali „bumerang“ mezi meteority. Pochází ze Země

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.

Vědci, kteří měli možnost kámen zkoumat, popsali výsledky na vědecké konferenci o geochemii 2023, která se konala v červenci ve francouzském Lyonu. Představili tam data, která naznačují, že objekt, kterému říkají „severozápadní Afrika (NWA) 13188“, je meteorit původem Země. Výsledky chtějí brzy představit i v recenzované studii.

Meteorit NWA 13188 má podle vědců stejné chemické složení jako sopečná hornina na Zemi. Některé izotopy v něm ale naznačují, že byl vystaven kosmickému záření ve vesmíru. Zajímavé je, že asi po relativně krátkou dobu přibližně deseti tisíc let.

NWA 13188
Zdroj: https://conf.goldschmidt.info//Albert Jambon

Jako bumerang

Na základě unikátního složení vědci předpokládají, že NWA 13188 je meteorit, který se dostal nějakým způsobem ze Země a opět spadl zpět na její povrch poté, co strávil nějaký čas na cestě vesmírem.

Jak se mohl do kosmu dostat, když ještě neexistovaly kosmické lety, není zatím úplně jasné, nicméně autoři výzkumu předpokládají, že existují jen dvě reálné možnosti. Mohl být vyvržen ze Země po nárazu asteroidu do naší planety před tisíci lety anebo se do kosmu dostal v důsledku velmi silné sopečné erupce.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Ani pro jednu z hypotéz zatím nemají vědci důkaz. V jakémkoliv z obou případů by ale meteorit NWA 13188 byl prvním důkazem návratu meteoritu zpět na domovskou planetu. Vědci oznámili, že se pokusí příběh horniny dovyprávět. Budou ho ještě detailněji zkoumat pomocí citlivějších metod. Hlavními dvěma cíli je přesně datovat jeho původ a také změřit, jak dlouho byl pravděpodobně vystaven kosmickému záření. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.