Akademický sněm zvolil novým předsedou Akademie věd Radomíra Pánka. Do funkce má nastoupit v březnu. Volbu musí schválit vláda a jmenuje ho prezident.
Akademii věd má vést Radomír Pánek
Původně podali kandidaturu Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Pavel Baran svou kandidaturu přímo na sněmu stáhl.
Ze čtyř kandidátů pak vybral sněm, který sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd, zástupců z řad vědců a vědkyň, vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu, fyzika Radomíra Pánka. Z 242 hlasujících členů sněmu získal v tajném hlasování 128 hlasů.
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek se věnuje výzkumu fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti vedl projekt instalace tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou Valného shromáždění Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.
V letech 2020–2024 působil po dvě funkční období jako místopředseda Správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědeckotechnickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě. Radomír Pánek přednáší na Univerzitě Karlově a ČVUT.
Pokud ho vláda potvrdí a prezident jmenuje, měl by jako předseda řídit Akademii věd čtyři roky. Podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.
Základem role předsedy Akademie věd je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.
Před volbou Česká televize se všemi pěti kandidáty, kteří o funkci usilovali, udělala rozhovory.
Pánkovy plány
Mezi hlavní vize Radomíra Pánka patří podpora excelentních výsledků, ale i týmů, které jsou nezbytným základem pro jejich dosažení. Jeho cílem je navýšení rozpočtu na výzkum a konkurenceschopné mzdy. Chtěl by také posílit důvěru veřejnosti i politické reprezentace ve vědu.
Mezi další body jeho programu patří podpora nastupující vědecké generace a zajištění takových podmínek, aby vědci a vědkyně mohli skloubit svůj osobní život a kariéru.
Pánek se plánuje zaměřit i na etiku výzkumu a rovné příležitosti. S vysokými školami chce navázat rovnocenné partnerství a zvyšovat zastoupení Akademie věd v evropských poradních orgánech a mezinárodních organizacích. Prioritou je pro něj také transfer technologií bez zbytečné byrokracie.