Akademii věd má vést Radomír Pánek

Nahrávám video

Akademický sněm zvolil novým předsedou Akademie věd Radomíra Pánka. Do funkce má nastoupit v březnu. Volbu musí schválit vláda a jmenuje ho prezident.

Původně podali kandidaturu Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Pavel Baran svou kandidaturu přímo na sněmu stáhl.

Ze čtyř kandidátů pak vybral sněm, který sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd, zástupců z řad vědců a vědkyň, vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu, fyzika Radomíra Pánka. Z 242 hlasujících členů sněmu získal v tajném hlasování 128 hlasů.

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek se věnuje výzkumu fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti vedl projekt instalace tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou Valného shromáždění Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.

V letech 2020–2024 působil po dvě funkční období jako místopředseda Správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědeckotechnickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě. Radomír Pánek přednáší na Univerzitě Karlově a ČVUT. 

Pokud ho vláda potvrdí a prezident jmenuje, měl by jako předseda řídit Akademii věd čtyři roky. Podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.

Základem role předsedy Akademie věd je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.

Před volbou Česká televize se všemi pěti kandidáty, kteří o funkci usilovali, udělala rozhovory.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pánkovy plány

Mezi hlavní vize Radomíra Pánka patří podpora excelentních výsledků, ale i týmů, které jsou nezbytným základem pro jejich dosažení. Jeho cílem je navýšení rozpočtu na výzkum a konkurenceschopné mzdy. Chtěl by také posílit důvěru veřejnosti i politické reprezentace ve vědu.

Mezi další body jeho programu patří podpora nastupující vědecké generace a zajištění takových podmínek, aby vědci a vědkyně mohli skloubit svůj osobní život a kariéru.

Pánek se plánuje zaměřit i na etiku výzkumu a rovné příležitosti. S vysokými školami chce navázat rovnocenné partnerství a zvyšovat zastoupení Akademie věd v evropských poradních orgánech a mezinárodních organizacích. Prioritou je pro něj také transfer technologií bez zbytečné byrokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 14 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 17 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.