Akademii věd má vést Radomír Pánek

Události: Nový šéf Akademie věd (zdroj: ČT24)

Akademický sněm zvolil novým předsedou Akademie věd Radomíra Pánka. Do funkce má nastoupit v březnu. Volbu musí schválit vláda a jmenuje ho prezident.

Původně podali kandidaturu Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Pavel Baran svou kandidaturu přímo na sněmu stáhl.

Ze čtyř kandidátů pak vybral sněm, který sestává z ředitelů a ředitelek 54 pracovišť Akademie věd, zástupců z řad vědců a vědkyň, vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu, fyzika Radomíra Pánka. Z 242 hlasujících členů sněmu získal v tajném hlasování 128 hlasů.

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek se věnuje výzkumu fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti vedl projekt instalace tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou Valného shromáždění Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.

V letech 2020–2024 působil po dvě funkční období jako místopředseda Správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědeckotechnickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě. Radomír Pánek přednáší na Univerzitě Karlově a ČVUT. 

Pokud ho vláda potvrdí a prezident jmenuje, měl by jako předseda řídit Akademii věd čtyři roky. Podobně jako tomu bývá u jiných podobných funkcí, ani on ji nesmí zastávat déle než dvě období.

Základem role předsedy Akademie věd je možnost odvolávat a jmenovat ředitele jednotlivých pracovišť. A také spravuje rozpočet. Ten na rok 2025 dosáhne výše 7,9 miliardy korun jen z vyčleněné kapitoly státního rozpočtu. Ta tvoří zhruba třetinu příjmů Akademie věd – celkem pak AV ČR ročně hospodaří asi s dvaceti miliardami korun. Její další příjmy pocházejí zejména z licencí. Pro kontext: celkové výdaje na českou vědu, výzkum a inovace vzrostou na 51,6 miliardy korun.

Před volbou Česká televize se všemi pěti kandidáty, kteří o funkci usilovali, udělala rozhovory.

Radomír Pánek (zdroj: ČT24)

Pánkovy plány

Mezi hlavní vize Radomíra Pánka patří podpora excelentních výsledků, ale i týmů, které jsou nezbytným základem pro jejich dosažení. Jeho cílem je navýšení rozpočtu na výzkum a konkurenceschopné mzdy. Chtěl by také posílit důvěru veřejnosti i politické reprezentace ve vědu.

Mezi další body jeho programu patří podpora nastupující vědecké generace a zajištění takových podmínek, aby vědci a vědkyně mohli skloubit svůj osobní život a kariéru.

Pánek se plánuje zaměřit i na etiku výzkumu a rovné příležitosti. S vysokými školami chce navázat rovnocenné partnerství a zvyšovat zastoupení Akademie věd v evropských poradních orgánech a mezinárodních organizacích. Prioritou je pro něj také transfer technologií bez zbytečné byrokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
před 4 hhodinami

Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.
před 11 hhodinami

Desítky nových druhů včetně ryby s hlavou jako balon objevili v Amazonii

Mezi 27 druhy, které v roce 2022 objevili členové expedice v peruánské části amazonského pralesa, je například obojživelná myš. Ta má prsty částečně srostlé blanami a živí se vodním hmyzem. S odvoláním na americkou neziskovou organizaci Conservation International to uvedla agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Stonehenge mohl vzniknout jako politický monument, tvrdí vědci

Kamenný monument Stonehenge na jihu Anglie mohl být podle nového výzkumu postaven proto, aby sjednotil lid v době kulturního napětí při osidlování britských ostrovů, píší britská média s odkazem na studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Archaeology International. Nové zjištění přichází poté, co archeologové nedávno prokázali, že jeden z kamenů – ležící uprostřed Stonehenge pod jinými balvany – pochází až z dalekého severu Skotska.
před 13 hhodinami

Na Vánoce přibývá infarktů a mrtvic. Lékaři radí, jak snížit riziko

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.
před 13 hhodinami

Nejtřeskutější Vánoce Česko zažilo roku 1961. Poslední „ladovské“ o 35 let později

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.
včera v 15:00

Odstartovala družice LASARsat, kterou vyrobili čeští středoškoláci

Mladí čeští zájemci o vědu uspěli tam, kde se to mnohdy nepodaří ani velkým firmám. Skupina studentů navrhla, vyrobila a v sobotu také úspěšně poslala do kosmu vlastní družici.
21. 12. 2024

Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.
20. 12. 2024
Načítání...