Válka kontaminuje půdu i vodu, varují experti

S boji je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Střelivo nebo exploziva využívané v bojích kontaminují životní prostředí organickými látkami a toxickými kovy. Problematická je vyhozená munice, nevybuchlá munice i její rezidua. Příkladem znečišťovatelů je podle Cajthamla například olovo obsažené ve střelivu, tento kov je přitom kumulativní jed hromadící se v kostech. Trinitrotoluen (TNT) přítomný ve výbušninách je zase toxický, ovlivňuje játra a imunitu a může být karcinogenní.

Přírodu znečišťuje podle Cajthamla i provoz vojenské techniky – například vytékající pohonné hmoty, havárie nebo servis techniky. Válka má také environmentální dopady, když se naruší infrastruktura jako budovy chemického průmyslu, ropovody a podobně.

Odstraňování kontaminace je drahé

„Musíme se obávat toxických kovů, zbytků výbušnin a ropných produktů, kterými jsou vojenské oblasti kontaminovány,“ upozornil Cajthaml.

Podle Lukasze Chrzanowského z polské Technické univerzity v Poznani je odstraňování kontaminace v přírodě ve vojenských oblastech velice drahé. „Čím více máme moderní vojenskou techniku, tím větší mívá dopady na životní prostředí,“ řekl.

Války přinesly neznámé a nečekané problémy

Cajthaml připomněl dřívější nečekané problémy, které vznikaly po válce. „Například se zjistilo, že berylium je velmi toxické, má mutagenní a karcinogenní účinek s latentní periodou až několik let. Za druhé světové války bylo ale normou ho využívat ve vojenském průmyslu,“ přiblížil. Ve válce ve Vietnamu zase vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny, které patří mezi jedny z nejjedovatějších organických znečišťovatelů. Kontaminovaly půdu, vody a sedimenty. Po válce v Zálivu až 210 tisíc vojáků mělo chronickou multisymptomatickou poruchu s vytrvalými bolestmi hlavy, poruchami vnímání, únavou, vyrážkami a podobně. Dodnes není uspokojivě vysvětlená.

Hana Müllerová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR vysvětlila, že z pohledu práva neexistuje žádná univerzální úmluva, ale stovky dílčích úmluv na ochranu životního prostředí. Problémem je ale to, že s sebou nenesou žádné sankce nebo donucovací mechanismy při porušení.

„Mluví se o takzvané ekocidě, která je navrhována mezi trestní mezinárodní zločiny, ale zatím nemůže být oficiálně stíhaná,“ vysvětlila Müllerová. Dodala, že Mezinárodní trestní soud v Haagu může soudit pouze jednotlivce, ne státy, a ne každá podaná stížnost je řešena. Podmínkou trestní odpovědnosti je úmysl a znalost věci, což je u životního prostředí náročné prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.