Past pokroku: U Sevesa padali z nebe mrtví ptáci. V Itálii zabíjely dioxiny

Katastrofa v Sevesu v roce 1976 byla průmyslovou havárií, při které došlo k úniku toxických plynů do hustě obydleného města v severoitalské Lombardii. Svými dopady na obyvatele se zařadila po bok Fukušimy, Bhópálu, Černobylu a Three Mile Islandu jako jedna z nejhorších průmyslových havárií minulého století.

Malé město Seveso leží asi dvacet kilometrů severně od italského Milána. Vede tudy důležitá cesta k jezeru Como, ale jinak se v ničem neliší od stovek dalších italských měst a městeček. Italský Černobyl, jak se někdy zdejší tragédii přezdívá, je důkazem, že ekologické katastrofě obrovských rozměrů se nemůže vyhnout žádná země – sebepokročilejší, se spoustou zákonů zaměřených na bezpečnost a s normami, které zdánlivě něco takového vylučují.

  • Lidské inovace a zásahy po tisíciletí poháněly civilizační pokrok. Zejména v posledních sto letech však také mnohdy vedly k poškození lidského zdraví a úmrtím, devastaci přírody a ničení ekosystémů. Některým z nejhorších environmentálních katastrof se věnuje seriál článků a podcastů České televize Past pokroku. S odborníky zkoumáme příčiny fatálních selhání a také to, zda se z nich lidstvo dokázalo poučit.
  • První série se věnovala katastrofám ve světě, druhá série ukazuje, jak se snahy o pokrok, které se zvrhly, zapsaly do dějin České republiky.

V sedmdesátých letech dvacátého století se Seveso chlubilo asi 17 tisíci obyvateli, chrámem svatého Petra mučedníka, ale také nedalekou velkou chemičkou. Závod patřil společnosti ICMESA, což byla dceřiná společnost farmaceutického gigantu Hoffman-La Roche, a provozovala ho korporace Givaudan. Produkovala zde chemickou látku 2,4,5-trichlorfenol, která se používala při výrobě kosmetiky a léčiv.

Den, kdy padali mrtví ptáci z nebe

V sobotu 10. července 1976 panovalo krásné letní počasí. Odpoledne se většina obyvatel Sevesa procházela kolem stejnojmenné řeky, starala se o své malebné zahrádky, někteří sledovali, jak jejich děti hrají venku fotbal. Nic nenaznačovalo, že katastrofa se už nedá odvrátit. V jedné z budov chemické továrny totiž došlo kvůli teplu ke zvýšení teploty a to způsobilo růst teploty a tlaku také v jedné z nádrží.

Když teplota dosáhla kritické úrovně, uvolnil se pojistný ventil a do vzduchu nad městem unikl oblak toxického plynu. Chemička nehodu rychle zvládla a obláček nad areálem nikoho moc neznepokojil – teprve po čtrnácti dnech závod přiznal, že obsahoval hydroxid sodný, ethylenglykol a trichlorfenát sodný. Kromě toho mrak nesl také odhadem 15 až 30 kilogramů látky TCDD, odborně známé jako 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin, čili látky, která přináší smrt. Její nebezpečnost spočívá v tom, stejně jako u radioaktivity, že je neviditelná a toxická v miniaturních dávkách.

Rány na kůži

TCDD patří mezi dioxiny, což je skupina chemických sloučenin, jež jsou vedlejším produktem průmyslových činností, jako je bělení dřevní hmoty, spalování odpadků a chemická výroba. V malém množství byly obsaženy také v herbicidu Agent Orange, který byl používán během války ve Vietnamu, označují se také jako „perzistentní organické znečišťující látky“ – v přírodě se totiž jen nesmírně špatně rozkládají. Živé organismy je navíc špatně snášejí; patří mezi karcinogeny a u savců mohou způsobovat reprodukční, imunitní a vývojové účinky.

Množství, které se uvolnilo nad městem Seveso, by dokázalo podle expertů otrávit přibližně devatenáct tisíc lidí. Dioxinový mrak zasáhl území, na kterém žilo 220 tisíc lidí – přibližně dvě stě obyvatel utrpělo těžkou otravu. Už několik hodin po úniku se na tvářích některých dětí objevilo poškození kůže podobné popáleninám a později se u lidí nejvíce vystavených toxickému mraku dioxinu objevilo chlorakné. Pro zajímavost: stejný symptom se vyskytl například u bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, který byl otráven dioxinem při večeři se zástupci zpravodajských služeb před prezidentskými volbami v roce 2004.

U postižených se také vyskytovaly silné bolesti hlavy, poškození jater a ledvin, která byla v mnoha případech trvalá. Kromě toho jsou dioxiny karcinogenní a podle oficiálních údajů kolem třiceti žen z obav před možnou deformací plodu přistoupilo k interrupci.

Prvním, kdo pocítil následky, ale byla zvířata. Podle dobových svědectví indikovalo hrozbu podivné chování ptáků na obloze; někteří z nich kolabovali přímo za letu a padali na zem mrtví. Zahynulo také přes tři tisíce domácích zvířat, hlavně kuřata a chovní králíci. Většina z nich musela být utracena, aby je lidé nejedli. Dioxin se totiž hromadí v tukové tkáni a naprostá většina případů, kdy se tyto látky dostanou do lidského organismu, pochází z požití tuku zasažených zvířat. Do roku 1978 bylo podle odhadů utraceno nejméně osmdesát tisíc zvířat, aby se zabránilo jejich další konzumaci.

Zamořená oblast byla rozdělena do tří zón podle množství dioxinu. V nejpostiženější zóně A žilo 736 obyvatel, v zóně B 4700 a v zóně R 31 800 lidí. Zasaženo tak bylo kolem 37 000 lidí.

Kritická pomalost

Přestože byli lidé vystaveni vysokým koncentracím dioxinu, trvalo několik dní, než začali pociťovat první následky. Vzhledem k pomalému nástupu příznaků navíc úřady oblast okamžitě neevakuovaly.

Reakce na havárii byla kritizována jako pomalá a nezvládnutá. Než úřady oznámily, že ze zařízení unikl dioxin, uplynulo několik dní; evakuace nejhůře postižených oblastí pak trvala ještě několik dní. „Manažeři kontaktovali místní úřady až den po nehodě s tím, že došlo k úniku chemického mraku, nejspíš s obsahem toxických látek,“ popisuje Lenka McGachy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Zástupci podniku odebrali vzorky zeminy a poslali ji na analýzu. Až den poté dostali místní varování, aby nekonzumovali zeleninu,“ říká vědkyně.

V následujících dnech uhynuly asi tři tisíce domácích zvířat, dvě stovky lidí musely vyhledat lékařskou pomoc. A teprve tehdy se samotný závod dozvěděl, že vzorky z půdy jsou opravdu kontaminované. Nicméně k úřadům se tato informace dostala až o deset dní později.

2 minuty
Záběry z místa zasaženého toxickým mrakem (Seveso, 1976)
Zdroj: Reuters

Snaha „ututlat“ únik dioxinu vedl k velkému skandálu, k obřímu odškodnění a soudům. Jako první byli zatčeni technický ředitel společnosti ICMESA Herwig von Zwehl a Paolo Paoletti, šéf výroby. Toho v roce 1980 zabila jedna z menších levicových teroristických organizací Prima Linea. Čtveřice teroristů Paolettiho vypátrala v lombardské Medě a zastřelila ho.

V roce 1983 bylo pět vedoucích pracovníků továrny odsouzeno k 2,5 až pěti letům vězení, tři z nich byli později omilostněni.

Zákony, které chrání

Protože úřady katastrofu nezvládly, havárie se stala symbolem potřeby přísnějších průmyslových bezpečnostních předpisů v Evropě i ve světě. V roce 1982 přijalo Evropské společenství směrnici Seveso, jejímž cílem bylo předcházet podobným haváriím, zlepšit reakci na průmyslové katastrofy a prosadit regulační bezpečnostní rámec platný v celém evropském prostoru.

Seveso je nyní spojeno s přísnými předpisy, které vyžadují, aby každé zařízení skladující, vyrábějící nebo manipulující s nebezpečnými materiály informovalo místní orgány a komunity a vytvořilo a zveřejnilo opatření k prevenci a reakci na havárie. Zákony a normy, které dnes hlídají bezpečnost továren, jsou přímým důsledkem italské katastrofy.

Dalším významným dědictvím katastrofy v Sevesu je rozšíření znalostí o vliv dioxinů na lidské zdraví. Vědci pokračují ve studiu osob, které katastrofu v Sevesu přežily, a výzkum dlouhodobých zdravotních dopadů katastrofy pokračuje.

Mrtvá továrna jako symbol

Továrna, kde k nehodě došlo, je nyní zcela uzavřena a nad zasypaným zařízením vznikl park Seveso Oak Forest. Pod zalesněným parkem se nacházejí dvě nádrže, v nichž jsou uloženy pozůstatky tisíců poražených zvířat, zničená chemická továrna a nejvíce kontaminovaná půda.

Místo zůstává tichou, ale silnou připomínkou zdravotních rizik, která představují průmyslové toxiny, a důležitosti důsledné regulace a prosazování bezpečnosti.

38 minut
Past pokroku: U Sevesa padali z nebe mrtví ptáci. V Itálii zabíjely dioxiny
Zdroj: ČT24
5 minut
Bonus: Dioxiny způsobily znečištění i v Česku
Zdroj: ČT24

Tento díl podcastu na Spotify
Tento díl podcastu na Apple Podcasts
Tento díl podcastu na Soundcloudu
Tento díl podcastu na Google Podcasts
Tento díl podcastu na YouTube Music
Tento díl podcastu na Deezeru
Tento díl podcastu na Youradio Talk

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 7 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 12 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 13 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 17 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...