Past pokroku: U Sevesa padali z nebe mrtví ptáci. V Itálii zabíjely dioxiny

Katastrofa v Sevesu v roce 1976 byla průmyslovou havárií, při které došlo k úniku toxických plynů do hustě obydleného města v severoitalské Lombardii. Svými dopady na obyvatele se zařadila po bok Fukušimy, Bhópálu, Černobylu a Three Mile Islandu jako jedna z nejhorších průmyslových havárií minulého století.

Malé město Seveso leží asi dvacet kilometrů severně od italského Milána. Vede tudy důležitá cesta k jezeru Como, ale jinak se v ničem neliší od stovek dalších italských měst a městeček. Italský Černobyl, jak se někdy zdejší tragédii přezdívá, je důkazem, že ekologické katastrofě obrovských rozměrů se nemůže vyhnout žádná země – sebepokročilejší, se spoustou zákonů zaměřených na bezpečnost a s normami, které zdánlivě něco takového vylučují.

  • Lidské inovace a zásahy po tisíciletí poháněly civilizační pokrok. Zejména v posledních sto letech však také mnohdy vedly k poškození lidského zdraví a úmrtím, devastaci přírody a ničení ekosystémů. Některým z nejhorších environmentálních katastrof se věnuje seriál článků a podcastů České televize Past pokroku. S odborníky zkoumáme příčiny fatálních selhání a také to, zda se z nich lidstvo dokázalo poučit.
  • První série se věnovala katastrofám ve světě, druhá série ukazuje, jak se snahy o pokrok, které se zvrhly, zapsaly do dějin České republiky.

V sedmdesátých letech dvacátého století se Seveso chlubilo asi 17 tisíci obyvateli, chrámem svatého Petra mučedníka, ale také nedalekou velkou chemičkou. Závod patřil společnosti ICMESA, což byla dceřiná společnost farmaceutického gigantu Hoffman-La Roche, a provozovala ho korporace Givaudan. Produkovala zde chemickou látku 2,4,5-trichlorfenol, která se používala při výrobě kosmetiky a léčiv.

Den, kdy padali mrtví ptáci z nebe

V sobotu 10. července 1976 panovalo krásné letní počasí. Odpoledne se většina obyvatel Sevesa procházela kolem stejnojmenné řeky, starala se o své malebné zahrádky, někteří sledovali, jak jejich děti hrají venku fotbal. Nic nenaznačovalo, že katastrofa se už nedá odvrátit. V jedné z budov chemické továrny totiž došlo kvůli teplu ke zvýšení teploty a to způsobilo růst teploty a tlaku také v jedné z nádrží.

Když teplota dosáhla kritické úrovně, uvolnil se pojistný ventil a do vzduchu nad městem unikl oblak toxického plynu. Chemička nehodu rychle zvládla a obláček nad areálem nikoho moc neznepokojil – teprve po čtrnácti dnech závod přiznal, že obsahoval hydroxid sodný, ethylenglykol a trichlorfenát sodný. Kromě toho mrak nesl také odhadem 15 až 30 kilogramů látky TCDD, odborně známé jako 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin, čili látky, která přináší smrt. Její nebezpečnost spočívá v tom, stejně jako u radioaktivity, že je neviditelná a toxická v miniaturních dávkách.

Rány na kůži

TCDD patří mezi dioxiny, což je skupina chemických sloučenin, jež jsou vedlejším produktem průmyslových činností, jako je bělení dřevní hmoty, spalování odpadků a chemická výroba. V malém množství byly obsaženy také v herbicidu Agent Orange, který byl používán během války ve Vietnamu, označují se také jako „perzistentní organické znečišťující látky“ – v přírodě se totiž jen nesmírně špatně rozkládají. Živé organismy je navíc špatně snášejí; patří mezi karcinogeny a u savců mohou způsobovat reprodukční, imunitní a vývojové účinky.

Množství, které se uvolnilo nad městem Seveso, by dokázalo podle expertů otrávit přibližně devatenáct tisíc lidí. Dioxinový mrak zasáhl území, na kterém žilo 220 tisíc lidí – přibližně dvě stě obyvatel utrpělo těžkou otravu. Už několik hodin po úniku se na tvářích některých dětí objevilo poškození kůže podobné popáleninám a později se u lidí nejvíce vystavených toxickému mraku dioxinu objevilo chlorakné. Pro zajímavost: stejný symptom se vyskytl například u bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, který byl otráven dioxinem při večeři se zástupci zpravodajských služeb před prezidentskými volbami v roce 2004.

U postižených se také vyskytovaly silné bolesti hlavy, poškození jater a ledvin, která byla v mnoha případech trvalá. Kromě toho jsou dioxiny karcinogenní a podle oficiálních údajů kolem třiceti žen z obav před možnou deformací plodu přistoupilo k interrupci.

Prvním, kdo pocítil následky, ale byla zvířata. Podle dobových svědectví indikovalo hrozbu podivné chování ptáků na obloze; někteří z nich kolabovali přímo za letu a padali na zem mrtví. Zahynulo také přes tři tisíce domácích zvířat, hlavně kuřata a chovní králíci. Většina z nich musela být utracena, aby je lidé nejedli. Dioxin se totiž hromadí v tukové tkáni a naprostá většina případů, kdy se tyto látky dostanou do lidského organismu, pochází z požití tuku zasažených zvířat. Do roku 1978 bylo podle odhadů utraceno nejméně osmdesát tisíc zvířat, aby se zabránilo jejich další konzumaci.

Zamořená oblast byla rozdělena do tří zón podle množství dioxinu. V nejpostiženější zóně A žilo 736 obyvatel, v zóně B 4700 a v zóně R 31 800 lidí. Zasaženo tak bylo kolem 37 000 lidí.

Kritická pomalost

Přestože byli lidé vystaveni vysokým koncentracím dioxinu, trvalo několik dní, než začali pociťovat první následky. Vzhledem k pomalému nástupu příznaků navíc úřady oblast okamžitě neevakuovaly.

Reakce na havárii byla kritizována jako pomalá a nezvládnutá. Než úřady oznámily, že ze zařízení unikl dioxin, uplynulo několik dní; evakuace nejhůře postižených oblastí pak trvala ještě několik dní. „Manažeři kontaktovali místní úřady až den po nehodě s tím, že došlo k úniku chemického mraku, nejspíš s obsahem toxických látek,“ popisuje Lenka McGachy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Zástupci podniku odebrali vzorky zeminy a poslali ji na analýzu. Až den poté dostali místní varování, aby nekonzumovali zeleninu,“ říká vědkyně.

V následujících dnech uhynuly asi tři tisíce domácích zvířat, dvě stovky lidí musely vyhledat lékařskou pomoc. A teprve tehdy se samotný závod dozvěděl, že vzorky z půdy jsou opravdu kontaminované. Nicméně k úřadům se tato informace dostala až o deset dní později.

2 minuty
Záběry z místa zasaženého toxickým mrakem (Seveso, 1976)
Zdroj: Reuters

Snaha „ututlat“ únik dioxinu vedl k velkému skandálu, k obřímu odškodnění a soudům. Jako první byli zatčeni technický ředitel společnosti ICMESA Herwig von Zwehl a Paolo Paoletti, šéf výroby. Toho v roce 1980 zabila jedna z menších levicových teroristických organizací Prima Linea. Čtveřice teroristů Paolettiho vypátrala v lombardské Medě a zastřelila ho.

V roce 1983 bylo pět vedoucích pracovníků továrny odsouzeno k 2,5 až pěti letům vězení, tři z nich byli později omilostněni.

Zákony, které chrání

Protože úřady katastrofu nezvládly, havárie se stala symbolem potřeby přísnějších průmyslových bezpečnostních předpisů v Evropě i ve světě. V roce 1982 přijalo Evropské společenství směrnici Seveso, jejímž cílem bylo předcházet podobným haváriím, zlepšit reakci na průmyslové katastrofy a prosadit regulační bezpečnostní rámec platný v celém evropském prostoru.

Seveso je nyní spojeno s přísnými předpisy, které vyžadují, aby každé zařízení skladující, vyrábějící nebo manipulující s nebezpečnými materiály informovalo místní orgány a komunity a vytvořilo a zveřejnilo opatření k prevenci a reakci na havárie. Zákony a normy, které dnes hlídají bezpečnost továren, jsou přímým důsledkem italské katastrofy.

Dalším významným dědictvím katastrofy v Sevesu je rozšíření znalostí o vliv dioxinů na lidské zdraví. Vědci pokračují ve studiu osob, které katastrofu v Sevesu přežily, a výzkum dlouhodobých zdravotních dopadů katastrofy pokračuje.

Mrtvá továrna jako symbol

Továrna, kde k nehodě došlo, je nyní zcela uzavřena a nad zasypaným zařízením vznikl park Seveso Oak Forest. Pod zalesněným parkem se nacházejí dvě nádrže, v nichž jsou uloženy pozůstatky tisíců poražených zvířat, zničená chemická továrna a nejvíce kontaminovaná půda.

Místo zůstává tichou, ale silnou připomínkou zdravotních rizik, která představují průmyslové toxiny, a důležitosti důsledné regulace a prosazování bezpečnosti.

38 minut
Past pokroku: U Sevesa padali z nebe mrtví ptáci. V Itálii zabíjely dioxiny
Zdroj: ČT24
5 minut
Bonus: Dioxiny způsobily znečištění i v Česku
Zdroj: ČT24

Tento díl podcastu na Spotify
Tento díl podcastu na Apple Podcasts
Tento díl podcastu na Soundcloudu
Tento díl podcastu na Google Podcasts
Tento díl podcastu na YouTube Music
Tento díl podcastu na Deezeru
Tento díl podcastu na Youradio Talk

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...