Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.
Past pokroku: Zničení Kachovské přehrady způsobilo Ukrajině nevyčíslitelné škody
Hráz Kachovské přehrady se protrhla v noci na 6. června. Kontrolovali ji Rusové, kteří předtím tvrdili, že ji zaminovali a vyhrožovali jejím odpálením. V noc protržení byly zaznamenány otřesy jako při explozi. Dostupné důkazy také svědčí o tom, že hráz byla vyhozena do povětří zevnitř. To vše tak nasvědčuje tomu, že hráz odpálili Rusové. Ti sice tvrdí, že ji zničila raketovým útokem Ukrajina, to však podle stavebních expertů není možné.
Přehrada Kachovka, která se nachází ve městě Nová Kachovka v ukrajinské Chersonské oblasti, hrála v minulosti zásadní roli při řízení toku řeky Dněpr, která se táhne od severu Ukrajiny až do Černého moře. Přehrada, která vznikla ještě v sovětské éře, zadržovala tolik vody, že se jí říkalo Kachovské moře. Umožňovala zásobování vodou pro obce na horním toku a sloužila jako zdroj chladicí vody pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která je nyní pod ruskou kontrolou. To vše až do doby, než zřejmě ruský útok přehradní nádrž zničil.
- Lidské inovace a zásahy po tisíciletí poháněly civilizační pokrok. Zejména v posledních sto letech však také mnohdy vedly k poškození lidského zdraví a úmrtím, devastaci přírody a ničení ekosystémů. Některým z nejhorších environmentálních katastrof se věnuje seriál článků a podcastů České televize Past pokroku. S odborníky zkoumáme příčiny fatálních selhání a také to, zda se z nich lidstvo dokázalo poučit.
Katastrofální protržení přehrady pak vyvolalo kaskádu ekologických následků. Videozáznamy zachytily okamžik, kdy se dírou v hrázi valila voda a zaplavovala oblasti níže po proudu směrem k Chersonu. Následná povodeň vyhnala z domovů tisíce lidí a přinesla řadu ekologických problémů, které dodnes ohrožují citlivé ekosystémy a přírodní zdroje v regionu.
Záplava znečištěním
Protržení vyvolalo ničivou povodeň, která zaplavila rozsáhlé plochy zemědělské půdy, vesnic a měst ležících níže po proudu. Když se voda valila protrženou hrází, odnesla s sebou značné množství průmyslového maziva, jehož množství se odhaduje na přibližně 150 tun. Tento obrovský objem nebezpečných látek vedl k vážnému znečištění řeky Dněpr a představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí.
Přítomnost průmyslového maziva v řece nejen ohrožuje vodní ekosystémy, ale vyvolává také obavy z dlouhodobých důsledků pro biologickou rozmanitost a kvalitu vody v regionu. Toxická povaha této látky může mít škodlivé účinky na vodní organismy, včetně ryb, rostlin a dalších volně žijících živočichů, jejichž přežití závisí na řece. Kontaminace může narušit křehkou rovnováhu ekosystému, což může vést k úbytku některých druhů, degradaci stanovišť a dlouhodobým ekologickým škodám.
Dlouhodobé důsledky pro zemědělství
Ničivé záplavy způsobily ztrátu přibližně deseti tisíc hektarů zemědělské půdy, jak uvádí ukrajinské ministerstvo agrární politiky a potravinářství. Očekává se, že tyto kdysi úrodné pozemky na pravém břehu Dněpru v Chersonské oblasti zůstanou zatopené, čímž se stanou nepoužitelnými pro budoucí zemědělskou činnost.
Důsledky přesahují přímý dopad na zemědělskou půdu. Zničením vodní nádrže je vážně ohrožena i dostupnost vody pro zavlažování. Očekává se, že to povede ke změně dříve kvalitní zemědělské půdy na poušť.
Studio ČT24: Matula z České zemědělské univerzity k zemědělským škodám po zničení Kachovské přehrady (zdroj: ČT24)
Ministerstvo agrární politiky a výživy dále uvedlo, že katastrofa narušila 31 zavlažovacích systémů zásobujících pole v Dněpropetrovské, Chersonské a Záporožské oblasti. Tyto systémy, které v roce 2021 zajišťovaly zavlažování půl milionu hektarů, podpořily produkci čtyř milionů tun obilí a olejnin v odhadované hodnotě přibližně 1,5 miliardy dolarů.
Ekosystémy se přizpůsobí, ale nebude to zadarmo
Přehrada, která hrála klíčovou roli při regulaci průtoku řeky Dněpr, podporovala existenci celé řady stanovišť pro mnoho rostlinných i živočišných druhů. Náhlé vypuštění vody vedlo ke ztrátě a změně kritických stanovišť, jako jsou mokřady, pobřežní zóny anebo záplavové oblasti. Tato stanoviště jsou přitom nezbytně nutná pro přežití a rozmnožování mnoha druhů, včetně ryb, ptáků, obojživelníků a rostlin.
Všudypřítomné miny
Kromě ničivých dopadů na infrastrukturu a ekosystémy přinesly záplavy další nebezpečí v podobě rozmístěných nášlapných min, které velká voda přenesla do široké oblasti. Organizace Halo Trust, která se zabývá odstraňováním min, provedla v regionu rozsáhlý průzkum a v oblasti Mykolajiva nalezla více než pět tisíc protitankových min, přičemž některá minová pole jsou nyní ponořena pod vodou. Rozsah zaminování na Ukrajině nemá obdoby od druhé světové války a překonává i balkánské konflikty. Přítomnost těchto min představuje značné riziko pro civilní obyvatelstvo, zejména na Ruskem kontrolované straně Dněpru, kde jich Rusové položili nejvíc.
- Past pokroku: Komunisté zničili Aralské moře. Zbytek může dokonat změna klimatu
- Past pokroku: Velký smog zalehl Londýn na pět dní. Zůstaly po něm tisíce mrtvých
- Past pokroku: Byla plná chemikálií, mrtvých zvířat a občas začala hořet. Destrukce řeky šokovala Ameriku
- Past pokroku: Sověti zamaskovali obří jadernou katastrofu, svět se o ní dozvěděl až po Černobylu
- Past pokroku: Smrtící mrak chemikálií zabil v Indii desítky tisíc lidí. A ubližuje dodnes
- Past pokroku: Když USA zavalil prach. Největší americkou katastrofu způsobila poctivá práce
- Past pokroku: Žízeň po levném benzinu téměř zničila Mexický záliv
- Past pokroku: Čínští komunisté chtěli zničit vrabce, málem zničili sami sebe
- Past pokroku: U Sevesa padali z nebe mrtví ptáci. V Itálii zabíjely dioxiny
- Past pokroku: Centralia začala hořet před šedesáti lety. Nepodařilo se ji uhasit dodnes
- Past pokroku: Zničení Kachovské přehrady způsobilo Ukrajině nevyčíslitelné škody
Přesná místa zneškodněných min stále nejsou v současné době známa, což způsobuje, že je pro lidi stále velmi nebezpečné se v postižených oblastech pohybovat a snažit se tady obnovovat poškozené ekosystémy. Povodňové vody mohly miny přemístit po proudu řeky, což může ohrozit komunity žijící v dříve bezpečných zónách. Nedostatek přesných informací o umístění a počtu zneškodněných min dále komplikuje proces identifikace a neutralizace těchto skrytých hrozeb.
Vymírání ryb
Ukrajina po zničení Kachovské přehrady navíc ztratí celá pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.
„Podobná se odehrála za druhé světové války při odpálení dněperské vodní elektrárny. I tehdy to byla katastrofa pro ekosystém, ale menší,“ míní ukrajinský vědec s odkazem na události z roku 1941. Sověti se tehdy odpálením hráze vodního díla pokusili zastavit postup armády nacistického Německa.
GALERIE
Evakuace oblasti zatopené po protržení Kachovské přehrady
„Stalo se to na konci léta, přičemž řeka Dněpr teče ze severu, kde už normálně tou dobou prší, což znamená, že naše část Černého moře už má nižší salinitu. Končí tření ryb a plůdek je trošku větší, takže se může dostat dál od sladké vody,“ vysvětluje Kvač, který svého času pracoval také v Česku, konkrétně v Parazitologickém ústavu v Českých Budějovicích a později v Brně v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Nyní působí v jihoukrajinské Oděse, ale stále pracuje na částečný úvazek pro brněnský institut.
V době odpálení přehrady v roce 2023 je „salinita vysoká, přičemž se sem dostala spousta sladké vody. A je doba tření ryb, máme tady jikry a ty prostě uhynou. Normální ryba může odplout dál od břehu, ale jikry ne. Ztratíme pokolení organismů, ryb,“ řekl výzkumník, který zároveň upozornil na velikost obou přehrad. Objem vody v Kachovské přehradě byl výrazně vyšší než v té dněperské. „Letos vyteklo (do Černého moře) mnohem více vody,“ dodal vědec, jenž v Oděse pracuje pro výzkumný ústav spadající pod ukrajinskou Národní akademii věd.
Hnojiva jsou všude
Velký problém kromě poklesu salinity vody podle něj představují také hnojiva. „Každý déšť je smýval do řek a v nádržích jich bylo spousta. Měli jsme s tím problém každé léto, když je řeky (při odpouštění nádrží) přinášely do moře. Podporují totiž růst řas, kterých pak bylo v moři spousta. Teď to vyteklo všechno najednou a je to v moři,“ upozorňuje vědec, podle něhož tato hnojiva nepředstavují problém jen pro Ukrajinu, ale pro celé moře. „A to na deset, dvacet let,“ poznamenal.
Ředitel Ukrajinského vědeckého střediska pro mořskou ekologii Viktor Komorin upozornil mimo jiné na to, že některé toxické látky se dostávají na dno moře, kde se usazují v sedimentech. „A například během podzimních bouří se dostanou znovu do vody, což vyvolá druhotné znečištění,“ řekl výzkumník, podle něhož se určité organické znečištění usazuje na zooplanktonu i rybách a může mít vliv také na lidi, pokud by mořské plody snědli.
Také Komorin upozornil na pokles salinity a zmínil odhady, podle nichž se do řeky Dněpr ústící do Černého moře dostalo několik set tun motorového oleje. Důsledky zničení Kachovské přehrady se projeví ve znečištění vody a půdy a budou mít dopad na život v Černém moři, což ovlivní nejen Ukrajinu, ale i další země sousedící s touto oblastí, míní. Pobřeží Černého moře mají vedle Ukrajiny a Ruska také Rumunsko, Bulharsko, Turecko a Gruzie.
Oba odborníci přitom vyjádřili opatrnost v prognózách ohledně obnovy ekosystémů. Zapotřebí jsou další výzkumy. Podle Kvače se ekosystém jednou obnoví, nicméně bude potřebovat čas. „Jak to bude vypadat, nikdo neví. Nemůžeme říct, co bude za pár let. Protože když ztratíme pokolení ryb, něco přijde na jejich místo. To místo nezůstane prázdné, něco přijde. Nějaké jiné organismy, byť nevíme jaké. Třeba nějaký nový druh, ale nevíme. Reakci ekosystému na tuto katastrofu nelze předvídat,“ poznamenal Kvač.
Dlouhodobé dopady
Některé důsledky se podle něj mohou projevit i za několik let. „V moři máme několik druhů ryb a bezobratlých, kteří existují v moři i řekách. Stejný druh, ale různé populace, liší se geneticky. Teď voda z Dněpru vynesla populace těch sladkovodních a budou se křížit s těmi mořskými. Reakce populace může být jakákoliv. Mohou mít slabou imunitu, stát se invazními nebo prostě začít hynout,“ upozornil biolog z oděského Ústavu mořské biologie.
Past pokroku: Zničení Kachovské přehrady způsobilo Ukrajině nevyčíslitelné škody (zdroj: ČT24)
Tento díl podcastu na Spotify
Tento díl podcastu na Apple Podcasts
Tento díl podcastu na Soundcloudu
Tento díl podcastu na Google Podcasts
Tento díl podcastu na YouTube Music
Tento díl podcastu na Deezeru
Tento díl podcastu na Youradio Talk