Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i obrovské škody na životním prostředí. Ale příroda se už po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.
„Všechna tato vegetace tu dříve nebyla,“ řekl profesor botaniky Oleksandr Chodosovcev, obklopený v parčíku v Chersonu rostlinami vyššími než on sám. Park byl loni zaplaven podobně jako většina oblasti poté, co výbuchy protrhly hráz přehrady.
Cherson leží několik desítek kilometrů od Kachovky a profesor Chodosovcev s týmem vědců zaplavenou oblast několikrát navštívil – nehledě na riziko, protože Dněpr odděluje obě znepřátelené strany a boje nadále pokračují.
Vynaložené úsilí podle profesora stálo za to, protože „ještě nikdo na světě nikdy nemohl studovat obnovu vegetace na tak obrovské ploše“. Když do této zóny vědci zavítali poprvé, několik týdnů po pohromě, připomínala marťanskou krajinu posetou mrtvými skořápkami.
Vysychání svého času budilo obavy z prachových bouří, nakonec však výzkumníky překvapilo, jak rychle tu vyrostlo množství vrb. Podle Chodosovcevova to svědčí o tom, že se příroda vzpamatovává.
„Kachovská nádrž nyní představuje 150 tisíc hektarů zeleně,“ řekl ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, podle kterého jde o jedinečný fenomén měnící se přírody. AFP dodala, že jde o pětinásobek rozlohy Malty. Při pohledu z vyvýšeného břehu vypadá bývalá nádrž jako modrozelená mozaika vodní plochy a vegetace.
Vědecké pozorování tu ale není bez rizika. Levý břeh Dněpru stále okupují Rusové, kteří ostřelují ukrajinské pozice na pravém břehu. „Loni na podzim nás tak ostřelovali, že jsme museli rychle odjet,“ řekla Anna Kuzemková z botanického ústavu.
Ukrajina nadále usiluje o odsouzení Ruska za takzvanou ekocidu, tedy genocidu přírody, protože zničení přehrady ohrozilo desítky živočišných a rostlinných druhů, z nichž některé se vyskytovaly jen zde. Vláda slibuje přehradu znovu postavit, jakmile to bude možné. Ukrajinští ekologové jsou proti, chtěli by totiž nechat ekosystém, aby se vrátil do stavu před postavením přehrady v padesátých letech.
Kachovské moře
Kachovská přehrada je nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině, někdy se jí přezdívá Kachovské moře. Leží na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních je to druhé největší umělé jezero na Ukrajině, po Kremenčucké přehradě.
Byla postavena v roce 1956. Přehradní jezero leží ve výšce 44 metrů nad mořem, je dlouhé 230 kilometrů a široké maximálně 25 kilometrů. Nachází se šedesát kilometrů proti proudu od města Cherson. Samotná hráz byla vysoká 30 metrů a dlouhá 3,2 kilometru. Zničená část přehrady byla dlouhá asi 85 metrů.
Ze zničení hráze se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, přehrada ale byla již od prvních dní od zahájení ruské invaze v únoru 2022 okupována ruskými silami. Protržení přehrady způsobilo rozsáhlé záplavy na obou březích Dněpru, které si vyžádaly desítky obětí na životech a další lidi připravily o domovy. Zničily také zemědělskou půdu. Celkem zahynulo podle serveru Meduza 76 lidí, 55 na území okupovaném Ruskem a 21 v oblastech pod kontrolou Ukrajiny.
Podle místních úřadů bylo zaplaveno 8600 kilometrů čtverečních, což je více než rozloha Plzeňského kraje, z toho 32 procent na pravém břehu Dněpru, který je pod kontrolou ukrajinských sil. Průměrná výška hladiny vody v zatopených oblastech činila podle ukrajinských úřadů 5,6 metru, v některých místech dosáhla až 12 metrů. Dněpr se vrátil v Chersonu do svého koryta až 25. června, tedy necelé tři týdny od protržení přehrady.
Viník je stále neznámý
Zatímco Kyjev tvrdí, že ruské síly způsobily na přehradě výbuch, Moskva uvádí, že ukrajinské síly přehradu ostřelovaly. Podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho výbuch nastal přímo ve strojovně. Ruská okupační správa naopak ze začátku popírala, že by se v oblasti přehrady dělo něco mimořádného. Posléze ruští představitelé přišli s několika tvrzeními. Podle jednoho z nich ukrajinské síly údajně přehradu během několika měsíců tak dlouho ostřelovaly, až se protrhla. Podle druhého, jehož se drží také ruská státní tisková agentura TASS, Ukrajina zasáhla přehradu během raketového útoku.
Norští seismologové několik dní po protržení Kachovky oznámili, že v době, kdy byla přehrada zničena, zaznamenali v dané oblasti výbuch: v úterý 6. června ve 2:54 ráno místního času. Tento čas i uvedené souřadnice odpovídají zprávám v médiích o zničení přehrady. Seismické signály zachytily i dva senzory v Rumunsku a na Ukrajině.
Odborníci oslovení deníkem The New York Times 7. června uvedli, že nejpravděpodobnější příčinou byl výbuch zevnitř, a dodali, že útok zvenčí nebo selhání konstrukce jsou méně pravděpodobné. Eroze způsobená vodou procházející vraty mohla způsobit poškození, pokud by byla hráz špatně navržena nebo byl beton nekvalitní. To ale označili nejen oni, ale i další odborníci za nepravděpodobný důvod kolapsu vodního díla.
Ukrajinská tajná služba SBU tři dny po zničení přehrady zveřejnila údajný odposlech telefonátu dvou Rusů, kteří mluví o tom, že za útokem na přehradu stojí ruské síly.
Po několika dnech hladina vody v přehradě klesla pod takzvaný mrtvý bod, kdy už nelze odebírat vodu pro obce. Přehrada byla důležitá nejen pro dodávky pitné vody, ale i pro zemědělství, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Podle odhadů OSN i ukrajinské vlády se bez pitné vody ocitlo přes milion obyvatel v zasažených oblastech.
Miliardové škody
Podle ukrajinského ministerstva zemědělství zůstane po zničení přehrady 584 tisíc hektarů půdy bez zavlažování, což z nich udělá „pouště“. V nádrži se našlo podle ukrajinského ministerstva zemědělství a nevládní organizace na ochranu přírody UNCG přes 11 tisíc tun mrtvých ryb.
V přehradě žije podle těchto zdrojů nejméně 43 druhů ryb, z nichž 20 má komerční význam. Roční úlovek činil až 2600 tun. Odhaduje se, že obnovení rybí populace bude trvat nejméně sedm až deset let.
Výše přímých škod způsobených výbuchem vodní elektrárny činí podle ukrajinských úřadů dvě miliardy dolarů. Zahrnuje ztráty v oblasti bydlení a veřejných služeb, energetiky, zemědělství, dopravy, životního prostředí a průmyslu. Organizace spojených národů odhaduje celkovou výši škod na přibližně 14 miliard dolarů.
Podle ekologa Vladislava Balinského z oděské organizace Zelenyj lyst (Zelený list) v důsledku protržení přehrady byl „fakticky zničen unikátní ekosystém rozprostírající se mezi městem Nova Kachovka a ústím Dněpru a Bugu do Černého moře“. Podle Balinského jde o asi 80 tisíc hektarů chráněného přírodního území spadajícího pod národní park Nižnodniprovskyj.
