Americká Florida se připravuje na ničivý hurikán Milton. Pro střední část poloostrova, oblast Tampy a okolí 300 kilometrů to bude podle meteorologů bouře století. Úřady vyzvaly k evakuaci na tři miliony lidí. Podle expertů navíc hurikán zasáhne i oblasti, které jindy takový živel neovlivňuje. U tohoto hurikánu navíc panuje obava, že se mořská voda dostane desítky kilometrů do vnitrozemí, zaznělo v 90' ČT24.
Nepředstavitelná vichřice, se kterou v Evropě nemáme zkušenosti, říká expert o Miltonu
75 minut
90′ ČT24: Vliv změn klimatu na počasí
„To, že hurikán při procesu dostání se na pevninu zeslabuje, je způsobeno právě přechodem nad pevninu. Ztratí část své síly, protože sílu (…) získává z velmi teplé mořské vody. Ta pochopitelně nad pevninou není,“ vysvětlil Aleš Farda, vedoucí oddělení klimatických služeb z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Zmínil také, že ani v současné situaci nedosahují nejsilnější hurikány maximální hodnoty Saffirovy–Simpsonovy stupnice. V roce 1979, kdy meteorologové naměřili dosud nejsilnější tajfun Tip, byl živel na pátém z pěti stupňů škály. „Rychlost v centru oka tajfunu tehdy dosáhla přes 300 kilometrů za hodinu, naštěstí nad volným oceánem,“ připomněl.
Pohyb a vývoj hurikánu Milton tak vědci neustále měří – pomocí satelitů z oběžné dráhy či letecky. Meteorologové navíc mají k dispozici „velmi pokročilé nástroje“ v podobě numerických modelů předpovědi počasí.
- Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice klasifikuje tropické cyklony na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány.
- Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 metrů za sekundu (119 kilometrů v hodině). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím sedmdesát metrů za sekundu (252 kilometrů v hodině).
- Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána „jen“ k popisu hurikánů, které se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku, východně od mezinárodní datové linie. Ostatní oblasti používají jinou klasifikaci a bouře se tam nazývají cyklony nebo tajfuny.
- Klasifikace je primárně určena pro měření možných škod a zátop, které může hurikán způsobit při případných sesuvech půdy, ačkoliv byla kritizována jako příliš jednoduchá.
Tomáš Halenka z katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy poukázal na to, že Milton nejprve vzniknul v sobotu jako tropická níže u východního pobřeží Mexika, hluboko v Mexickém zálivu. Do neděle se z něj pak stal hurikán první kategorie. Vývoj živlu tak podle něj šel velmi rychle.
Dá se prý očekávat častější výskyt těchto jevů – proto, že teplejší vzduch v důsledku klimatické změny může pojmout více vodní páry, následně je tak prostor pro uvolnění většího množství energie pro samotný vývoj hurikánu. Je podle něj možné, že v případě vyšší četnosti hurikánů se mohou tyto jevy dostat i do vyšších zeměpisných šířek.
Mimořádná síla
„Jedná se o mimořádně silnou bouři, mimořádně silný hurikán,“ podotknul. V oblasti bylo v minulosti podobných jevů jen málo. Mezi nebezpečné rysy hurikánu patří i to, že se pohybuje – pro hurikány – po „netypické trajektorii“ v Karibiku. Na Floridě se následně dostane do regionu, který nebývá hurikány ovlivněn.
„Na pevninu se dostane v uvozovkách ‚jenom‘ ve třetím stupni Saffirovy–Simpsonovy škály, ale i tak to bude extrémně silná bouře,“ zdůraznil Farda. „Pokud se tu bavíme o rychlostech větru okolo 200 kilometrů za hodinu, tak je to nepředstavitelná vichřice, se kterou tady v Evropě nemáme vůbec žádné zkušenosti, o extrémních srážkách, vzdutí moře ani nemluvě,“ pokračoval.
Farda připomněl, že hurikány vznikají z vícero důvodů a je přitom nutné, aby bylo splněno vícero podmínek. Důležitá pro vznik je teplá voda na mořské hladině – alespoň 26,5 stupně Celsia. Musí také vyhovovat proudění v mořské atmosféře, zároveň s tím je nutná velkoprostorová cirkulace vzduchu příznivá pro rozvoj bouří.
Moment, kdy hurikán vznikne, je však do značné míry spojen s „chaotickou povahou klimatického systému“. Hurikány tak mohou vzniknout na různých místech, pohybují se následně po různých trajektoriích, které jsou více či méně časté. „Právě brzké stočení hurikánu směrem na východ, na Floridu, v oblasti Karibského moře je poměrně netypické,“ uvedl. O vzácnost se však podle něj nejedná.
Oblast severního Atlantiku – i včetně Karibského moře – je navíc podle Fardy pořád velmi teplá. Proto není hurikán Milton v oblasti jediný. „Nachází se tam ještě hurikán Leslie, ten je teď nad středním Atlantským oceánem, k nám se blíží zbytky hurikánu Kirk, který se teď transformoval na mimo-cyklonální a mimo-tropickou tlakovou níži,“ popsal.
Hurikán je podle něj obecně „spoustou propojených bouřek“. „Jsou tam právě i škody, které může způsobit klasická bouře, můžete tam čekat extrémně silná krupobití, údery blesku,“ vyjmenoval. Nejzávažnější následky může zanechat i silný vítr, který meteorologové odhadují u Miltonu až na 200 kilometrů za hodinu.
U poloostrova Florida je navíc problematická jeho malá nadmořská výška. „Speciálně u tohoto hurikánu panuje obava, že se mořská voda dostane desítky kilometrů do vnitrozemí,“ poukázal na možné vzdutí moře.
Vliv globálního oteplování
Farda potvrdil, že se v posledních letech – i vlivem globálního oteplování a zvyšujících se teplot – stává atmosféra rozpohybovanější. „Extrémy se vyskytují čím dál častěji. Patří sem i právě nedávná velmi nepříjemná epizoda povodní,“ podotknul.
V uplynulém období, kdy planeta zaznamenala rekordně vysoké teploty, se vyskytoval jev El Niňo. Ten má za následek právě zvýšené teploty na řadě míst na Zemi a s tím spojené postupující globální oteplování. „Je možné, že při nějaké další silnější epizodě El Niňo zas přijdou nové rekordy, které předčí ty z posledního roku,“ predikoval Halenka.
Farda upozornil na to, že na rizika extrémně vysokých teplot – zejména v letních měsících – nejsou lidská společnost, příroda ani krajina prozatím připraveny. Upozornil třeba na rizika vyšší nemocnosti, hrozícího sucha či výpadky ekonomického charakteru. „Ve velmi vysokých teplotách klesá produktivita společnosti,“ dodal.
Může podle něj dojít i k takovým jevům, k nimž už v minulosti docházelo v západní Evropě – kdy z důvodu nedostatku vody v řekách kvůli vysokým teplotám a následnému suchu byly odstavovány nukleární elektrárny.
