VIZUALIZACE: Hurikán prvního stupně shazuje palmové listy, „pětka“ odnáší domy

Nahrávám video
Vizualizace dopadů různě silných hurikánů na domy
Zdroj: UCAR

Pro obyvatele země ve středu Evropy, jako je Česká republika, je těžké představit si, jaké jsou dopady hurikánů. Jednak Češi nemají zkušenosti s větrem, jehož rychlost se pohybuje mezi 250 a 300 kilometry za hodinu, ale současně se liší i dopady na typické zděné evropské domy a klasické americké dřevostavby. S lepší představou může pomoci vizualizace.

Hurikán Milton, který se blíží k pobřeží Floridy, patří v současné době do čtvrté kategorie, většinu své existence měl ale sílu pět. Takové hurikány zasáhly kontinentální území USA v dějinách jen čtyři. Je možné, že jeho síla se ještě změní. A právě na tom bude záviset, jak velké škody způsobí.

Slabší Milton ale nutně neznamená menší ničivé následky, zejména v případě větší bouře. Za posledních 24 hodin se vítr o síle tropické bouře rozšířil ze 130 na 225 kilometrů od jejího středu. To znamená, že její ničivé dopady pocítí lidé na mnohem větším území. Očekává se, že vítr o síle tropické bouře pokryje celou šířku Floridského poloostrova.

Síla hurikánu je ale přesto základem pro odhad, jak velké škody způsobí. Měří se na takzvané Saffirově-Simpsonově stupnici. Ta má pět stupňů, které označují, jak moc budou poškozené budovy (typicky dřevostavby) v oblasti, a to hlavně silou větru. Dopady ukazuje dobře animace v úvodu článku.

Důležité ale je, že tato stupnice nebere v úvahu jiné poškození – srážkami a vzedmutím vodní hladiny. To znamená, že hurikán stupně dva při zasažení velkého města způsobí výrazně větší škody než hurikán kategorie pět, který zasáhne „jenom“ venkovskou oblast. 

  • Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice klasifikuje tropické cyklony na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány.
  • Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 metrů za sekundu (119 kilometrů v hodině). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím sedmdesát metrů za sekundu (252 kilometrů v hodině).
  • Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána „jen“ k popisu hurikánů, které se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku, východně od mezinárodní datové linie. Ostatní oblasti používají jinou klasifikaci a bouře se tam nazývají cyklony nebo tajfuny.
  • Klasifikace je primárně určena pro měření možných škod a zátop, které může hurikán způsobit při případných sesuvech půdy, ačkoliv byla kritizována jako příliš jednoduchá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...