Odstartovala mise Hera s významným českým podílem

Evropská sonda Hera se vydala prozkoumat planetku Dimorphos, jejíž trajektorii při pokusu v rámci projektu planetární obrany před dvěma lety vychýlila sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K vynesení Hery do vesmíru byla použita raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, k cíli se dostane na konci roku 2026.

Mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA) odstartovala v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Očekává se, že Hera příští rok proletí kolem Marsu a v prosinci 2026 dorazí k planetce Dimorphos.

Ta je přirozenou družicí rovněž malé planetky Didymos – tento dvojsystém se nachází zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Do Dimorphosu na konci září 2022 narazila sonda DART. Americké úřady následně uvedly, že se jim dobu jeho oběhu kolem planetky podařilo zkrátit o 32 minut. Cílem mise DART bylo připravit se na odvrácení možné civilizační hrozby, kterou by mohla představovat podobná planetka mířící k Zemi. Dimorphos a Didymos pro naši planetu nepředstavovaly hrozbu ani před misí a nepředstavují ji ani nyní.

Česká role v projektu

„Kromě vyvržení materiálu z Dimorphosu a jeho následného úniku ze soustavy, respektive částečné zpětné depozice na Didymos a Dimorphos, došlo také ke změně tvaru Dimorphosu a excitaci jeho rotace“, popisuje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR. Současná dráha Dimorphosu kolem Didymosu je proto nejistá.

Mezinárodní tým, který právě Pravec vede, pracuje na zpřesnění popisu současné dráhy Dimorphosu. K získání potřebných dat používají velké dalekohledy o velikostech tři až deset metrů na několika světových observatořích. Příslušná fotometrická měření soustavy dokončí v březnu příštího roku.

„Výsledný zpřesněný popis dráhy Dimorphosu bude kromě lepšího pochopení dynamických interakcí v této binární soustavě velmi potřebný pro plánování počátečních fází operace sondy Hera po jejím příletu k Didymosu-Dimorphosu v prosinci 2026“.

Krychle a koule

Kolem 780metrové planetky Didymos krouží její měsíček, asi 170metrový Dimorphos. Mise Hera se skládá z hlavní sondy a dvou malých takzvaných cubesatů o velikosti srovnatelné s krabicí od bot, které Hera dopraví až k cílovým planetkám. Bude to poprvé, kdy budou planetky detailně zkoumat malé a relativně levné sondy.

Přístroj ASPECT
Zdroj: AV ČR

Cubesat Juventas je vybavený malými radary, které mají popsat vlastnosti Dimorphosu, a to hlavně jeho vnitřní strukturu a gravitační pole. Cubesat Milani zase nese finskou kameru ASPECT, která bude snímkovat planetky ve viditelné a infračervené části spektra a také italský detektor prachových částic.

A právě na přístroji ASPECT je další významný český podíl. Fakulta informačních technologií VUT v Brně, Geologický ústav Akademie věd a firma Huld vytvořily pro jeho palubní počítač programy k vyhodnocení kvality snímků ihned po jejich pořízení. „K úspěšnému vytvoření přesné mineralogické mapy ve vysokém rozlišení si musíme být jisti, že všechny přenesené snímky pořízené ASPECTem mají požadovanou kvalitu,“ říká Tomáš Kohout z Geologického ústavu zodpovědného za vyhodnocení snímků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
před 2 hhodinami

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
před 16 hhodinami

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
před 22 hhodinami

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
17. 2. 2025

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
17. 2. 2025
Načítání...