Evropská sonda Hera se vydala prozkoumat planetku Dimorphos, jejíž trajektorii při pokusu v rámci projektu planetární obrany před dvěma lety vychýlila sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K vynesení Hery do vesmíru byla použita raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, k cíli se dostane na konci roku 2026.
Mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA) odstartovala v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Očekává se, že Hera příští rok proletí kolem Marsu a v prosinci 2026 dorazí k planetce Dimorphos.
Ta je přirozenou družicí rovněž malé planetky Didymos – tento dvojsystém se nachází zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Do Dimorphosu na konci září 2022 narazila sonda DART. Americké úřady následně uvedly, že se jim dobu jeho oběhu kolem planetky podařilo zkrátit o 32 minut. Cílem mise DART bylo připravit se na odvrácení možné civilizační hrozby, kterou by mohla představovat podobná planetka mířící k Zemi. Dimorphos a Didymos pro naši planetu nepředstavovaly hrozbu ani před misí a nepředstavují ji ani nyní.
Česká role v projektu
„Kromě vyvržení materiálu z Dimorphosu a jeho následného úniku ze soustavy, respektive částečné zpětné depozice na Didymos a Dimorphos, došlo také ke změně tvaru Dimorphosu a excitaci jeho rotace“, popisuje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR. Současná dráha Dimorphosu kolem Didymosu je proto nejistá.
Mezinárodní tým, který právě Pravec vede, pracuje na zpřesnění popisu současné dráhy Dimorphosu. K získání potřebných dat používají velké dalekohledy o velikostech tři až deset metrů na několika světových observatořích. Příslušná fotometrická měření soustavy dokončí v březnu příštího roku.
„Výsledný zpřesněný popis dráhy Dimorphosu bude kromě lepšího pochopení dynamických interakcí v této binární soustavě velmi potřebný pro plánování počátečních fází operace sondy Hera po jejím příletu k Didymosu-Dimorphosu v prosinci 2026“.
Krychle a koule
Kolem 780metrové planetky Didymos krouží její měsíček, asi 170metrový Dimorphos. Mise Hera se skládá z hlavní sondy a dvou malých takzvaných cubesatů o velikosti srovnatelné s krabicí od bot, které Hera dopraví až k cílovým planetkám. Bude to poprvé, kdy budou planetky detailně zkoumat malé a relativně levné sondy.
Cubesat Juventas je vybavený malými radary, které mají popsat vlastnosti Dimorphosu, a to hlavně jeho vnitřní strukturu a gravitační pole. Cubesat Milani zase nese finskou kameru ASPECT, která bude snímkovat planetky ve viditelné a infračervené části spektra a také italský detektor prachových částic.
A právě na přístroji ASPECT je další významný český podíl. Fakulta informačních technologií VUT v Brně, Geologický ústav Akademie věd a firma Huld vytvořily pro jeho palubní počítač programy k vyhodnocení kvality snímků ihned po jejich pořízení. „K úspěšnému vytvoření přesné mineralogické mapy ve vysokém rozlišení si musíme být jisti, že všechny přenesené snímky pořízené ASPECTem mají požadovanou kvalitu,“ říká Tomáš Kohout z Geologického ústavu zodpovědného za vyhodnocení snímků.
