Pražské povstání strana 2 z 2

Sněmovní podvýbor tento týden schválil seznam téměř padesáti osobností navrhovaných na státní vyznamenání, rozhodovat o něm bude dolní komora. Sedm jmen vytipovala veřejnost, další čtyři desítky poslanci. Na seznamu, který má Česká televize k dispozici, jsou zástupci vědy, váleční veteráni nebo lidé, kteří prokázali neobyčejnou statečnost.

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.

Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády vedené Andrejem Vlasovem. S nacisty pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Záměr vybudovat jim památník v Praze-Řeporyjích nyní vyvolal nevoli ruské strany.

Starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný (ODS) chce postavit pomník Ruské osvobozenecké armádě čili vlasovcům. Rusko považuje příslušníky jednotek, které se podílely na osvobození Prahy na konci druhé světové války, ale předtím bojovaly na straně Německa, za zrádce. Ruské velvyslanectví se proto ozvalo, Novotný ale vzkázal, že Řeporyje nemíní s Ruskou federací diskutovat.

Cestující čeká v Praze kvůli výměně pražců výluka provozu na části linky metra C. Nepojede od zahájení provozu v sobotu 26. října do ukončení provozu v pondělí 28. října mezi stanicemi Muzeum a Pražského povstání. Zavedena bude náhradní autobusová doprava XC.

Takzvaná deska osvobození, která se z rozhodnutí pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nevrátí na Staroměstskou radnici, by se na budovu vrátit měla už proto, že se dnes upozaďuje role Sovětského svazu a Rudé armády na konci druhé světové války. Řekl to v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) ale souhlasí s primátorem Prahy v tom, že text na desce je nepřesný a neodpovídá historickým událostem.

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.

Česká metropole si připomněla výročí Pražského povstání, které vypuklo 5. května 1945. Obyvatelé hlavního města zahájili na konci války ozbrojený odpor proti nacistům, kteří se snažili povstání potlačit silou. Ve městě vzniklo na dva tisíce barikád a na stranu českých povstalců se postavili taky ruští vlasovci. Boje skončily 9. května po příjezdu jednotek sovětské armády.