Česko a celý svět si připomínají 75 let od konce nejhoršího konfliktu v dějinách – druhé světové války. Na pražském Vítkově proběhl tradiční pietní akt ke Dní vítězství, jehož podobu také ovlivnila světová pandemie koronaviru. Počet učastníků ministerstvo obrany výrazně omezilo, politici se u pomníku neznámého vojína scházeli postupně.
Zástupci státu i církve uctili památku obětí války. Babiš s Vystrčilem vyzdvihli roli Pražského povstání
Události: Česko si připomnělo 75. výročí konce druhé světové války (zdroj: ČT24)
Jako první uctil památku všech, kteří se zasloužili o pád nacistického Německa, prezident Miloš Zeman. Ten k pomníku na pražském Vítkově dorazil v 10:30. Následně přišel uctít památku válečných hrdinů i padlých také šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO).
Krátce poté, co premiér položil věnec u pomníku na Vítkově, vyzdvihl význam Pražského povstání, které začalo 5. května 1945. „Jsem přesvědčen o tom, že naši lidé, jak povstali, tak Prahu zachránili,“ řekl. O důležitosti Pražského povstání mluvil i předseda Senátu, Češi podle něj výrazně přispěli k osvobození metropole.
Babiš také řekl, že situace ve světě není dobrá, podle něj mají za ni zodpovědnost světové mocnosti, které nejsou schopné se domluvit. Mluvil i o selhání Rady bezpečnosti OSN.
Česko je podle premiéra v bezpečí díky členství v NATO a evropských strukturách. „Válku je ale potřeba připomínat mladým, stejně jako hrdiny, kteří padli za svobodu,“ uvedl. Připomněl také české vojáky v zahraničních misích.
Prezident Miloš Zeman u památníku na pražském Vítkově
Politici museli přicházet postupně
Kvůli protipandemickým opatřením v Česku nebylo možné, aby se u památníku setkali všichni představitelé státu najednou. Politici tak na místo přijížděli postupně ve zhruba desetiminutových intervalech. Po položení věnce museli prostor opustit.
Památku padlých uctil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a také pražský arcibiskup Dominik Duka.
Hřib na Vítkově uvedl, že konec války nepřinesl velké části Evropy svobodu. „Osvoboditel se záhy změnil na dobyvatele,“ řekl k situaci v poválečném Československu, které se stalo součástí sféry vlivu tehdejšího Sovětského svazu. Pražský primátor ale zdůraznil, že nikdo neupírá Sovětskému svazu zásluhy na osvobození, byl ale podle něj také jedním ze strůjců druhé světové války, když společně s Německem napadl Polsko.
Podle kardinála Duky současná pandemie koronaviru, která omezila fungování společnosti, pomáhá i mladší generaci porozumět tomu, co mohla znamenat situace výjimečného stavu, který k válce vždy patří. Uvedl, že je nutné mít odvahu, statečnost a trpělivost.
Květnové povstání v Československu. Zapojili se do něj i sovětští parašutisté (zdroj: ČT24)
Letos bez válečných veteránů
Na tradiční pietní vzpomínku nemohli přijít veteráni z druhé světové války. Podle předsedy Československé obce legionářské Pavla Budinského je neúčast velmi mrzí. Mnohým je přes 90 let, kvůli pandemii koronaviru tak jako nejohroženější skupina zůstávají většinu času doma.
„Někteří to nesou velmi nelibě. Každý rok říkají, že už je to možná naposledy, co si výročí připomínají,“ poznamenal Budinský. Podle něj se těšili zejména na rekonstrukci ostravské operace. „Je to pro ně hodně citlivé a nenesou to dobře,“ dodal.
Konec války si připomíná i Francie či Británie
Výrazně omezené byly i pietní akce v ostatních evropských zemích. Francouzský prezident Emmanuel Macron položil věnec k pomníku neznámého vojína, ceremonie se po jeho boku účastnili pouze jeho předchůdci Nicolas Sarkozy a Francois Hollande, dále předsedové obou komor parlamentu či několik členů vlády.
Prezdent Francie Emmanuel Macron při oslavách konce druhé světové války v Paříži
Britský premiér Boris Johnson v krátkém projevu zveřejněném na Twitteru uvedl, že snaha zastavit šíření covidu-19 vyžaduje stejného ducha národního úsilí jako tažení proti nacismu.
„Před 75 lety lidé této země slavili vítězství nad Hitlerovou agresí. Přežili jsme a nakonec triumfovali díky hrdinství nespočtu obyčejných lidí, kteří sice dnes jsou v pokročilém věku, ale kteří kdysi nesli na bedrech osud svobody jako takové,“ řekl britský ministerský předseda.
Rusko k dnešnímu výročí zveřejnilo dokumenty k Pražské operaci
Ruské ministerstvo obrany u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války zveřejnilo odtajněné dokumenty k takzvané Pražské opreraci. Na Twitteru o tom informovala ruská ambasáda v Praze.
Ruské ministerstvo zpřístupnilo asi padesát stran dokumentů, které se vztahují k počátku operace, ukončení bojů i k dalšímu vývoji v květnu 1945. Naskenované materiály jsou v ruštině a psány azbukou. Rusko dokumenty zveřejnilo v době napjatých česko-ruských vztahů způsobených sporem o výklad událostí v roce 1945 nebo během okupace v roce 1968.
Rusku se nelíbí odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6, stejně tak i odhalení pamětní desky protisovětským vlasovcům, kteří se podíleli na osvobození Prahy. Pražský primátor Hřib navíc několikrát prohlásil, že sovětské jednotky přijely na konci Pražského povstání do fakticky svobodné Prahy.
Kvůli sporům s Ruskem dostal Hřib, stejně jako starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), policejní ochranu.
Zeman v dopise Putinovi poděkoval za hrdinství ruského lidu
Prezident Zeman, který se původně chystal navštívit k výročí konce války Rusko, napsal prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis. Odmítl v něm přepisování dějin, ocenil hrdinství Rudé armády a uvedl, že se česká vděčnost a upřímné díky bojovníkům riskujícím své životy také pro českou svobodu nezměnily. „A to ani přesto, že osudy a vztah našich zemí nebyly po porážce hitlerovské tyranie nijak lehké a snadné nejsou ani nyní,“ napsal Zeman.
„Odmítáme však přepisovat historii. Nezapomínáme, že v bojích za osvobození Československa položilo život na 140 tisíc vojáků Rudé armády. Víme, že bez jejich obětí, bez hrdinství ruského lidu a dalších národů Sovětského svazu a bez hrdinného odhodlání vojáků Rudé armády, která – ač si to někteří přepisovači historie odmítají připustit – osvobodila většinu území tehdejšího Československa, bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes,“ dodal.
Válka byla krvavá, ale ani přechod do poválečného období nebyl bez jediné kapky
Během druhé světové války zemřelo více než sedmdesát milionů lidí, šlo tak o konflikt s největším počtem obětí v historii. Podle historika Jaromíra Mrňky z Ústavu pro studium totalitních režimů však spousta lidí přišla o život i těsně po válce, kdy začaly popravy Němců, někdy i hromadné. V mnoha případech šlo o násilí, které organizovaly samy státy.
Podobné výzvy zaznívaly údajně i od některých představitelů Československa. „Hovoří, že s Němci je třeba zacházet tím nejtvrdším způsobem. Tím všem vypisují bianco šek, že si v podstatě mohou dělat, co chtějí,“ přiblížil v ČT Mrňka, který se násilnostmi vůči německým vojákům po skončení války zabývá už delší dobu.