Evropa si připomněla osvobození od nacismu. Nikdy si nezoufat, to byla zpráva toho dne, připomněla královna Alžběta

Většina Evropy si připomíná 75. výročí konce druhé světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dopoledne zúčastnil ceremonie u hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži. Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier hodinu před polednem položili věnce k památníku válečným obětem Neue Wache na třídě Unter den Linden. V projevu připomněla oběti války i radost z konce konfliktu také britská královna Alžběta.

„Onen 8. květen 1945 znamenal konec nacionálněsocialistické vlády násilí, konec nočních bombardování a pochodů smrti, konec bezpříkladných německých zločinů a civilizačního zlomu šoa,“ řekl Steinmeier před památníkem obětí válek v centru německé metropole.

„Tehdy byli Němci skutečně osamoceni. Německo bylo vojensky poraženo, politicky a hospodářsky na dně, morálně zničeno. Udělali jsme si z celého světa nepřítele,“ uvedl na ceremonii, jíž se zúčastnily jen čtyři další osobnosti veřejného života, včetně kancléřky Merkelové.

Vojáci se účastní slavnosti k výročí konce války na Strasse des 17. Juni v Berlíně
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Markus Schreiber

O 75 let později musí sice země, která původně plánovala rozsáhlou mezinárodní připomínku konce druhé světová války, kvůli koronaviru vzpomínat sama. „Ale: Nejsme sami! To je šťastné poselství dnešního dne! Žijeme v silné, stabilní demokracii, ve 30. roce znovusjednoceného Německa, v srdci mírové a sjednocené Evropy,“ vyjádřil své přesvědčení spolkový prezident.

„Ano, my Němci smíme dnes říci: Den osvobození je dnem vděčnosti,“ prohlásil. Zároveň podotkl, že trvalo tři generace, aby se k tomu mohli Němci přihlásit z celého srdce. Osvobozeni sice byli 8. května 1945 z venku, v dalších desítkách let se ale museli osvobodit i vnitřně, což byla dlouhá a bolestivá cesta. „Byla to desetiletí, v nichž se mnoho Němců mé generace teprve postupně mohlo usmířit s touto zemí,“ podotkl čtyřiašedesátiletý politik v asi 15minutovém projevu.

Hlavně nikdy nezapomenout

Tlustou čáru za minulostí, jak někteří požadují, podle Steinmeiera Německo nikdy udělat nemůže. „Neexistuje žádný konec připomínání si (naší minulosti). Neexistuje žádné vykoupení z naší historie. Protože bez paměti ztrácíme naši budoucnost,“ míní hlava státu. „Německá historie je zlomená historie – s odpovědností za vraždy milionů, za utrpení milionů. To nám dodnes láme srdce. Proto je možné tuto zemi milovat jen se zlomeným srdcem,“ řekl také Steinmeier.

Dějiny podle spolkového prezidenta zavazují, v německém případě konkrétně k tomu, aby země usilovala o soudržnost Evropy. „Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu – i v této pandemii a po ní – neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni,“ míní.

„Pětasedmdesát let po skončení války můžeme my Němci být za mnohé vděční. Ale nic z toho dobrého, co od té doby vyrostlo, není zajištěné navěky,“ varoval Steinmeier. Němci proto podle něj nesmí podlehnout pokušení nového nacionalismu, fascinaci autoritářstvím, musí se osvobodit od nenávisti a štvaní, od xenofobie a pohrdání demokracií, které nejsou nic než starým zlem v novém rouchu.

Berlín letos chystal velkolepou připomínku 75. výročí konce války. Počítalo se s tím, že si dějinný zlom připomene řadou veřejných akcí a výstav, mezi nimiž měla být i expozice až 12 metrů vysokých dobových fotografií u Braniborské brány a budovy někdejšího Říšského sněmu, kde měl ke stovkám zahraničních hostů promluvit Steinmeier. Pandemie způsobená koronavirem ale tyto plány zhatila.

Lidé tleskají válečnému veteránovi po dvou minutách ticha, které proběhly pro připomenutí konce války ve Whitehall v Londýně
Zdroj: ČTK/AP

Královna Alžběta: Slavíme z domovů, ale ulice jsou naplněné péčí o druhé

V Británii večer vystoupila s předem natočeným projevem královna Alžběta II. Vzdala hold obětem druhé světové války a uvedla, že ti, kteří v ní bojovali proti nacistickému Německu, by byli hrdí na to, jak jejich potomci dnes zvládají pandemii nemoci covid-19. „Dnes slavíme z domovů, ale naše ulice nejsou prázdné. Jsou naplněné péčí a starostí o druhé,“ řekla.

Na oslavy toho dne, kdy válka skončila, prý nezapomněla. „Na začátku války to vypadalo velmi chmurně, ale my jsme si byli jisti, že naše věc je správná. A byla to právě tato víra, která nám pomohla vytrvat. Nikdy si nezoufat, to byla ta hlavní zpráva vítězného dne,“ řekla.

Video Studio ČT24
video

Nikdy si nezoufat, to byla zpráva toho dne, připomněla královna Alžběta

„Před dopady války nebyl imunní nikdo. Ať to byli muži, kteří byli povoláni sloužit v armádě, museli se odloučit od svých blízkých, nebo ženy, které musely podpořit válečný průmysl. Všichni museli sehrát svou roli. Řada lidí položila životy, abychom mohli žít v míru. Zemřeli, abychom mohli žít jako svobodní lidé,“ zdůraznila britská panovnice.

V úvodu svého projevu se odkázala na slova svého otce, krále Jiřího VI., jimiž uvítal konec války: „Vzpomeňme na všechny ty, kteří položili své životy. Dospěli jsme ke konci našeho utrpení a oni teď s námi nejsou, když se radujeme.“

Pobaltí svobodu nepocítilo

V předvečer výročí prezidenti tři pobaltských zemí ve společném prohlášení připomněli, že konec války pro národy střední a východní Evropy neznamenal začátek svobody, ale výměnu jednoho totalitního režimu za druhý a bezmála půlstoletí komunistické nadvlády, přičemž Pobaltí bylo násilím připojeno k Sovětskému svazu.

„Na tragickou lekci minulosti nelze zapomínat. Překrucování historických událostí druhé světové války a následujícího rozdělení Evropy je smutným pokusem zfalšovat dějiny a zpochybnit samy základy současného mezinárodního řádu,“ varovali prezidenti Estonska, Litvy a Lotyšska Kersti Kaljulaidová, Gitanas Nauséda a Egils Levits, aniž by přímo zmínili Rusko, se kterým Pobaltí často vede historické polemiky.

„Zatímco květen 1945 přinesl konec druhé světové války v Evropě, svobodu do celé Evropy nepřinesl. Střední a východní část Evropy zůstala téměř 50 let pod vládou komunistických režimů. Pobaltské státy byly nezákonně okupovány a anektovány a železné sevření dalších podrobených států upevnil Sovětský svaz za použití ohromné ​​vojenské síly, represí a ideologické nadvlády,“ uvádí se v prohlášení, které na svých webových stránkách zveřejnilo mimo jiné české ministerstvo zahraničí.

Polský Institut národní paměti (IPN) k výročí zveřejnil na svém webu desítky článků, věnovaných pronásledování polských vlastenců a odbojářů sovětskou tajnou policií NKVD a beztrestným zločinům rudoarmějců při tažení zotročeným Polskem.

Bulharská ministryně čelí kritice 

Bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová čelí výzvám k odstoupení, které požaduje proruská opozice. Šéfce diplomacie vyčítá její podpis pod mezinárodní deklarací k 75. výročí konce druhé světové války. Ministři zahraničí deseti států převážně postkomunistické Evropy, včetně Česka, v dokumentu uvedli, že konec bojů v roce 1945 znamenal pro země střední a východní Evropy počátek nové doby nesvobody.

 „Mnoho Evropanů ze střední a východní části kontinentu obětovalo po mnoho desetiletí své životy v boji za svobodu. Miliony Evropanů byly zbaveny svých práv a základních svobod, čelily mučení a nucenému vysídlení. Společnosti za železnou oponou zoufale hledaly cestu k demokracii a nezávislosti,“ uvádí se v dokumentu.

Deklaraci podepsali ministři zahraničních věcí Bulharska, Česka, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států.

Požadavek, aby bulharská ministryně odstoupila, odůvodnili představitelé Bulharské socialistické strany (BSP) údajným znevažováním milionů obětí v den výročí kapitulace hitlerovského Německa. Opoziční předáci trvají na tom, aby Bulharsko podpis pod deklarací stáhlo a aby odstoupil i premiér Bojko Borisov.

Rusko slaví o den později

Samo Rusko a jeho spojenci v postsovětském prostoru slaví vítězství ve druhé světové válce tradičně 9. května. Vysvětluje se to tím, že v době podpisu německé kapitulace v Berlíně v pozdních nočních hodinách 8. května 1945 bylo vzhledem k časovému posunu v Moskvě již po půlnoci.

Kvůli současné pandemii ruský prezident Vladimir Putin odložil tradiční vojenskou přehlídku na Rudém náměstí. Nad Moskvou ale v sobotu přeletí vojenská letadla, zahřmí dělové salvy a Putin má přednést projev u památníku padlých. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se naopak rozhodl vojenskou přehlídku uspořádat a pozval při této příležitosti do Minska ruské poslance a senátory.