Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.
Výročí Pražského povstání je mementem i varováním, řekl Vystrčil při vzpomínkovém aktu
Pietní akt k výročí Pražského povstání (zdroj: ČT24)
Výročí si připomínají jak pamětníci, tak představitelé státu. Pietního aktu u budovy Českého rozhlasu se zúčastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Pražské povstání je pro nás zprávou o hrdinství našich předků a o obětech, které jsme byli ochotni přinést, abychom získali svobodu,“ uvedl Vystrčil. Dodal, že jde také o varování, co všechno se může stát, když se diktátorovi ustupuje. „To je varování i v dnešní době pro nás všechny, protože pokud ho nebudeme poslouchat, potom se může stát, že diktátorovi ustoupíme až tak daleko, že to bude stát oběti i nás samotných nebo našich blízkých,“ zdůraznil Vystrčil.
Pekarová Adamová zmínila, že boj za demokracii a svobodu je trvalým procesem, který se týká každé generace. „Měli bychom následovat vašeho příkladu a brát jej za svůj vzor do dnešních dnů, protože zejména dnes je velmi aktuální,“ prohlásila směrem k pamětníkům povstání. Připomněla také generála Karla Kutlvašra, který velel Pražskému povstání a po únoru 1948 se stal obětí politické perzekuce ze strany komunistického režimu, a také člena protikomunistického odboje Jaromíra Nechanského, jehož komunisté v roce 1950 popravili. „To, jakým způsobem komunistický režim k hrdinům přistupoval, je ostuda a my bychom tento dluh vůči nim měli splácet i nyní,“ prohlásila šéfka sněmovny.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral připomněl, že právě Československý rozhlas tehdy vyslal signál k zahájení povstání. „Dodnes jsme hrdí, že náš apel: ‚Voláme všechny Čechy‘, byl vyslyšen a pochopen většinou obyvatel našeho hlavního města.“ Zmínil, že povstání Pražanů bylo jedním z mnoha okamžiků národního vzedmutí, kdy dokázali Češi hrdinně bojovat za svobodu. Dodal, že v dnešní době je toto téma stále aktuální. „Plameny barbarské a nespravedlivé války olizují naši hranici. Aby byl mír, je třeba válku udusit hned v zárodku,“ uvedl.
GALERIE
Pražské povstání 1945
Vzpomínky se vytrácejí snadno, řekl Svoboda
Už dopoledne se uskutečnil vzpomínkový akt u pamětní desky na Staroměstském náměstí, kterého se účastnili zástupci obou komor parlamentu. Za Poslaneckou sněmovnu to byli místopředsedové Jan Skopeček (ODS) a Klára Dostálová (ANO) a za Senát Tomáš Czernin (TOP 09), kteří postupně vystoupili se svými projevy.
Ceremonii tradičně zahájilo odbíjení orloje, položení věnců a kytice u pamětní desky, zazněla státní hymna a poté se pietní akt přesunul do Křížové kaple ve Staroměstské radnici.
„To nejzásadnější, co si z toho máme vzít, je to, že Pražané dokázali bojovat za svoji svobodu, za svůj svobodný stát a za demokracii. To jsou dvě hodnoty, které jsou pro lidstvo nesmírně důležité,“ řekl před Staroměstkou radnicí primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Později vyzdvihl potřebu seznamovat s květnovými událostmi a s tím, jak složitý je boj za svobodu a demokracii, mladou generaci. „Vzpomínky se vytrácí velmi snadno,“ upozornil.
Květnové povstání českého lidu, které nakonec vedlo k poražení nacistických jednotek v Praze, spustily už 2. května 1945 fámy o kapitulaci Německa. K nejtužším střetům ale docházelo od 5. května, kdy zemřely desítky lidí. Povstání skončilo o čtyři dny později po příjezdu jednotek Rudé armády.
V Pražském povstání padly podle údajů Vojenského historického ústavu téměř tři tisíce lidí. Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.
Plzeň si připomíná osvobození
Plzeň si rovněž v těchto dnech připomíná osvobození americkou armádou. V pátek ve městě začaly tradiční Slavnosti svobody. Největší oslavy konce druhé světové války v Česku nabídnou do 8. května vojenské historické kempy, pietní akty, koncerty, výstavy, hry pro celé rodiny, charitativní akce a také hlavní vzpomínkový akt u památníku Díky, Ameriko!
V neděli po Klatovské třídě pojede přes 280 kusů vojenské historické techniky a kolem tisícovky lidí v dobových uniformách a oděvech.
Na květnové oslavy do Plzně, které se poprvé konaly v roce 1990, jezdí každoročně desetitisíce lidí z Česka i zahraničí. V roce 2018 pořadatelé odhadovali účast až na 90 tisíc návštěvníků. Kromě dvou covidových let, kdy se kvůli koronaviru konaly v převážně virtuální podobě, každoročně přijížděli i veteráni z USA a Belgie.