Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.
Podle Vystrčila by pondělní setkání mělo vést k zamyšlení, jestli lidé své zkušenosti dokážou promítnout ve správné kroky v současnosti, aby měli dobrou budoucnost. Vlastenectví je nejen láska k národu a ochota bojovat za svou zem, ale také nesobectví, tolerance a úcta k menšinám, které v Česku žijí, k vlastenectví nepatří nenávist a zášť, řekl. „Proto, prosím, nebuďme sobci, buďme vlastenci,“ vyzval.
V boji za svobodu je třeba být jednotní, uvedl dále předseda Senátu. Připomněl, že proti nacistům a za svobodu v roce 1945 společně s Čechy bojovali nejen Rusové a Američané, ale také Ukrajinci, Kazaši, Gruzínci, Rumuni nebo Belgičané. „Jediná možnost, jak uchovat svobodu a demokracii, je, že svobodný svět se spojí a bude svobodu a demokracii bránit společně,“ řekl. Také dnes je podle něj nebezpečí společné. „Pokud chceme obstát, tak bychom měli jít ve stopách těch, které si tady dnes připomínáme,“ dodal.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Pražské povstání bylo završením odbojové činnosti v protektorátu Čechy a Morava. Účastníci povstání podle ní bojovali za kolektivní duši národa, které utrpěla šrámy za nacistické okupace. „Pomohlo nám vrátit sebeúctu v našich vlastních očích i respekt a uznání v očích západních spojenců,“ uvedla o povstání. Povstalci podle Pekarové Adamové bojovali za stejné hodnoty, za které dnes a denně bojují ukrajinští vojáci proti ruské okupační armádě.
Boj za svobodu a lidskou důstojnost nezná hranice času a státu, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který na pietním aktu zastupoval vládu. „Pokud někdo někde na zemi bojuje za svobodu a právo na sebeurčení vlastního národa, je to i náš osobní boj a máme se ho zastat, ať už je to kdekoli, na Ukrajině nebo v jakémkoli jiném podobném konfliktu,“ dodal. Setkání zakončila čestná salva a státní hymna.
„Role policistů a četníků byla zásadní po celou dobu protinacistického odboje. Téměř sedm set z nich za tuto činnost zaplatilo životem,“ uvedl policejní prezident Martin Vondrášek. Klíčovou roli podle něj sehráli také při bojích o rozhlas, kde se ve spolupráci se zaměstnanci připravovali na ozbrojený střet, zajišťovali zbraně, plánovali postup a vytvářeli úderné skupiny.
„Do Pražského povstání se zapojilo přes 4300 policistů a stovky četníků, šedesát z nich padlo. Jsem hrdý na to, že naši předchůdci nebyli kolaboranti, ale lidé, kteří bojovali a umírali za svobodu české země,“ dodal Vondrášek.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) uvedl, že den, který si společnost připomíná, je podle něj mozaikou lidské statečnosti, odvahy a schopnosti postavit se totalitě, a to i za cenu zranění nebo smrti. Podle něj nestačí jen chválit minulost, ale je třeba žít stejně hrdinně i dnes.
Český rozhlas Radiožurnál v pondělí první hodiny Pražského povstání připomněl také zpravodajskou historickou rekonstrukcí, která od rána předcházela pietnímu aktu. Její název Voláme všechny Čechy! odkazoval k výzvě, kterou rozhlas ve vysílání 5. května 1945 svolával lidi na pomoc do bojů o budovu na Vinohradské třídě.
Nový pomník generála Kutlvašra
V pražských Nuslích také odhalili nový pomník, který bude připomínat památku generála Karla Kutlvašra. Ten se do dějin zapsal jako vojenský velitel Pražského povstání a přispěl k dojednání kapitulace německých vojsk. Dílo má podobu praporu a nese na sobě heslo generála Kutlvašra „bez rizika se nic neudělá“. Autor díla Ondřej Tichý uvedl, že pomník zrcadlí hodnoty, které Kutlvašr zastával, a to noblesu, odvahu, rozhodnost, empatii a rozvážnost při extrémních situacích.
„Dnešním dnem jsme konečně splatili velký dluh hrdinovi Pražského povstání,“ uvedl v pondělí při slavnostním odhalení pomníku Michal Hroza (TOP 09), bývalý místostarosta Prahy 4, nyní pražský radní a iniciátor projektu výstavby pomníku. Památník má podle něj sloužit jako vzor, aby lidé mohli vzhlížet k někomu, kdo se svým životem naložil dobře. „Abychom se i my mohli snažit s ním naložit dobře. Je to připomínka toho, že svoboda se neděje samozřejmě, ale je nutné pro ni hodně obětovat,“ dodal Hroza.
Pomník mohou lidé najít v areálu Nuselského pivovaru, kde si po propuštění z vězení Kutlvašr musel k malému důchodu přivydělávat jako noční hlídač. „Byl to pravý vlastenec, který snil o svobodném státě Čechů a Slováků,“ řekla v pondělí ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Význam a hrdinství generála uctil také náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Kutlvašr podle Řehky představoval hodnoty, na které se snaží armáda navazovat i v dnešní době. Jmenoval například odvahu, čest, lásku k vlasti a odvahu bránit vlast a nasadit život, když je to potřeba. Řehka také připomněl současnou bezpečnostní situaci, která je podle něj nejhorší od dob studené války. „Je důležité si připomínat, že svoboda není zadarmo a zlu je třeba se postavit,“ řekl Řehka.
Při Pražském povstání zahynulo podle různých údajů zhruba tři tisíce lidí. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
Akce pořádají i další města
Také další města si připomínají události posledních dní války. V Plzni pokračují tradiční Slavnosti svobody oslavující osvobození města americkou armádou. Na programu jsou mimo jiné pietní akt na náměstí Míru a na soutoku Radbuzy a Mže živé rozhlasové vysílání Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří.
V Písku se koná akce Slavnosti svobody. Na programu je mimo jiné přejezd historických vojenských vozidel po Kamenném mostě, vystavení letounu Spitfire nebo odhalení pamětní desky. V Jablonci nad Nisou bude u památníku obětí války pietní akt a v zahradě Domu dětí a mládeže Vikýř se otevře stezka k ukončení války, přístupná do 9. května. Ve Znojmě zase chystají u rotundy zahájení venkovní výstavy s osmdesáti snímky z historie Znojma s názvem Znojmo/Znaim 1918–1945 k výročí konce druhé světové války.
Výročí Květnového povstání českého lidu je v českém kalendáři významným dnem. Ve čtvrtek si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.
