TÉMA

Tomáš Jakl

Varšavské povstání stálo život až čtvrt milionu lidí

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.
1. 8. 2024Aktualizováno1. 8. 2024, 22:12|

Říkala jsem si, že nás zabijí. A v tom začali přijíždět Rusové, vzpomíná pamětnice Pražského povstání

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.
8. 5. 2024|

Hořící tank z filmu Němá barikáda měl předlohu. Stroj zničil pancéřovou pěstí dvaadvacetiletý mladík

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.
5. 5. 2019|