Obří operace, která startovala z britských břehů 6. června 1944, zajistila, že se během jediného dne dostalo na francouzské pláže na 150 tisíc spojeneckých vojáků. Na vylodění se podíleli i českoslovenští letci z královského letectva RAF. Chránili ze vzduchu invazní jednotky. Týdny předtím bombardovali důležité cíle. V pozemních jednotkách byli zase českoslovenští důstojníci.
Vylodění v Normandii se zúčastnili také českoslovenští vojáci. Na zemi i ve vzduchu
Jen 30 minut cesty od přístavu Portsmouth leží vojenský hřbitov. Je jedním z řady po celé Británii, kde jsou pohřbení českoslovenští letci. Položili vlastní život, aby osvobodili Evropu od nacistické okupace.
Na náhrobcích jsou vyrytá jména Jana Lašky z Havlíčkova Brodu, Vojtěcha Lysického z Olomouce nebo Jana Vlka ze Lhoty u Semil. Odpočívají tu po boku kanadských, britských nebo polských spolubojovníků.
Je na něm vyryto i jméno Miroslava Moravce, prvního československého vojáka, který padl během invaze v Normandii. Pilot 310. stíhací perutě nepřežil havárii po startu svého spitfiru 7. června 1944.
Rodina Miroslava Moravce zůstala v protektorátu a bydlela v Biskupcově ulici na pražském Žižkově. Během příprav atentátu na Reinharda Heydricha významně podporovala československé parašutisty. Během zatýkání pak jeho matka Marie zvolila sebevraždu, otce Aloise a bratra Vlastimila popravili nacisté v Mauthausenu.
„Domnívám se, že o tom osudu věděl, nacisté se s popravami odbojářů při heydrichiádě nijak netajili,“ řekl historik Vojenského historického ústavu Jiří Plachý.
V pozemních jednotkách se na invazi z vojáků československé zahraniční armády podíleli někteří důstojníci, kteří byli na stážích u britské armády. „Pravděpodobně vůbec prvním byl kapitán Pravoslav Kubišta, který se vylodil na pláži Sword už 7. června 1944 ráno,“ připomněl Plachý.
Vylodění popsal o pět dní později v dopisu kamarádovi. „Dostal jsem se do toho poměrně velmi brzo a tak jsme měli dosti raf tajm,“ použil anglický pojem „krušné časy“. Kolik Čechoslováků je zažilo při vylodění v Normandii celkem ale historici nevědí. Ve spojeneckých armádách totiž sloužili například i krajané žijící v zahraničí a o nich přesné informace scházejí.