Šestý červen. Den, který přispěl ke konečné porážce nacistického Německa

6. červen 1944, označovaný jako Den D nebo „nejdelší den“, se stal jedním z klíčových okamžiků druhé světové války. Invaze v Normandii otevřela hlavní část západní fronty a vedla k pádu německého panování v Evropě.

Úvahy o otevření druhého evropského bojiště, které by vázalo část německých sil, se objevily už krátce poté, co Adolf Hitler v červnu 1941 napadl někdejšího sovětského spojence.

Nakonec se termín posunul na rok 1943, kdy se Angličané a Američané vylodili na Apeninském poloostrově. Itálie s pásem hor, oddělujícím ji od zbytku Evropy, ale nemohla být hlavním bojištěm. Tato role připadla Francii.

Vylodění v Normandii Němce zaskočilo

Začátek plánování invaze do Francie, operace nazvané Overlord, se datuje do začátku ledna 1943, kdy se na ní shodli britský premiér Winston Churchill s americkým prezidentem Franklinem Rooseveltem a nejvyššími vojenskými veliteli.

Němci čekali invazi prakticky kdekoli v okupované Evropě. Vzhledem k poloze vůči britským ostrovům se pravděpodobným cílem jevilo francouzské atlantické pobřeží, kde také vyrostlo silné opevnění, Atlantický val. 

Generál Eisenhower jako den D zvolil 5. červen, pro zhoršené počasí bylo ale vylodění na poslední chvíli o 24 hodin posunuto. V té době už část loďstva plula k Francii a musela se vrátit. Ani na 6. června předpověď neslibovala ideální počasí, další odložení invaze ale už nepřipadalo v úvahu.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword.

Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno 3000 mužů ze 43 tisíc, kteří se zde v Den D vylodili. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150 tisíc spojeneckých vojáků.

Spojenci po vylodění rychle postupovali Francií (25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž) a do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzivu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila Spojencům značné ztráty, jim už ale nepomohla zvrátit výsledek války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 12 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...