V Ústí nad Labem si připomněli nedožité sté narozeniny generálporučíka Jaroslava Klemeše. Rodák ze slovenské Skalice bojoval ve Francii na frontě, posléze působil v československém útvaru v Anglii. Za komunismu zažil perzekuci, nakonec se usadil v Ústí nad Labem, kde žil přes padesát let. Součástí piety bylo odhalení 101. lavičky veteránů a přejmenování parku nad kapličkou po hrdinovi a veteránovi druhé světové války.
„Jaroslav Klemeš, ale i další parašutisté, si nikdy nepřipouštěli, že by se vzdali. Pro svou vlast byli schopni obětovat cokoli. Nikdy proti své zemi neřekli křivého slova, i když byli v 50. letech perzekvováni,“ řekl ředitel Vojenského historického ústavu a Klemešův přítel Aleš Knížek. Připomněl, že Klemeš šel do války ještě před dovršením dospělosti a že patřil mezi první československé vojáky, kteří ve Velké Británii prošli speciálním výcvikem. Dodal, že i přes všechny své zásluhy si generál zachoval pokoru a vždy vzpomínal na své kolegy z fronty.
U příležitosti přejmenování odpočinkového místa na Park generála Klemeše, o kterém rozhodlo loni v prosinci zastupitelstvo, byla odhalena také 101. lavička veteránů. Stojí na ní „Kdybys byl třeba jediný, kdo může či umí udělat, co je třeba, musíš to udělat“.
Předseda spolku Veselá Brná Zdeněk Kymlička řekl, že za vytvořením pamětního místa stály roky práce. Už před lety v parku spolek odhalil pamětní desku, která vznikla na základě petice. „Tehdy se odhalovala v takový nevhodný čas, asi v devět hodin dopoledne,“ podotkl Kymlička s tím, že se mělo konat další odhalení za účasti zástupců generálního štábu. „Pak nám do toho vstoupil koronavirus, ale když jsme později zjistili, že se blíží výročí, tak jsme se rozhodli, že vznikne tato akce,“ uvedl Kymlička. Klemeš v Brné žil zhruba do svých devadesáti let.
Příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války Jaroslav Klemeš se narodil 31. ledna 1922. Bojoval ve Francii a Británii, v únoru 1945 byl vysazen jako radista skupiny Platinum-Pewter. V noci z 16. na 17. února 1945 přistál poblíž Nasavrk na Chrudimsku a z území Protektorátu vysílal zprávy do Anglie. Zapojil se i s vysílačkou Anna do pražského povstání. Zemřel 7. srpna 2017.
