Před 79 lety – 13. února 1942 – proběhla v koncentračním táboře Mauthausen první hromadná exekuce českých politických vězňů. Jedenáct spolupracovníků odboje nacisté zavraždili velmi krutým způsobem: benzenovou injekcí do srdce.
Jedním z nich byl i dobrodruh a spisovatel Otakar Batlička. Kromě toho, že psal povídky do Mladého hlasatele, byl také radiotelegrafistou odboje.
Místa rádiového vysílání se kvůli pátrání gestapa neustále měnila, vysílačku tak obsluhoval například na půdě domu na pražském náměstí 14. října. „Nedalo se dlouho vysílat z jednoho místa, střídal se levý a pravý břeh Vltavy, různá okrajová místa,“ říká Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Otakar Batlička byl členem odbojové skupiny vedené zpravodajským důstojníkem Josefem Jedličkou. Pracovali hlavně pro sovětskou vojenskou rozvědku GRÚ.
Domácí odboj byt těžce zasažen
Josef Jedlička se v ilegalitě skrýval hlavně v domě v ulici Pod Kotlářkou, v bytě manželů Vojáčkových. V jejich galerii u Karlových lázní měl takzvanou zpravodajskou přepážku. Sloužila k předávání zpráv, šifer, peněz a dalšího materiálu, například i vysílaček.
Na podzim roku 1941 se nacistům podařilo tvrdě zasáhnout proti domácímu odboji, byly zatčeny stoky lidí. Mezi nimi i Josef Jedlička a Otakar Batlička.
„Říjen 1941 skutečně ochromil domácí odboj, který se už potom vzedmul při atentátu na Heydricha jenom proto, že existovala sokolská organizace Jindra,“ vysvětluje Marek.
Otakara Batličku nacisté zavraždili v únoru 1942 v Mauthausenu benzenovou injekcí. Josefa Jedličku gestapo využívalo jako důležitého svědka ještě několik měsíců po jeho zatčení. Zastřelit ho nechali na pražské kobyliské střelnici až během heydrichiády v létě roku 1942.
