Bohdan Sláma uvedl do kin svůj nový film. Snímek Konec světa vypráví o vztahu vnuka a dědy na pozadí dramatických událostí srpna 1968. Hlavních rolí se ujal Miroslav Krobot a Vojtěch Veverka.
Konec světa prožívá Krobot s vnukem, ve Slámově filmu ho učí se nevzdávat
Představiteli malého Tondy, Vojtěchu Veverkovi, bylo v době natáčení devět let a před kamerou stál úplně poprvé. „Úplní nováčci jsou nejlepší, protože nemají žádné zlozvyky. Po velkém konkurzu jsme měli tři tisíce kluků v jeho věku. Selektovali jsme a myslím, že to byl velký zázrak,“ podotýká k výběru hlavního hrdiny Bohdan Sláma.
Co obnáší herectví, zažil Vojtěch Veverka doslova na vlastní kůži, když ho v rámci role hodili do kopřiv. „Pálilo to fakt hodně, měl jsem popálené celé stehno i loket,“ popisuje. „Už od konkurzu, kdy si přečetl scénář, se strašně bál, že poletí do kopřiv. Pak překonal strach a myslím, že je to jedna z klíčových scén, protože odhalí podstatu vztahu mezi nimi,“ míní Sláma.
Víc o vztazích než o okupaci
Tedy mezi Tondou a jeho dědečkem. Ačkoliv se děj filmu odehrává v období sovětské okupace, nosným tématem jsou právě rodinné vztahy, které jsou podle Slámy základem naší existence. Příběh rozvíjí zejména vztah mezi dítětem a jeho prarodičem. „Vždycky si myslíme, že máme pravdu, jak jsme staří. Ale když si vzpomenu na svá mladá léta, tak je to naopak,“ podotkl Miroslav Krobot.
Filmový děda je svérázným, a zároveň noblesním potomkem ruských šlechticů. Ve svém životě musel čelit dramatům velkých dějin. „Téma života za ‚totáče‘ se mi zdá v české kinematografii dosti zpracované, ale role dědy ho originálně přesahuje včetně šlechtického původu, způsobu myšlení a hluboké osobní zkušenosti s několika politickými zřízeními,“ poznamenává ke své postavě Krobot.
Děda moc dobře ví, co okupace Sověty znamená. A učí vnuka – brýlatého kluka slabého na průdušky – nejen správně stolovat a rozumět francouzsky, ale především, že hlavní je se nevzdávat. Jednadvacátý srpen oba zastihne na chalupě v Jizerských horách, kde musí Tonda trávit prázdniny, zatímco jeho rodiče se starším bráchou odjeli na výlet do Paříže.
Sláma novinku natočil v koprodukci České televize a podle scénáře Ivana Arsenjeva, s nímž poprvé spolupracoval na válečném dramatu Krajina ve stínu před čtyřmi lety. „Film není o okupaci. Ta v něm vytváří jenom jakési dramatické pozadí. Konec světa je spíš křehký vztahový film, ve kterém má velkou roli dětský svět. Je to film, který se snaží říct něco o síle rodiny a o bolesti, kterou způsobí její ztráta, o předávané životní moudrosti a odvaze čelit nepřízni osudu. A vlastně je i o lásce,“ dodal scenárista.
Název filmu Konec světa vyznívá expresivně. Podle Bohdana Slámy se ale konec světa odehrává každý den a pro každého trochu jinak. Podstatné je, že vždy přijdou nové začátky.