Vpád okupačních jednotek do Československa zaskočil i část sovětské veřejnosti. Odpor vůči invazi si ovšem dovolil otevřeně projevit jen málokdo. Mohly za něj hrozit i velmi tvrdé tresty. Vladimir Lukin, který v srpnu 1968 pracoval v Praze jako zpravodaj jednoho ze sovětských časopisů, přesto dal svůj názor najevo – a o práci obratem přišel.
„Styděl jsem se za svou zem, kterou jsem miloval,“ vzpomíná na srpnovou invazi ruský novinář
Události: Invaze do Československa pohledem ruského novináře (zdroj: ČT24)
Když do Československa vtrhly okupační jednotky, veřejně vyjádřil svůj nesouhlas. „Cítil jsem tehdy překvapení a stud. Styděl jsem se za svoji zemi, kterou jsem miloval, které jsem si vážil, na kterou jsem byl hrdý,“ vypráví Lukin.
Musel se proto vrátit domů do Moskvy a přišel o práci. Deset let pak nesměl opustit Sovětský svaz. „Můj trest byl velmi mírný, když pomyslím, že to bylo v době válečného stavu,“ přemítá.
V roce 1993 byl Vladimír Lukin u toho, když první ruský prezident Boris Jelcin při návštěvě Prahy oficiálně prohlásil, že srpnová invaze roku 1968 byla agresí proti suverénnímu státu. „On sám byl tehdy připravený to udělat. Srpnová akce v roce 1968 byla nespravedlivá a morálně špatná,“ potvrzuje bývalý novinář.
Jelcin pak dokonce položil na Klárově kytici u památníku zastřelené ženy. O třináct let později se v Praze k okupaci Československa podobně vyjádřil i druhý ruský prezident Vladimir Putin. „Právní odpovědnost žádná není ani nemůže být, ale morální odpovědnost samozřejmě existuje. Nemůže to být jinak,“ řekl v březnu 2006.
Pětadvacátého srpna 1968 protestovalo proti invazi osm lidí přímo na Rudém náměstí. Mimo jiné na něm rozvinuli transparent s nápisem „Za vaši a naši svobodu“.
Během několika minut policie tuto skupinu, později nazývanou „osm statečných“, pozatýkala. Většina z nich byla odsouzena k několika letům vězení nebo umístěna v psychiatrických ústavech.