V Moskvě se vzpomínalo na protest „osmi statečných“ v roce 1968, policie opět zatýkala

4 minuty
Zatýkání při vzpomínkové akci na Rudém náměstí v Moskvě
Zdroj: ČT24

Policie na Rudém náměstí v Moskvě krátce zadržela tři účastníky vzpomínkové akce na 50 let starý protest „osmi statečných“ proti okupaci Československa. Na stejné místo nyní dorazil jeden z protestujících, fyzik a matematik Pavel Litvinov, i příbuzní dalších účastníků. Litvinova legitimovala policie, vnučku Natalje Gorbaněvské si rovnou odvedla. Trojici hrozí pokuta, sdělila česká diplomacie, která je v kontaktu s demonstranty. V Moskvě byl zadržen také lídr opozice Alexej Navalnyj.

Skupina osmi sovětských občanů se 25. srpna 1968 posadila na zem a roztáhla plakáty s protestními hesly proti okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Právě Litvinov držel transparent „Za vaši a naši svobodu“. Dotyční byli zadrženi a museli na roky do vězení, případně do pracovních táborů či do ústavů pro duševně choré.

Nynější vzpomínková akce probíhala na stejném místě jako před půl stoletím. „Vzpomínám teď na mé přátele, kteří už nežijí, i na znamenité Čechy, kteří zemřeli v prvních dnech okupace, ale hlavně doufám, že v budoucnu moje země nenapadne jinou zemi,“ prohlásil Litvinov.

„Bylo tu čtyřicet až padesát lidí,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Když se pokusili rozvinout stejné protestní plakát jako před lety, policie proti třem osobám zasáhla.

Mezi zadrženými byli aktivista za lidská práva Sergej Šarov-Delone, synovec básníka a účastníka protestu v roce 1968 Vadima Deloneho, politik Leonid Gozman a Anna Krasovická, vnučka další účastnice padesát let staré demonstrace Natalje Gorbaněvské.

Osm statečných z Rudého náměstí
Zdroj: ČT24

Vnučka Gorbaněvské podpořila vězněného Sencova

Gozman s Šarovem-Delonem skončili ve vazbě poté, co se pokusili rozvinout transparent „Za vaši a naši svobodu“. Krasovická držela plakát, v němž žádala svobodu pro ukrajinského režiséra Oleha Sencova, který drží hladovku v ruském vězení. 

Sencov je hlasitým odpůrcem ruské anexe ukrajinského autonomního poloostrova Krym a v současné době si odpykává dvacetiletý trest za terorismus. Režisér obvinění odmítá a označuje je za vykonstruovaná.

Web OVD-Info napsal, že shromáždění nebylo povolené kvůli hudebnímu festivalu, který se na Rudém náměstí koná od pátku do neděle 2. září. Uvedl také, že trojice se provinila proti pravidlům pořádání veřejných akcí. Česká diplomacie je v kontaktu s demonstranty z Moskvy. Trojici prý hrozí pokuta do výše zhruba 10 tisíc korun.

Myslím, že nastal čas, aby Česko přispělo ke svobodě Ruska.
Jaroslav Gorbaněvskij

„Dobře, že si dnes v Moskvě připomněli protest před 50 lety. Špatně, že tři účastníci byli zadrženi. Se všemi jsme v kontaktu, jsou v pořádku a zdá se, že se to obejde jen pokutou v nižší sazbě,“ napsal na Twitteru ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. 

„Chování ruských úřadů je skandální a dokazuje, že se za 50 let příliš nezměnily. Putinovský režim není demokratický. Vláda ČR musí vyzvat tamní úřady, aby neprodleně propustila dnes zadržené demonstranty na Rudém náměstí. Před 50 lety jsme to neudělali. Dnes je to naše povinnost,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Odsuzuji dnešní zatčení tří demonstrantů připomínajících okupaci Československa na Rudém náměstí. Je vidět, že v Rusku slova demokracie a svoboda jsou stále sprostá i po 50 letech,“ napsal na Twitteru europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Navalného odvedli přímo od domu

Policie v Moskvě zadržela také ruského opozičního předáka Navalného. „Neřekli, za co ho zadrželi. Sebrali mu telefon,“ napsala na Twitteru Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Dodala, že policie politika zastavila u vchodu do jeho domu a následně ho odvedla na policejní stanici. Později mluvčí upřesnila, že byl zadržen kvůli lednové demonstraci proti prezidentu Vladimiru Putinovi. Ve vazbě zůstane do pondělního soudu.

Navalnyj byl vnímán jako Putinův nejvážnější vyzyvatel, úřady ho ale z březnových prezidentských voleb vyřadily pod záminkou pravomocného odsouzení k podmíněnému trestu za údajné krádeže. Opozičník všechny své procesy považuje za vykonstruované a za snahu Kremlu jej umlčet.

2 minuty
Zpravodaj ČT Karas o zatýkání na Rudém náměstí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...