Ruský soud potvrdil trest pro Navalného. Vyřadil ho tak z prezidentských voleb

Nahrávám video

Ruský oblastní soud zamítl odvolání opozičního politika Alexeje Navalného proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Rozsudek je tak pravomocný, což Navalnému podle ruských zákonů brání kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Obhájci Navalného se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

„Soud se rozhodl ponechat rozsudek bez změny a nevyhovět odvolání obhajoby,“ uvedl soudce podle agentury TASS. Soudního jednání ve městě Kirov, které leží asi 950 kilometrů severovýchodně od Moskvy, se sám Navalnyj nezúčastnil.

Obhájkyně Navalného Světlana Davydovová po rozhodnutí oznámila, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. „Znovu podáme žalobu k ESLP, ve které budeme požadovat zrušení verdiktu a zastavení stíhání Navalného a (dalšího odsouzeného) Oficerova,“ uvedla. 

Podle obhajoby byl Pjotr Oficerov „odsouzen za činy nerozeznatelné od podnikatelských aktivit a Navalnyj za politickou činnost“. Sám ruský opoziční politik své soudní procesy označuje za politické a vidí za nimi snahu Kremlu zbavit se nepohodlného kritika a soupeře Vladimira Putina.

„Rozsudek neuznáváme. Právo zúčastnit se voleb je podle ústavy na mé straně a já hodlám kandidovat,“ řekl Navalnyj po únorovém odsouzení. Verdikt podle něj dokazuje, že Kreml ho před volbami hodnotí jako velmi nebezpečného.

Navalnyj u soudu chyběl kvůli útoku chemickým roztokem

Navalnyj k soudu nepřišel ze zdravotních důvodů. Ve čtvrtek mu neznámí pachatelé v Moskvě polili obličej brilantovou zelení, roztokem barviva, které se v Rusku používá jako antiseptikum. 

Podle ošetřující lékařky ale tekutina nejspíš obsahovala i žíravinu, která zasáhla Navalného pravé oko. Na něj teď politik špatně vidí, podle svého prohlášení ztratil v oku kvůli chemickým popáleninám osmdesát procent zraku. Zranění je sice léčitelné, ale plná obnova zraku si podle lékařů vyžádá delší čas.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v Moskvě

V pondělí se v médiích objevil videozáznam útoku na Navalného, na kterém uživatelé na internetu identifikovali útočníka jako člena provládní skupiny SERB. Vedení skupiny toto tvrzení odmítlo.

Navalnému se podařilo sehnat dostatek podpisů pro kandidaturu v prezidentských volbách v příštím roce. Podle ruských zákonů potřebuje nejméně 300 tisíc podpisů od občanů z alespoň čtyřiceti regionů Ruska.

Šéf Navalného štábu Leonid Volkov mezitím potvrdil novinářům, že volební kampaň opozičního kandidáta bude pokračovat bez ohledu na dnešní rozhodnutí soudu, které dopadlo podle očekávání.

Agentura Interfax poznamenala, že Navalnyj si hypoteticky může uchovat šanci kandidovat v prezidentských volbách, pokud dosáhne u štrasburského soudu uznání ruského verdiktu za nezákonný, a tím následně i jeho zrušení, anebo pokud u ruského ústavního soudu dokáže protiústavnost normy, která mu brání zúčastnit se voleb jako kandidát.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle šetření nestátní sociologické agentura Levada-Centr z poloviny března se povědomí o Navalném v poslední době mezi obyvateli Ruska zvýšilo. Pětapadesát procent dotázaných, což je vůbec nejvíce, zná jeho jméno. V prezidentských volbách by ho volilo osmnáct procent z nich. Šlo o průzkum věnovaný jen názorům veřejnosti na opozičního politika.

Další průzkum Levada-Centr z poloviny dubna, který se nezabýval jen Navalným, ale také popularitou předních ruských politiků, už ale ukázal, že v případě možnosti výběru z dalších potenciálních kandidátů by Navalnyj získal v prezidentských volbách jen dvě procenta hlasů, zatímco Putin 83 procent. 

Štrasburský soud dal už dříve Navalnému za pravdu

Soud ve Štrasburku se v tomto procesu už jednou postavil na stranu Navalného, a to v prvním projednávání případu. Ten skončil v roce 2013 vynesením pětiletého nepodmíněného trestu, který odvolací soud vzápětí změnil na podmíněný. ESLP ale usoudil, že ruská justice porušila Navalného právo na spravedlivý soud, a tak loni v listopadu ruský nejvyšší soud nařídil nový proces.

Další Navalného obhájce Vadim Kobzev teď připomněl, že ruský soud v opakovaném procesu znovu nepřipustil svědky a znalce obhajoby.

Evropský soud pro lidská práva také letos rozhodl, že Rusko v letech 2012 až 2014 porušilo Navalného práva během sedminásobného zadržení za účast na demonstracích. V pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na patnáct dnů. Moskva má odškodnit opozičníka částkou 51 025 eur (asi 1,4 milionu korun) a uhradit soudní náklady ve výši 12 653 eur (asi 342 tisíc korun).

Navalnyj se narodil v roce 1976. Vystudoval práva v Moskvě. Má ženu a dvě děti. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách poté, co v roce 2008 začal psát blog o korupci a dalších údajných nekalých praktikách v některých velkých státem kontrolovaných ruských podnicích.

Prostřednictvím blogu na webových stránkách LiveJournal pravidelně útočil na Putina a jeho spojence.

Jednou z jeho taktik bylo stát se menšinovým akcionářem velkých ropných společností, působit v bankách a na ministerstvech a klást nepříjemné otázky ohledně děr ve státních financích, připomíná BBC. Tvrdí, že to nejlepší, co by Západ mohl udělat pro spravedlnost v Rusku, je zakročit proti praní špinavých peněz.

Navalnyj se považuje za demokrata a nacionalistu. Je členem Pokrokové strany. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním vůdcům masových demonstrací proti režimu prezidenta Vladimira Putina. V roce 2013 se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo. Pak byl ale pravomocně odsouzen.

Navalnyj ukázal v souvislosti s vraždou Němcova na Putina
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 4 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 8 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.