Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.
„Všem nám jde o to, aby nebyla válka.“ Politici doufají v mírové řešení konfliktu Rusko–Ukrajina, expert je skeptičtější
Poslanci i experti v 90' ČT24 debatovali o rusko-ukrajinském konfliktu (zdroj: ČT24)
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý oznámil, že Česko navzdory vyhrocené situaci mezi Kyjevem a Moskvou zatím nebude evakuovat personál z ukrajinských zastupitelských úřadů, ve středu pak má vláda řešit darování dělostřelecké munice Ukrajině.
Poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) se k záměru Lipavského navštívit Ukrajinu a tamější linii styku s oblastmi na východě země, které kontrolují Ruskem koordinovaní ozbrojenci, vyjádřil v úterním pořadu 90' ČT24 spíše rezervovaně. „Někdy je méně více, jsme malý stát, nemusíme ukazovat ramena,“ myslí si. Jedním dechem ovšem dodal, že „všem nám jde o společnou věc – aby nebyla válka. A diplomatické řešení je ta nejlepší věc, co nás může potkat.“
S tím souhlasí i Jaroslav Bžoch (ANO), místopředseda výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, který byl hostem Událostí, komentářů. „Pevně doufám a osobně si myslím, že dojde k variantě uklidnění situace pomocí diplomacie. Bezpečnostní situace z hranic Ukrajiny a Ruska se totiž může přesunout do Evropy a může zhoršit i bezpečnost v Česku, pokud by to přerostlo ve velký konflikt.“
Hrozí další eskalace, říká Žáček
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) v Devadesátce ČT24 upozornil, že Rusko dělá agresory z nás. „Musíme říct jasnou pozici. Jediný mírový prostředek je odstrašení. Mírové řešení chceme, ale jsme připraveni i na tu druhou variantu,“ uvedl. Situace podle něj může ještě dále eskalovat. Návštěvu českého ministra zahraničí na Ukrajině podporuje, podle něj takový krok ilustruje odhodlání.
Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) v Událostech, komentářích zdůraznil, že jsme svědky něčeho, co tu před měsícem nebylo, a to jednota zemí NATO a EU, kde se snoubí velmi dobře aktivní diplomacie s určitou strategií odstrašení. „Jedno bez druhého směrem ke Kremlu nefunguje, dlouhodobě jsme byli svědky, že to není dobrá strategie.“
Evropa podle Ženíška daleko více vnímá situaci a uvědomuje si, že pokud chce být vnímána, je důležité být jednotný v tom, že případný protivník věří, že jsme schopni rychlé tvrdé reakce.
Události, komentáře: Jaroslav Bžoch a Marek Ženíšek o rusko-ukrajinském konfliktu (zdroj: ČT24)
Poslanec Růžička (ANO) vkládá velké naděje do plánovaného jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Politici si mají volat do konce tohoto týdne. Podle Růžičky je to právě Macron, kdo dokáže vyjednat to, aby ruští vojáci zůstali na svém území. Zopakoval, že „velká gesta“ ze strany Česka v tuto chvíli nepovažuje za dobrá.
Žáček (ODS) věří, že pokud Rusko nakonec na Ukrajinu opět zaútočí, změní to na Západě paradigma a náhled na celý konflikt. Bžoch (ANO) pak nastínil důsledky případné ruské invaze. „Neměli bychom jinou možnost než přistoupit k nejtěžším sankcím, tedy nezprovoznění Nordstreamu 2, omezení dodávek plynu, zkrátka Rusko finančně a ekonomicky izolovat tak, aby ho to bolelo nejvíce.“
Rusko udává pravidla hry, myslí si analytik
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který byl dalším hostem úterní Devadesátky ČT24, je optimistou a domnívá se, že Rusko v nejbližších týdnech invazi nepodnikne.
„Možnosti jsou ale otevřené úplně všechny, ač nám invaze může připadat iracionální, bude záležet na Kremlu,“ dodává Soukup. Zmínil i možnost jiné než přímé vojenské ofenzívy – kybernetické útoky či různé sabotáže.
Poměrně skeptický je vůči diplomatickému řešení expert na postsovětský prostor z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír. Připomněl anexi Krymu a to, že za uplynulých osm let se diplomatické řešení této záležitosti nepodařilo najít. „Ruská federace udává tón i pravidla hry,“ konstatoval.
Doplnil, že jde i o střet dvou pohledů na svět – ruského a západního. I to je dle něj jedna z věcí, která brání řešení konfliktu.
„Ruský režim má problém vykázat úspěchy. Rostoucí agresivita má sloužit k naplnění cílů,“ míní Šír. V případě Ukrajiny to podle něj může být například jakési zdiskreditování demokratického zřízení v zemi a zastavení směřování Ukrajiny na Západ.
Ženíšek: Putin nechce, aby byl Západ silný a jednotný
Ženíšek (TOP 09) v Událostech, komentářích zdůraznil, že nahlížet na konflikt z pohledu posledních pár měsíců nebo let je špatně. „Musíme nahlížet od roku 2008, co se tehdy stalo v Gruzii a co se stalo v roce 2014 na Ukrajině. Pak to určitou logiku, o co Putinovi jde, dává a ten cíl je dle mého názoru jednoznačný – Putin nechce, aby byl Západ silný a jednotný. Nechce, aby byla Evropa jednotná. Nechce, aby byly respektovány věci, na které jsme byli doposud zvyklí, což je třeba mezinárodní právo. V tom on se pohybovat neumí, a proto potřebuje strategii síly. A tam je potřeba, aby Západ řekl 'ne, jsme připraveni reagovat, pokud takto budeš pokračovat'.“