Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.
Ruská válka na Ukrajině trvá bezmála čtyři měsíce, Ukrajinci přiznávají každý den tisíc padlých nebo zraněných. Prezident Volodymyr Zelenskyj oslovuje politické reprezentace západních zemí a opakovaně je žádá o dodávky zbraní, bez nichž se jeho země agresi většího souseda sotva ubrání. Když minulou středu vystoupil Zelenskyj s videoprojevem v českém parlamentu, sklidil od většiny jeho členů potlesk vstoje.
Pozornost vzbudilo, že v dolní komoře se k těmto ovacím nepřipojili poslanci SPD. Někdejší velvyslanec na Ukrajině Jaroslav Bašta, který nyní patří do řad Svobody a přímé demokracie, pro to měl prosté vysvětlení: „Jsem zvyklý vstát a tleskat na koncertě, ne v politice.“ Předseda hnutí Tomio Okamura však vysvětloval mlčení svých poslanců po Zelenského projevu jinak: „SPD je jedinou stranou ve sněmovně, která nechce válku.“
Za podporu válčení prohlašuje šéf SPD dodávání zbraní na Ukrajinu. „Prosazujeme mírová jednání. Jsme proti dodávání zbraní na Ukrajinu, protože to pouze bude protahovat konflikt,“ řekl Okamura již dříve na sněmovním plénu.
Výhrady expertů
Nad takovými výroky se podivili někteří odborníci na mezinárodní vztahy. „Je to demagogie, snaha postavit celou věc na hlavu, přenést zodpovědnost za zvěrstva na oběť zločinu, oběť agrese, která se brání. V tomto ohledu je to nezodpovědné. Je to logický nesmysl,“ řekl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle analytika think-tanku Evropské hodnoty Andreje Poleščuka by bez dodávek zbraní byla válka ještě krvavější. „Beze zbraní bude mlýnek na maso, který momentálně probíhá na Donbasu, mnohem rychlejší a kdo ví, kde se potom Rusové zastaví,“ varoval.
Upozorňují také, že Okamurova slova navíc souzní s tím, co zní z Kremlu. Například mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová rovněž v souvislosti s dodávkami zbraní ze západu na Ukrajinu tvrdí, že je to snaha, „aby maximálně prodloužili horkou fázi této situace a této speciální operace“.
Téma pro předsednictví
Obdobné stanovisko jako SPD – která Moskvu v minulosti hájila například i v kauze výbuchů ve Vrběticích, za nimiž podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka – nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši), který se například zhostil role pozorovatele ve volbách v samozvané „republice“ na východě Ukrajiny v roce 2014, zaujal i expremiér.
„My už jsme dodali za 3,5 miliardy a naše vlastní armáda taky není v moc dobrém stavu,“ prohlásil Babiš mimo jiné. Vymezil se také proti tomu, aby se ruská válka na Ukrajině stala tématem českého předsednictví v Radě Evropské unie. „Nemyslím si, že důraz na Ukrajinu je priorita. Evropa má dostatek svých problémů a jsou jiné věci, které musí řešit,“ prohlásil.
Kde všude se válčí
Od poslanců SPD, ale i ANO také zaznívá tvrzení, že se válčí jen v malé části Ukrajiny. „V současné době válka na Ukrajině – prosím vás, neberte mě za slovo – není. Je to na jakém území, ale na většině státu Ukrajiny se neválčí,“ zaznělo ve sněmovně z úst poslance ANO Milana Brázdila. Obdobně se vyjádřili i Okamura nebo Radek Koten (SPD). „Co se týká Zakarpatské Ukrajiny, tam jsou oblasti, kde se vůbec neválčilo. Musíme rozlišovat východ a západ Ukrajiny,“ prohlásil Koten.
Letecký poplach ovšem bývá často vyhlašován i v západních částech země včetně Zakarpatské oblasti a bombardována byla západoukrajinská města Lvov, Javoriv nebo Ivano-Frankivsk, k čemu se ostatně Rusko oficiálně přihlásilo.
„Dochází k ostřelování, k bombardování pozic a zejména letecké raketové útoky zasahují celou Ukrajinu, včetně nejzápadněji položených oblastí, jako je Lvov, jako je Ivano-Frankivsk,“ shrnul Jan Šír. Tvrzení, že se válka týká jen malé části ukrajinského území, proto považuje za „vyjádření, které je nesmyslné, které odvádí pozornost, zamlčuje“.
Ostře se proti postojům relativizujícím válku vymezil ukrajinista a historik Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda. „Tak jako v roce 1938 i dnes se vynořují lidé, kteří jsou připraveni otevřeně podpořit nepřítele ve válce,“ řekl. Vyzval, aby ten, kdo si „přeje porážku Ukrajiny a zničení části jejího národa (…), ať to řekne na rovinu“. Hovoří i o „aktivitě páté kolony“, k níž zařadil SPD, ale i Andreje Babiše.
