168 hodin: Část opozice souzní s ruskou propagandou o Ukrajině

9 minut
168 hodin: Pátá kolona
Zdroj: ČT24

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Ruská válka na Ukrajině trvá bezmála čtyři měsíce, Ukrajinci přiznávají každý den tisíc padlých nebo zraněných. Prezident Volodymyr Zelenskyj oslovuje politické reprezentace západních zemí a opakovaně je žádá o dodávky zbraní, bez nichž se jeho země agresi většího souseda sotva ubrání. Když minulou středu vystoupil Zelenskyj s videoprojevem v českém parlamentu, sklidil od většiny jeho členů potlesk vstoje.

Pozornost vzbudilo, že v dolní komoře se k těmto ovacím nepřipojili poslanci SPD. Někdejší velvyslanec na Ukrajině Jaroslav Bašta, který nyní patří do řad Svobody a přímé demokracie, pro to měl prosté vysvětlení: „Jsem zvyklý vstát a tleskat na koncertě, ne v politice.“ Předseda hnutí Tomio Okamura však vysvětloval mlčení svých poslanců po Zelenského projevu jinak: „SPD je jedinou stranou ve sněmovně, která nechce válku.“

Za podporu válčení prohlašuje šéf SPD dodávání zbraní na Ukrajinu. „Prosazujeme mírová jednání. Jsme proti dodávání zbraní na Ukrajinu, protože to pouze bude protahovat konflikt,“ řekl Okamura již dříve na sněmovním plénu.

Výhrady expertů

Nad takovými výroky se podivili někteří odborníci na mezinárodní vztahy. „Je to demagogie, snaha postavit celou věc na hlavu, přenést zodpovědnost za zvěrstva na oběť zločinu, oběť agrese, která se brání. V tomto ohledu je to nezodpovědné. Je to logický nesmysl,“ řekl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle analytika think-tanku Evropské hodnoty Andreje Poleščuka by bez dodávek zbraní byla válka ještě krvavější. „Beze zbraní bude mlýnek na maso, který momentálně probíhá na Donbasu, mnohem rychlejší a kdo ví, kde se potom Rusové zastaví,“ varoval.

Upozorňují také, že Okamurova slova navíc souzní s tím, co zní z Kremlu. Například mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová rovněž v souvislosti s dodávkami zbraní ze západu na Ukrajinu tvrdí, že je to snaha, „aby maximálně prodloužili horkou fázi této situace a této speciální operace“.

Téma pro předsednictví

Obdobné stanovisko jako SPD – která Moskvu v minulosti hájila například i v kauze výbuchů ve Vrběticích, za nimiž podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka – nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši), který se například zhostil role pozorovatele ve volbách v samozvané „republice“ na východě Ukrajiny v roce 2014, zaujal i expremiér.

„My už jsme dodali za 3,5 miliardy a naše vlastní armáda taky není v moc dobrém stavu,“ prohlásil Babiš mimo jiné. Vymezil se také proti tomu, aby se ruská válka na Ukrajině stala tématem českého předsednictví v Radě Evropské unie. „Nemyslím si, že důraz na Ukrajinu je priorita. Evropa má dostatek svých problémů a jsou jiné věci, které musí řešit,“ prohlásil.

Kde všude se válčí

Od poslanců SPD, ale i ANO také zaznívá tvrzení, že se válčí jen v malé části Ukrajiny. „V současné době válka na Ukrajině – prosím vás, neberte mě za slovo – není. Je to na jakém území, ale na většině státu Ukrajiny se neválčí,“ zaznělo ve sněmovně z úst poslance ANO Milana Brázdila. Obdobně se vyjádřili i Okamura nebo Radek Koten (SPD). „Co se týká Zakarpatské Ukrajiny, tam jsou oblasti, kde se vůbec neválčilo. Musíme rozlišovat východ a západ Ukrajiny,“ prohlásil Koten.

Letecký poplach ovšem bývá často vyhlašován i v západních částech země včetně Zakarpatské oblasti a bombardována byla západoukrajinská města Lvov, Javoriv nebo Ivano-Frankivsk, k čemu se ostatně Rusko oficiálně přihlásilo.

„Dochází k ostřelování, k bombardování pozic a zejména letecké raketové útoky zasahují celou Ukrajinu, včetně nejzápadněji položených oblastí, jako je Lvov, jako je Ivano-Frankivsk,“ shrnul Jan Šír. Tvrzení, že se válka týká jen malé části ukrajinského území, proto považuje za „vyjádření, které je nesmyslné, které odvádí pozornost, zamlčuje“.

Ostře se proti postojům relativizujícím válku vymezil ukrajinista a historik Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda. „Tak jako v roce 1938 i dnes se vynořují lidé, kteří jsou připraveni otevřeně podpořit nepřítele ve válce,“ řekl. Vyzval, aby ten, kdo si „přeje porážku Ukrajiny a zničení části jejího národa (…), ať to řekne na rovinu“. Hovoří i o „aktivitě páté kolony“, k níž zařadil SPD, ale i Andreje Babiše. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 5 mminutami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 24 mminutami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 4 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 11 hhodinami
Načítání...