Připravované změny ruské ústavy obsahují řadu nesouvislých ustanovení, zhodnotil v pořadu Události, komentáře politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy. Vedle toho, že ruský prezident Vladimir Putin by se po skončení svého mandátu mohl postavit do čela posílené Státní rady, je podle Šíra zajímavá i jiná pasáž. V té se hovoří o nadřazení ruského práva nad mezinárodními dohodami a podle Šíra to může souviset s nadcházejícím soudem ve věci sestřelení letu MH17.
Kolem změn v ruské ústavě panuje podle Šíra „dezinformační mlha“. „Návrh ústavních změn už ve Státní dumě Ruské federace leží a prošel prvním čtením. To znamená, že proces, jak je schvalován, probíhá po úplně jiné linii, než informují média,“ upozornil Šír.
Odkazoval přitom na skupinu, jež ústavní změny teď údajně připravuje. V ní je 75 zástupců ze světa politiky, práva, kultury nebo sportu, kteří patří k Putinovým stoupencům. Skupina se sešla pod vedením Putina tento týden.
„Už jenom to, že se nyní o změnách ruské ústavy bavíme tady, že se o ní mluví v Rusku, znamená, že masáž probíhá,“ odkázal se na zmíněnou dezinformační vlnu Šír. „Nicméně má povahu nekoherentních vzkazů. Je otázka, od čeho to má odvést pozornost.“
Aby rozhodnutí haagského soudu neplatilo v Rusku
Politolog upozornil, že jedna ze změn, jež se připravují, je záležitost nadřazení ruské legislativy mezinárodním dohodám. „V ústavě bude uzákoněn primát vnitrostátního ruského práva nad mezinárodními smlouvami a nad rozhodnutími mezinárodních instancí,“ řekl.
„Musíme si uvědomit, že za tři a půl týdne začíná v Haagu soud s obviněnými ve věci toho asi největšího válečného zločinu, ke kterému došlo na východě Ukrajiny: sestřelení letu MH17,“ připomněl Šír. V nepřítomnosti podle něj budou souzeni mimo jiné i představitelé ruské generality.
„Lze předpokládat, že soud bude rozhodovat nezávisle a vynese rozhodnutí, které se může promítnout ve vztahu k závazkům ruského státu, nejenom vojenského, ale i politického vedení,“ myslí si politolog. Podle něj by pak ruský režim mohl hledat imunitu právě v tom, že si sám uzákoní, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v Haagu nebude platit na území Ruské federace.
Příprava změn ruské ústavy se odehrává na pozadí patrně klesající Putinovy podpory. Rádio Svoboda citovalo průzkum, podle něhož důvěra v ruského prezidenta klesla v zemi na 35 procent. „Hodnotit validitu průzkumu ve společnosti, která není svobodná, je obtížné. Nicméně trendy vystihují průzkumy poměrně přesně. Je evidentní, že efekt Krymu postupně vyprchává a naopak vyvstávají ekonomické a sociální dopady toho vojenského dobrodružství,“ dodal politolog Šír.
