Pod vedením šéfa Kremlu Vladimira Putina se sešel zvláštní výbor pro přípravu zásadní změny ruské ústavy. S návrhem na oslabení pravomocí hlavy státu na úkor Státní rady, v jejímž čele by mohl sám usednout, přišel prezident před měsícem. Změny chce předložit lidem v referendu, a to nejlépe už na jaře.
Putin podle expertů počítá s tím, že se po konci mandátu v roce 2024 ujme vedení rekonstruované Státní rady, která má nyní jen poradní funkce a velká část Rusů o její existenci ani neví. Nově by však měla být nadřazená jak prezidentovi, tak parlamentu.
„Stará se o svou vlastní bezpečnost. Než být obyčejným důchodcem, je pro něj lepší být osobou s pravomocemi,“ komentoval Putinovy ambice v rozhovoru pro ČT politolog Andrej Kolesnikov z moskevského think thanku Carnegie Center.
Ve skupině, jež ústavní změny připravuje, je 75 zástupců ze světa politiky, práva, kultury nebo sportu, kteří patří k Putinovým stoupencům. Prezident chce o nové ústavě uspořádat referendum. „Vzhledem k tomu, že navrhované změny významně ovlivňují politický systém, považuji za nezbytné uspořádat hlasování občanů země,“ uvedl Putin.
Golos: Režim chce změny prodat s navýšením mezd
V úvahu přichází 22. duben, kdy si Rusové připomínají narozeniny vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina. Úřady chtějí k urnám hned po Velikonocích dostat co nejvíce lidí a navrhují, aby středa byla volným dnem.
Nevládní společnost Golos monitorující dlouhodobě průběh voleb má výhrady. Vadí jí například, že otázky jsou spojeny do jednoho balíku. „Otázka o platu a otázky o pravomocech Státní rady nemají nic společného. Samozřejmě si slibem dobrých platů lze lidi koupit a současně jim prodat jinak nepochopitelné funkce Státní rady,“ říká Roman Udot z Golosu.
Navrhované úpravy totiž kromě změny role Státní rady, rozšíření pravomocí parlamentu či zakotvení nadřazenosti ruského práva nad mezinárodními dohodami a úmluvami zahrnují i povinné zvyšování důchodů, jakož i to, že minimální mzda nemůže být nižší než životní minimum. Voliči by měli schvalovat všechny změny najednou, nikoliv po jednotlivých bodech.
Regulérnost voleb v Rusku je navíc dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.
V přepočtu tři stovky na léky, čtyřicet korun na lázně
Podle posledních průzkumů veřejného mínění považuje osmdesát procent Rusů změny v ústavě za důležité a podporuje je. Rusové chtějí mít v ústavě zaručené sociální jistoty a 91 procent dotázaných chce, aby v ní byla zapsaná i povinnost pravidelně zvyšovat důchody. Právě nízké penze a sociální dávky považují obyvatelé za hlavní problém.
Na poslední zvýšení příspěvků o zhruba pět set korun invalidům a veteránům na zdravotní péči reagovala smíchem i moderátorka televizních zpráv Alexandra Novikovová, které teď hrozí propuštění. Stanovené rozdělení částky je následující – 330 korun na léky, čtyřicet na cestu do lázní a zbytek na dopravu do zahraničí.
