Rusové v poslední době změnili podobu svých útoků na Ukrajině. Zaměřují se především na Kyjev, ale i další města, používají kromě raket také velké množství dronů a útočí masivně, často v několika vlnách. Podle analytiků se tím Moskva zřejmě snaží před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou podlomit protivzdušnou obranu Kyjeva a také zesílit psychologický teror vůči obyvatelům bránící se země.
Poslední velký útok zasáhl Kyjev v noci na úterý. Rusko udeřilo výhradně sebevražednými bezpilotními letouny íránské výroby Šáhed. Letecký poplach trval tři hodiny a podle ukrajinských médií šlo už o sedmnáctý úder na Kyjev za květen.
Kyjev se terčem rozsáhlých útoků stal už během předchozích dvou nocí, při nichž na něj Rusko vyslalo desítky dronů a řízené střely. V pondělí podniklo další vzdušný úder během dopoledne.
Podle šéfa městské vojenské správy Serhije Popka právě pondělní útok ukazuje, že nepřítel změnil taktiku. „Po dlouhých, výhradně nočních útocích, zasáhl poklidné město během dne, když byla většina obyvatel v práci a venku,“ citovala ho na svém webu stanice CNN.
Psychologická hra
Popkovo vyjádření naznačuje jeden ze směrů, kterým se může podle analytiků ubírat uvažování ruského vedení. Zesílenými útoky na Kyjev a údery na město během dne se Moskva zřejmě snaží zasadit Ukrajincům i psychologický úder. V samotném Kyjevě zněly od začátku plnohodnotné ruské války loni v únoru sirény protileteckého poplachu dohromady téměř 887 hodin, všímá si CNN.
„Je to do velké míry psychologická hra, Ukrajinci nemohou riskovat, že nechají hlavní město nechráněné,“ konstatuje Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Připomněl také, že jeden z nedávných velkých ruských útoků připadl na Den Kyjeva, tedy poslední neděli v květnu, kdy si Ukrajina připomíná založení hlavního města. „To je taková tradice, která se táhne až do dob Sovětského svazu a KGB, cynicky používat svátky nebo památné dny k nějakému masakru, je to součást psychologického boje,“ dodal Šír.
Raketa z Běloruska dopadne za pár minut
Útoky z posledních dnů přinutily po delší době větší množství Kyjevanů, aby vyhledali úkryt ve stanicích metra, a to i ve dne. Ukrajinistka Lenka Víchová vysvětlila, že v noci nebývá na přesun do metra prostor a také záleží na tom, jaké střely a odkud Rusko vypálí.
„Pakliže Rusové útočí z Kaspického moře střelami s plochou dráhou letu, tak Ukrajinci mají, dejme tomu, hodinu a půl čas se na to připravit. V noci je tam to pravidlo tří stěn, takže se mohou dostat do prostor, jako je chodba, a tím se chránit před střepinami z oken, které by je mohli pořezat,“ popsala ve vysílání ČT24.
„Ale včerejší (pondělní) denní útok byl balistickými střelami, které se sice podařilo ukrajinské protivzdušné obraně sestřelit, ale jejich problém je v tom, že byly vystřeleny z Běloruska. Taková balistická střela dopadne na území Ukrajiny během několika minut, a hlavně – ty střely, které jsou sestřelené nad Kyjevem, nezmizí. Ani střela, která letí na Kyjev, ani střela, která ji sestřelí. A jejich části pak dopadají na zem a mohou samozřejmě také zabíjet,“ dodala Víchová.
Odhodlání Ukrajinců bránit svou zem podle ní současné zesílené ruské údery neoslabí, spíše vyvolají ještě větší vztek. Víchová ale připouští, že únava a stres z útoků jsou obrovské, což má negativní dopad mimo jiné na zdraví lidí.
Ruský cíl: zahlcení protivzdušné obrany
Kromě případného psychologického dopadu na Ukrajince sleduje Rusko svými posledními velkými útoky na Kyjev ještě ryze praktickou věc, která souvisí s očekávanou ukrajinskou protiofenzivou.
„Ruským cílem je jednak vyjevit místa protivzdušné obrany, jednak vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu, aby (Rusové) mohli později použít zbraňové systémy včetně vysoce přesné munice k páchání větších škod,“ podotkl Šír.
Také podle Víchové se zdá, že se ruská strana snaží oslabit a prolomit ukrajinskou protivzdušnou obranu. „O tom svědčí i kombinované útoky ze včerejška (pondělí). Nejdříve to byly útoky drony, pak balistickými střelami s plochu dráhou letu a ten třetí útok byl útok takových těch provokativních (průzkumných) dronů, které mají za úkol najít protivzdušnou obranu.“
Pokud by se ji Rusům podařilo prolomit, mohla by se jejich letadla dostat dále na území Ukrajiny. „Teď se mohou přiblížit k frontové linii na několik desítek kilometrů, odtud vypustit letecké bomby a musejí se vracet zpátky právě kvůli ukrajinské protivzdušné obraně,“ přiblížila Víchová.
Poukázala také na to, že sestřelená ruská raketa, jejíž trosky dopadly v pondělí na silnici v Kyjevě, byla bez výbušniny a že nejde o první takový případ. „Patrně to Rusové dělají právě proto, aby pouze unavili protivzdušnou obranu, a tu opravdovou střelu si nechali na později,“ doplnila ukrajinistka.
Levnější drony a dražší rakety
CNN v této souvislosti upozorňuje, že některé zdroje včetně uniklých dokumentů Pentagonu nedávno poukázaly na údajné nedostatky v ukrajinské protivzdušné obraně, především pak na ztenčující se zásoby raket do systémů S-300 sovětské výroby, pro něž se těžko hledá náhrada.
Velké ruské dronové útoky tak ukrajinský protiletecký deštník vyčerpávají. „Dron je relativně laciná záležitost a Ukrajinci jsou kvůli ochraně hlavního města nuceni sáhnout k použití protivzdušné obrany, což je věc, která je nákladná,“ připouští Šír. Podle CNN stojí dron zhruba dvacetkrát méně než raketa.
„Ukrajinská protivzdušná obrana v posledních dnech, týdnech a měsících doznala – i díky západní pomoci – mimořádného zlepšení a posílení a ty útoky mimo efekt terorizování civilního obyvatelstva mají velice omezený vojenský význam,“ připomíná ale také Šír.
O výrazném vojenském dopadu nové ruské taktiky pochybují analytici z Institutu pro studium války (ISW). Vyjádřili se tak opakovaně v několika svých denních souhrnech.
Současné silné údery na Kyjev jsou podle nich v rozporu s dalším cílem ruských leteckých útoků, kterým má být údajná ukrajinská logistika v týlu. „Tyto protichůdné cíle pravděpodobně dále omezují schopnost (ruské) vojenské akce oslabit v blízké budoucnosti ukrajinské protiofenzivní schopnosti,“ uzavírají analytici z ISW.
