Ukrajinu znervózňují ruské manévry u hranic. Kreml vzkázal, že dělá, co uzná za vhodné

7 minut
Horizont ČT24: Rusko-ukrajinská válka a komentář Jana Šíra
Zdroj: ČT24

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jednal s představitelem OBSE o ruském „systematickém vyostřování“ bezpečnostní situace na Donbasu a Krymu. Reagoval tak na zprávu vrchního velitele ukrajinských sil, že Moskva shromažďuje u hranic své jednotky. Kreml pohyby svých vojsk označil za vnitřní věc, která nepředstavuje hrozbu.

Velitel ukrajinských sil Ruslan Chomčak v úterý upozornil, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím své síly a toto jednání označil za hrozbu pro Ukrajinu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že se Moskva snaží vytvořit atmosféru strachu v souvislosti s rozhovory o příměří. „Ukázka svalů ve formě vojenských cvičení a možných provokací podél hranice je tradiční ruská záležitost,“ napsal na sociální platformě Telegram.

Žádná hrozba

„Ruská federace přemisťuje svá vojska v rámci svého území, jak uzná za vhodné. Žádnou hrozbu to pro nikoho nepředstavuje,“ reagoval podle agentury Interfax kremelský mluvčí Dmitrij Peskov na dotaz ukrajinského novináře, s čím přemisťování sil souvisí.

Mluvčí vysvětlil, že manévry mají zajistit bezpečnost: „Po obvodu ruských hranic je pozorována zvýšená aktivita ozbrojených sil NATO, dalších organizací i jednotlivých zemí. To všechno nás nutí být ve střehu.“ Moskva pak obvinila Ukrajinu z vyostření napětí na východě vlastní země.

Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba ve čtvrtek o situaci hovořil s generální tajemnicí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Helgou Schmidovou, upřesnila ukrajinská agentura UNN. Kuleba uvedl, že vítá nedávné rozhodnutí OBSE prodloužit speciální monitorovací misi na Ukrajině a její rozpočet.

Peskov také ve čtvrtek popřel, že by ruské ozbrojené síly byly zapojeny do rusko-ukrajinské války na Donbasu. To dlouhodobě tvrdí nejenom Kyjev, který o tom přinesl řadu důkazů, ale i mnoho západních zemí. České ministerstvo zahraničí hovoří o Donbasu jako o dočasně okupovaném území pod kontrolou sil Ruské federace.

Rozbít Ukrajinu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také ve čtvrtek v televizi řekl, že ti, kdo se pokouší zahájit nové kolo války v Donbasu, mohou rozbít Ukrajinu. Naznačoval tak, že západní diplomaté prý nabádají Ukrajince, aby se pokusili silou získat zpět kontrolu nad vlastním územím. „Je to součást psychologického nátlaku,“ myslí si Jan Šír z Institutu ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy.

Zmíněné ruské manévry jsou podle něj součástí snahy Kremlu donutit Ukrajinu k politickým ústupkům. Kreml primárně chce, aby Kyjev vedl přímé rozhovory s vojenskými uskupeními vystupujícími jako reprezentanti okupovaného Donbasu. „To by Rusku umožnilo změnit ten mezinárodní ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou na vnitrostátní ukrajinský konflikt,“ je přesvědčen Šír. Dodává, že Rusko by se tak z konfliktu vyvázalo a problém by zůstal plně na bedrech Ukrajiny. Mohlo by to přispět i ke konci unijních sankcí proti Putinovu režimu.

Zhoršení

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době zhoršila. V pondělí ukrajinská armáda informovala o čtyřech zabitých ukrajinských vojácích a dvou zraněných. Separatisté bojující po boku ruských občanů naopak obvinili ukrajinskou stranu z ostřelování.

O Ukrajině jednali v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Shodli se na nutnosti uspořádání dalšího jednání takzvané normandské čtyřky – tedy Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny – která se schází s deklarovaným cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku.

Ta si podle Kyjeva od roku 2014, kdy Rusko zahájilo vojenskou okupaci ukrajinského Krymu a vyslalo své bojovníky na východ Ukrajiny do oblasti Donbasu, vyžádala na 14 tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou dohodu o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Ta poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské nerostné bohatství, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 4 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 5 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 6 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 9 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...