Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jednal s představitelem OBSE o ruském „systematickém vyostřování“ bezpečnostní situace na Donbasu a Krymu. Reagoval tak na zprávu vrchního velitele ukrajinských sil, že Moskva shromažďuje u hranic své jednotky. Kreml pohyby svých vojsk označil za vnitřní věc, která nepředstavuje hrozbu.
Ukrajinu znervózňují ruské manévry u hranic. Kreml vzkázal, že dělá, co uzná za vhodné
Horizont ČT24: Rusko-ukrajinská válka a komentář Jana Šíra (zdroj: ČT24)
Velitel ukrajinských sil Ruslan Chomčak v úterý upozornil, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím své síly a toto jednání označil za hrozbu pro Ukrajinu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že se Moskva snaží vytvořit atmosféru strachu v souvislosti s rozhovory o příměří. „Ukázka svalů ve formě vojenských cvičení a možných provokací podél hranice je tradiční ruská záležitost,“ napsal na sociální platformě Telegram.
Žádná hrozba
„Ruská federace přemisťuje svá vojska v rámci svého území, jak uzná za vhodné. Žádnou hrozbu to pro nikoho nepředstavuje,“ reagoval podle agentury Interfax kremelský mluvčí Dmitrij Peskov na dotaz ukrajinského novináře, s čím přemisťování sil souvisí.
Mluvčí vysvětlil, že manévry mají zajistit bezpečnost: „Po obvodu ruských hranic je pozorována zvýšená aktivita ozbrojených sil NATO, dalších organizací i jednotlivých zemí. To všechno nás nutí být ve střehu.“ Moskva pak obvinila Ukrajinu z vyostření napětí na východě vlastní země.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba ve čtvrtek o situaci hovořil s generální tajemnicí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Helgou Schmidovou, upřesnila ukrajinská agentura UNN. Kuleba uvedl, že vítá nedávné rozhodnutí OBSE prodloužit speciální monitorovací misi na Ukrajině a její rozpočet.
Peskov také ve čtvrtek popřel, že by ruské ozbrojené síly byly zapojeny do rusko-ukrajinské války na Donbasu. To dlouhodobě tvrdí nejenom Kyjev, který o tom přinesl řadu důkazů, ale i mnoho západních zemí. České ministerstvo zahraničí hovoří o Donbasu jako o dočasně okupovaném území pod kontrolou sil Ruské federace.
Rozbít Ukrajinu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také ve čtvrtek v televizi řekl, že ti, kdo se pokouší zahájit nové kolo války v Donbasu, mohou rozbít Ukrajinu. Naznačoval tak, že západní diplomaté prý nabádají Ukrajince, aby se pokusili silou získat zpět kontrolu nad vlastním územím. „Je to součást psychologického nátlaku,“ myslí si Jan Šír z Institutu ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy.
Zmíněné ruské manévry jsou podle něj součástí snahy Kremlu donutit Ukrajinu k politickým ústupkům. Kreml primárně chce, aby Kyjev vedl přímé rozhovory s vojenskými uskupeními vystupujícími jako reprezentanti okupovaného Donbasu. „To by Rusku umožnilo změnit ten mezinárodní ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou na vnitrostátní ukrajinský konflikt,“ je přesvědčen Šír. Dodává, že Rusko by se tak z konfliktu vyvázalo a problém by zůstal plně na bedrech Ukrajiny. Mohlo by to přispět i ke konci unijních sankcí proti Putinovu režimu.
Zhoršení
Situace na východě Ukrajiny se v poslední době zhoršila. V pondělí ukrajinská armáda informovala o čtyřech zabitých ukrajinských vojácích a dvou zraněných. Separatisté bojující po boku ruských občanů naopak obvinili ukrajinskou stranu z ostřelování.
O Ukrajině jednali v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Shodli se na nutnosti uspořádání dalšího jednání takzvané normandské čtyřky – tedy Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny – která se schází s deklarovaným cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku.
Ta si podle Kyjeva od roku 2014, kdy Rusko zahájilo vojenskou okupaci ukrajinského Krymu a vyslalo své bojovníky na východ Ukrajiny do oblasti Donbasu, vyžádala na 14 tisíc mrtvých.