Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na historickém dně, neshody přitom panují v mnoha oblastech. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi to při pondělním videorozhovoru řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který o Rusku jednal v Bruselu s ministry zahraničí členských zemí, se Moskva rozhodla pro konfrontaci s EU.
Michel, který předsedá schůzkám lídrů členských států EU, hovořil s Putinem před unijním summitem, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek prostřednictvím videokonference. „Vyjádřil názor, že vztahy EU a Ruska jsou na historickém dně, a potvrdil přístup EU založený na pěti hlavních principech souvisejících se základními unijními hodnotami,“ uvedla Rada v prohlášení. „Momentálně jsou neshody v mnoha oblastech.“
Evropská sedmadvacítka se s Ruskem diplomaticky střetává kvůli situaci na Ukrajině, stavu lidských práv v Rusku, kybernetickým útokům a vedení hybridní války vůči EU, jakož i věznění opozičního představitele Alexeje Navalného. Obrat ve vztazích EU a Ruska podle Michela nelze očekávat, dokud nenastane trvalé zlepšení v těchto oblastech.
Borrell v pondělí konstatoval, že ruské úřady stále výrazněji porušují lidská práva a odmítají v této věci vést jakýkoli dialog. „Je jasné, že Rusko zvolilo cestu konfrontace s Evropskou unií,“ řekl Borrell, podle něhož Moskva stále více směřuje k autoritářskému systému.
Udílení postihů zjednodušil nový sankční režim
Unie minulý měsíc potrestala čtveřici ruských představitelů za uvěznění Navalného. V pondělí navíc schválila sankce proti dvěma činitelům ruského Čečenska kvůli tamnímu porušování práv sexuálních menšin. Pružnější přístup umožnil evropskému bloku nový sankční režim, díky němuž může rychle postihovat porušování práv po celém světě.
Sedmadvacítka se však brání tomu, aby byl systém označován za obdobu takzvaného Magnitského zákona, zavedeného dříve v USA. Brusel v obavách z dalšího zhoršování vztahů s Ruskem zdůrazňuje, že sankční režim nemíří pouze na ruské činitele a hodlá jej používat i vůči dalším zemím.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po pondělním jednání prohlásil, že s kolegy mluvil o tom, co může Unie i v době zhoršených vztahů s Moskvou udělat pro ruskou občanskou společnost. „Česká republika chce přispět k debatě, jak může Evropská unie podporovat lidi, kteří brání lidská práva a bojují za to, aby mohli ovlivňovat, co se v jejich zemi děje,“ řekl Petříček.
EU se v roce 2016 dohodla na pěti základních principech vztahů s Ruskem: úplném naplnění takzvaných minských dohod, týkajících se situace na východní Ukrajině, navázání bližších vztahů se státy vzešlými z bývalého Sovětského svazu, zvýšení odolnosti EU vůči hrozbám ze strany Ruska, spolupráce s Ruskem ve vybraných oblastech typu boje proti terorismu a zvýšení podpory ruské občanské společnosti.
O tom, jak principy přizpůsobit současné zhoršené situaci a jakým směrem se ve vztazích s Ruskem vydat dále, budou debatovat lídři členských zemí během nadcházejícího videosummitu.
