Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, podle očekávání ve čtvrtek schválila Michaila Mišustina ve funkci ruského premiéra. Mišustin ve funkci předsedy vlády nahradí Dmitrije Medvěděva, který ve středu nečekaně odstoupil poté, co prezident Putin oznámil, že se chystá navrhnout prozatím nepříliš specifikované změny ruské ústavy.
Mišustin se před hlasováním sešel se zákonodárci z různých politických stran a slíbil jim, že se zaměří na sociální otázky a zlepšení životních podmínek Rusů. „Máme všechny potřebné (finanční) prostředky k tomu, abychom splnili cíle, jež stanovil prezident,“ řekl Mišustin. Ještě před samotným hlasováním poslanců jej do funkce předsedy vlády jednohlasně schválila vládnoucí strana Jednotné Rusko.
V zahraničí málo známý třiapadesátiletý inženýr Mišustin stojí od roku 2010 v čele ruské federální daňové správy. Je kariérním úředníkem a nemá v podstatě žádné politické zkušenosti.
Podle některých pozorovatelů by to mohlo být znamením, že bude ve funkci premiéra plně zastávat politickou linii Kremlu. V minulosti se již několikrát ukázal po boku prezidenta Vladimira Putina, hrál s ním například hokej při každoročním slavnostním utkání celku CSKA Moskva v Soči.
Analytik: Putin si vybírá osoby, vedle kterých může dominovat
„Musíme si uvědomit, že ruská daňová správa není to samé, co česká finanční správa. V Rusku má daňová správa výrazné silové kompetence, je to v zásadě silová struktura,“ říká o úřadu, který Mišustin vede už jedenáctým rokem, rusista Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Na takové pozici tak dlouho v tak těsném sousedství po boku Vladimira Putina nemůže fungovat člověk, který by nebyl náležitým způsobem prověřen a nebyl loajální,“ usuzuje Šír.
„Velká část veřejnosti o něm dost možná do včerejšího dne vůbec neslyšela, což vypovídá o tom, že Vladimir Putin si vybírá takové osobnosti, vedle kterých bude vypadat jako ten dominantní,“ komentuje Šír výběr nového předsedy vlády.
Spojenectví Putin–Medvěděv může pokračovat
Medvěděv oznámil svou demisi jen několik hodin poté, co Putin v poselství o stavu země prohlásil, že se chystá navrhnout prozatím nepříliš specifikované změny ruské ústavy, které nakonec předloží ruským občanům ke schválení v referendu. Předseda vlády odstoupení svého kabinetu zdůvodnil tím, že pokládá za správné podat s vládou demisi na pozadí Putinem oznámených návrhů změn základního zákona.
Podle Šíra ale dvacetileté spojenectví Putin–Medvěděv středeční rezignací nekončí. „Určitě se pro Medvěděva najde důstojná funkce, která umožní, aby byl ochráněn od případných důsledků spojených s tím, že by mohl nést zodpovědnost za některé kroky spojené s dvacetiletým působením po boku Vladimira Putina,“ říká.
„Zatím ta situace připomíná velkou mlhu, za kterou se může skrývat něco, co dost možná ani nevíme, co může být. Stejně tak ta mlha může odvádět pozornost od toho, k čemu vláda nechce, aby byla upínána,“ popisuje současnou situaci v Moskvě rusista.
Podle agentury AP Putinův projev, následná odpolední rezignace vlády i Mišustinova nominace naznačují záměr šéfa Kremlu nachystat si pro sebe novou mocenskou pozici, až mu v roce 2024 skončí nynější mandát hlavy státu.
Návrhy reforem ruského politického systému, které ve středu v poselství o stavu země představil prezident Vladimir Putin, byly pro všechny překvapením, píší ruská média. Komentátoři a analytici uvádějí, že Rusko, možná dříve než se plánovalo, vstoupilo do období změny poměrů sil. Cílem je podle nich zajistit, aby Putinovi zůstala hlavní role v Rusku i po roce 2024, kdy mu vyprší současný prezidentský mandát.
Baar: Nepochybně se jedná o dlouho připravovaný krok
Podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara se nepochybně jednalo o dlouhodobě připravovaný krok. „To nemůže být nějaké náhlé pomatení mysli. Putin rozhodně nekoná tak impulzivně jako třeba prezident Trump,“ poznamenal Baar v pořadu Devadesátka ČT24.
„Myslím, že je jasné, že si pan prezident nějakým způsobem chystá řešení problému s koncem mandátu, zatím ovšem z toho nedokážeme vyčíst jaké,“ poznamenal analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek a zmínil několik možných variant.
Jednou z nich je, že se Putin stane v budoucnu premiérem. Jako další variantu zmiňuje Votápek kazašský scénář. „To znamená, že se stáhne do rady bezpečnosti, na kterou převede klíčové pravomoci,“ uvedl. Putin by pak podle něj sice zůstával ve stínu, byl by ale v bezpečí a neriskoval by, že ho někdo bude za jeho politické činy pronásledovat.
„Poslední varianta je, že zůstane prezidentem, protože ani to není v Rusku vyloučené, stačí k tomu změna ústavy, o které se teď ostatně hovoří “ uvedl Votápek.
„A není ani důležité, jestli to bude změna ústavy jenom v rámci Ruské federace či se dokonce podaří plán B – to znamená propojení Ruska s Běloruskem do nové státní entity, což by nepochybně povzbudilo všechny nostalgiky po Sovětském svazu, nepochybně by to zase zvýšilo popularitu prezidenta Putina a umožnilo by mu to projít volbami a stát se znovu prezidentem,“ uzavřel Votápek.
Baar v té souvislosti doplnil ještě jednu možnou hypotézu. „Rusko dlouhodobě ekonomicky strádá. Putin si je toho dobře vědom,“ uvedl. Medvěděv přitom podle něj už není populární – jeho míra obliby klesla k desíti, jedenácti procentům.
Nový, dosud neznámý premiér by měl být tím, kdo se pokusí jednat se Západem o zlepšení situace. „Aby se zrušily sankce a Putin přitom bude v pozadí, “ řekl Baar.
Ruští analytici: Nastává změna poměrů sil
„To, co se stalo po Putinově projevu, je podle všeho řetězovou reakcí stávajícího mocenského systému na překvapivé prezidentovy nápady,“ napsal ruský deník Kommersant k nečekané rezignaci premiéra Dmitrije Medvěděva, kterou sám šéf vlády odůvodnil tím, že ji s ohledem na Putinem navrhované změny základního zákona pokládá za správnou.
Podle Kommersantu není důvod věřit, že Putin své plány v dlouhém předstihu konzultoval s jinými členy mocenského aparátu. „Jen nás svolali a doslova nám to jen oznámili,“ cituje ruský internetový portál The Bell jednoho z ministrů.
The Bell také napsal, že Putinem navrhované změny ústavy jsou největšími za 27 let její existence. Rozšířily by pravomoci parlamentu, oslabily prezidentský úřad nebo v mocenském systému výrazně posílily Státní radu, která nyní působí jen jako poradní orgán prezidenta a zasedají v ní představitelé ruských regionů. Putin o ní ve středečním projevu o stavu země řekl, že zajišťuje nejefektivnější posouzení „nejvýznamnějších otázek pro občany a zemi“ a přislíbil, že nově upraví její pravomoci.
O ústavních změnách Rusko zřejmě rozhodne před začátkem května
Putin si je jistý, že Rusové podpoří jím navrhované změny ústavy. Podle agentury Ria Novosti tvrdí, že jejich smyslem je posílit roli občanské společnosti. Myslí si, že i v budoucnu by si měl prezident udržet pravomoc odvolat ty státní úředníky, kteří se ve své funkci neosvědčí.
Agentura Tass s odvoláním na nejmenovaného činitele z horní komory ruského parlamentu uvedla, že referendum o změnách v ruském základním zákonu je plánované před 1. květnem letošního roku.
- Mišustin se narodil 3. března 1966 v Moskvě. V roce 1989 absolvoval obor systémové inženýrství na Moskevské státní technologické univerzitě a o tři roky později získal na téže škole doktorát z ekonomie. Po studiu pracoval jako ředitel testovací laboratoře a v letech 1995 až 1996 stál v čele neziskové organizace Mezinárodní počítačový klub (ICC).
- Ve státní správě s krátkou přestávkou, kdy byl v soukromém sektoru, Mišustin působil od roku 1998. Nejprve působil na několika pozicích na ministerstvu hospodářského rozvoje Ruské federace a od ledna 2007 do března 2008 vedl Federální agenturu pro správu zvláštních hospodářských zón.
- V roce 2008 se stal ředitelem investiční společnosti UFG Asset Management, jedné z největších investičních společností působících v Rusku. Ze státní sféry ale neodešel úplně, v únoru 2009 si ho totiž prezident Vladimir Putin vybral do svého osobního týmu poradců. Až do nedávna nejzásadnější zlom jeho kariéry ale přišel v dubnu 2010, kdy se stal ředitelem ruské Federální daňové služby.
- Jeho prioritou se hned na začátku jeho působení stala daňová reforma. Její dokončení dokonce v rozhovoru z roku 2010 pro ruskou státní televizi zařadil mezi tři přání, pro případ, že by vylovil zlatou rybku. „Aby mí nejbližší nebyli nemocní a dále aby nebyla chudoba,“ zněla zbylá dvě.
- Mišustin se ve své funkci soustředil také na digitalizaci daňového systému a on-line přístupu k informacím z tržeb. „Nyní se z dat stalo zlato, ropa a platina 21. století,“ uvedl například loni v listopadu v pořadu Večer s Vladimírem Solovjevem. „Zvykli jsme si neustále sami sebe kritizovat. Přitom mnohé nám blízké země, evropské státy, se technickou úrovní servisem nevyrovnají tomu, co Rusko nabízí svým občanům,“ řekl zase loni pro časopis Kommersant.
- Daňový úřad se pod Mišustinovým vedením snažil do daňového systému zapojit také služby sdílené ekonomiky, jako je Airbnb či Uber.
- Mišustin je autorem tří knih na téma správy daní, publikoval více než 40 odborných článků. Jako majitel šesti nemovitostí se v roce 2015 umístil na 54. místě žebříčku nejlépe vydělávajících ruských státních úředníků podle časopisu Forbes. Podle odhadů vydělal společně s rodinou 183 milionů rublů (podle tehdejšího kurzu zhruba 60 milionů korun). Ve stejných žebříčcích Forbesu z let 2017 a 2019 už ale jeho jméno nefiguruje.
- Mišustin je ženatý a má tři syny. Rád sportuje, hraje aktivně hokej, je členem dozorčí rady moskevského hokejového týmu CSKA Moskva.
- Zdroje: ČTK, TASS
