Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.
Makarovová informovala, že zákon prošel, když pro něj hlasovalo 281 zástupců, 140 bylo proti, z toho šestnáct republikánů a 124 demokratů. Ukrajinská velvyslankyně zároveň uvedla, že zákon obsahuje například pokračování zákazu použití jakýchkoli prostředků, které by mohly vést k uznání svrchovanosti Ruska nad okupovanými oblastmi Ukrajiny.
Dále je v něm obsažen pokyn pro amerického ministra obrany, aby prozkoumal možnost zřízení centra excelence podporujícího vývoj a zdokonalování zbraňových systémů založených na umělé inteligenci, jehož funkce by zahrnovaly spolupráci Pentagonu se zahraničními partnery, jako je právě Ukrajina.
Jeden z bodů se také týká požadavku, aby ředitel Národní zpravodajské služby, ministr zahraničí a ministr financí předložili příslušným výborům Kongresu zprávu o financování mezinárodního terorismu Ruskem.
Markarovová poznamenala, že financování Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny (USAI) pro fiskální rok 2025 bylo v loňském NDAA stanoveno na tři sta milionů dolarů.
Velvyslankyně zdůraznila, že ačkoli senátní verze NDAA obsahovala ustanovení o prodloužení platnosti zákona o půjčce a pronájmu prostředků na obranu Ukrajiny (Ukraine Democracy Defense Lend-Lease Act), tato ustanovení nebyla zahrnuta do verze Sněmovny reprezentantů ani do konečného konsolidovaného návrhu zákona. Uvedla, že velvyslanectví nadále pracuje na zachování tohoto mechanismu, jenž je rovněž navržen v zákoně Stand with Ukraine Act (Zákon stojíme za Ukrajinou), který podpořili zákonodárci demokratů i republikánů.
Analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podotýká, že první funkční období Donalda Trumpa bylo vůči Rusku „daleko tvrdší než období kterékoliv demokratické vlády po konci studené války“. V tomto ohledu tedy Šír nevidí „jediný americký zájem, co by to Americe přineslo, kdyby přistoupila na to, že Rusové mohou svévolně a beztrestně napadat své sousedy“.
Macron mluvil ve Varšavě o „udržitelném míru“
O situaci na Ukrajině i v kontextu blížícího se nástupu zvoleného amerického prezidenta Trumpa do Bílého domu jednal ve Varšavě francouzský prezident Emmanuel Macron s polským premiérem Donaldem Tuskem. Šéf Elysejského paláce uvedl, že jediný mír, který je ve válce na Ukrajině možný, je mír udržitelný.
Macron zdůraznil, že do jednání o jakékoliv mírové dohodě týkající se Ukrajiny musí být zapojeni Ukrajinci. Zmínil také blížící se Trumpovu administrativu. „Spojené státy budou v nadcházejících měsících hrát novou roli,“ uvedl Macron.
Tusk: Polsko vyslání vojáků na Ukrajinu neplánuje
V souvislosti se spekulacemi, že západní země by v případě příměří na Ukrajině mohly do této země vyslat své vojáky, dal Tusk najevo, že Polsko to neplánuje. „Rozhodnutí týkající se kroků Polska se budou dělat ve Varšavě a jedině ve Varšavě,“ zdůraznil.
Dodal, že pokud by se podařilo dosáhnout příměří a případně i míru, bude Polsko spolupracovat s Francií na řešeních, které „zabezpečí Ukrajinu a Evropu před obnovením konfliktu“.
Macron se s Tuskem sešel krátce před tím, než se Polsko na Nový rok ujme předsednictví v Evropské unii. Za jeho prioritu si tato země, která sousedí s Ukrajinou, Ruskem i Běloruskem, stanovila podle Tuska široce pojatou bezpečnost.
