Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.
Americkému programu půjčky a pronájmu Ukrajině hrozí konec
Makarovová informovala, že zákon prošel, když pro něj hlasovalo 281 zástupců, 140 bylo proti, z toho šestnáct republikánů a 124 demokratů. Ukrajinská velvyslankyně zároveň uvedla, že zákon obsahuje například pokračování zákazu použití jakýchkoli prostředků, které by mohly vést k uznání svrchovanosti Ruska nad okupovanými oblastmi Ukrajiny.
Dále je v něm obsažen pokyn pro amerického ministra obrany, aby prozkoumal možnost zřízení centra excelence podporujícího vývoj a zdokonalování zbraňových systémů založených na umělé inteligenci, jehož funkce by zahrnovaly spolupráci Pentagonu se zahraničními partnery, jako je právě Ukrajina.
Jeden z bodů se také týká požadavku, aby ředitel Národní zpravodajské služby, ministr zahraničí a ministr financí předložili příslušným výborům Kongresu zprávu o financování mezinárodního terorismu Ruskem.
Markarovová poznamenala, že financování Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny (USAI) pro fiskální rok 2025 bylo v loňském NDAA stanoveno na tři sta milionů dolarů.
Velvyslankyně zdůraznila, že ačkoli senátní verze NDAA obsahovala ustanovení o prodloužení platnosti zákona o půjčce a pronájmu prostředků na obranu Ukrajiny (Ukraine Democracy Defense Lend-Lease Act), tato ustanovení nebyla zahrnuta do verze Sněmovny reprezentantů ani do konečného konsolidovaného návrhu zákona. Uvedla, že velvyslanectví nadále pracuje na zachování tohoto mechanismu, jenž je rovněž navržen v zákoně Stand with Ukraine Act (Zákon stojíme za Ukrajinou), který podpořili zákonodárci demokratů i republikánů.
Studio ČT24: Jan Šír k americké podpoře Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podotýká, že první funkční období Donalda Trumpa bylo vůči Rusku „daleko tvrdší než období kterékoliv demokratické vlády po konci studené války“. V tomto ohledu tedy Šír nevidí „jediný americký zájem, co by to Americe přineslo, kdyby přistoupila na to, že Rusové mohou svévolně a beztrestně napadat své sousedy“.
Macron mluvil ve Varšavě o „udržitelném míru“
O situaci na Ukrajině i v kontextu blížícího se nástupu zvoleného amerického prezidenta Trumpa do Bílého domu jednal ve Varšavě francouzský prezident Emmanuel Macron s polským premiérem Donaldem Tuskem. Šéf Elysejského paláce uvedl, že jediný mír, který je ve válce na Ukrajině možný, je mír udržitelný.
Macron zdůraznil, že do jednání o jakékoliv mírové dohodě týkající se Ukrajiny musí být zapojeni Ukrajinci. Zmínil také blížící se Trumpovu administrativu. „Spojené státy budou v nadcházejících měsících hrát novou roli,“ uvedl Macron.
Tusk: Polsko vyslání vojáků na Ukrajinu neplánuje
V souvislosti se spekulacemi, že západní země by v případě příměří na Ukrajině mohly do této země vyslat své vojáky, dal Tusk najevo, že Polsko to neplánuje. „Rozhodnutí týkající se kroků Polska se budou dělat ve Varšavě a jedině ve Varšavě,“ zdůraznil.
Dodal, že pokud by se podařilo dosáhnout příměří a případně i míru, bude Polsko spolupracovat s Francií na řešeních, které „zabezpečí Ukrajinu a Evropu před obnovením konfliktu“.
Macron se s Tuskem sešel krátce před tím, než se Polsko na Nový rok ujme předsednictví v Evropské unii. Za jeho prioritu si tato země, která sousedí s Ukrajinou, Ruskem i Běloruskem, stanovila podle Tuska široce pojatou bezpečnost.
Události: Emmanuel Macron jednal v Polsku s Donaldem Tuskem (zdroj: ČT24)