Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.
Rusko se v Gruzii snaží dokončit plán z roku 2008, říká expert
Gruzínci sedmou noc v řadě zablokovali rušnou třídu v centru Tbilisi. Tisíce lidí se znovu sešly i před parlamentem. Ruský list Kommersant ale s odvoláním na gruzínskou televizi Rustavi 2 tvrdí, že protesty se poprvé odehrály pokojně. Nad ránem z ulic u parlamentu zmizela policejní technika i jednotky těžkooděnců, uvádí list.
V centru Tbilisi je nyní klid, dá se ale předpokládat, že demonstranti před sídlo parlamentu večer opět přijdou, informoval ve čtvrtek po poledni zpravodaj ČT Karel Rožánek. „Včera policie zadržela sedm lidí, opozičních politiků, ale také majitele komunikační sítě, na které se lidé domlouvají, že přijdou na protesty,“ uvedl novinář.
Vláda mluví o „liberálním fašismu“ a hrozí likvidací opozice
Demonstrace v kavzkazské zemi neustávají od 28. listopadu, kdy vláda oznámila, že do roku 2028 pozastavuje přístupové rozhovory s Bruselem. Protesty odstartovaly už říjnové volby, které podle opozice provázelo masové porušení zákona. Kritici vlády volají po vyhlášení nových voleb, což Tbilisi odmítá.
Premiér Irakli Kobachidze ve čtvrtek prohlásil, že násilí během protestů ustalo zásluhou středeční razie v kancelářích opozičních stran, při které policie zadržela několik opozičních politiků. Pohrozil také úplným odstraněním opozice, když odpůrce vlády obvinil z „liberálního fašismu“. „Uděláme vše pro úplné skoncování s liberálním fašismem v naší zemi,“ řekl doslova podle agentury DPA.
Vláda tvrdí, že protesty organizují radikální síly. „Podle ní jsou za nimi peníze neziskových organizací ze zahraničí,“ sdělil Rožánek. „Nějaké centrum, kde by se to vymýšlelo, tak nic takového neexistuje. Protesty jsou spontánní, přátelé se svolávají, telefonují si. Jsou to hlavně mladí studenti,“ zdůraznil zpravodaj.
Stovky zatčených
Předchozí noci se v gruzínské metropoli neobešly bez potyček. Policie pravidelně používá obušky a vodní děla. Někteří demonstranti proti ní pálí pyrotechniku.
ČT hovořila s manažerem on-line obchodu s knihami, kterého policie opakovaně zbila, protože se snažil uhasit slzný granát. „Dnes ho propustili z nemocnice, má zlomený nos, obě lícní kosti, modřiny po celém těle, tržné rány na hlavě. Problém je v tom, že policie v černém nemá žádné nápisy, podle čeho ji identifikovat,“ upozornil Rožánek.
Stovky lidí podle zpravodaje utrpěly zranění, další stovky policie zadržela, včetně vůdce jednoho ze čtyř hlavních opozičních uskupení Niky Guaramii.
„Bezpečnostní složky konají efektivně ne podle zákona, ale podle přání nejvyšších představitelů Gruzínského snu. Předseda vlády prohlásil, že je třeba zasáhnout proti organizátorům toho, co on sám považuje za nepokoje, a tohle je příklad toho, že represe už nesměřuje jen na obyčejné lidi,“ podotkl expert na mezinárodní vztahy Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Gruzínská zvláštní vyšetřovací služba podle serveru Civil.ge ve čtvrtek oznámila, že na základě 319 obdržených oznámení o porušení práv zahájila vyšetřování, zda se policisté během protestů dopouštěli zneužívání pravomocí a zásahů do práce novinářů. Vyslechla 140 lidí, včetně pěti novinářů, a analyzuje záběry dostupné na internetu a dokumenty poskytnuté ministerstvem vnitra.
Význam sankcí
Zahraniční podpora protestujících mezitím sílí. Pobaltské země a nově i Kyjev zavedly kvůli policejnímu násilí sankce na některé gruzínské činitele. Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského je nutné konat: „Pokud se v mezinárodních záležitostech včas nereaguje, anebo se nereaguje principiálně, následují ztracené desítky roků a země přicházejí o svobodu. Nelze přijít o nikoho v regionu – ani o Gruzii, ani o Moldavsko, ani o Ukrajinu. Společně se musíme bránit proti Moskvě,“ zdůraznil.
„Ukrajina zavedla sankce proti Ivanišvilimu a jeho komplicům, devatenácti lidem. Jde právě o ty, kdo zrazují zájmy Gruzie a Gruzínců. Vyzýváme Evropu, Ameriku a celý svět, aby postupovali stejně a principiálně,“ dodal.
Kromě zakladatele vládní strany Gruzínský sen, oligarchy Ivanišviliho, je na ukrajinské „černé listině“ také premiér Irakli Kobachidze, šéf tajné služby Grigol Liluašvili, ministr vnitra Vachtang Gomelauri, starosta hlavního města Kacha Kaladze, výkonný tajemník vládní strany Mamuka Mdinaradze či majitel provládní televize Imedi Irakli Ruchadze, napsala agentura Unian.
Pobaltské státy a Ukrajina zavedly podle Šíra sankce z toho důvodu, že mají ustavený sankční mechanismus na národní úrovni. „Na evropské úrovni jakékoli podobné snahy blokují další prorusky orientované státy, a to Slovensko a Maďarsko. Myslím, že sankční politika bude určitě tvořit důležitou součást politiky mezinárodního společenství vůči vládě, která de facto uzurpovala moc a snaží se překlopit zahraničně-politické směřování Gruzie směrem na Rusko,“ upozornil expert.
Šír: Rusifikace Gruzie sílí
Po válce v roce 2008 Rusko okupuje pětinu území Gruzie. Podle Šíra je země stále více rusifikována, a to i proto, že v ní nyní žije řada ruských uprchlíků, kteří po roce 2022 opustili vlast kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu a následném vyhlášení mobilizace.
„To, co probíhá v těchto dnech v Tbilisi, je výrazem ruské snahy dokončit to, co se nepodařilo v roce 2008, a dostat zbytek Gruzie pod ruskou kontrolu. Ty páky, které Rusko uplatňuje v Gruzii a které uplatnilo i během posledního volebního klání, jsou poměrně pestré, ať už jde v případě okupovaných území o vojenskou sílu, tak v dalších částech země o masivní finanční přítomnost, korupci politických aktérů a působení v informační oblasti,“ popisuje expert.
Někteří odborníci srovnávají situaci v Gruzii s počátky Majdanu na Ukrajině před deseti lety. „Obě situace mají společný motiv – touhu veřejnosti po prozápadní orientaci a odpor proti vlivu Ruska. Ale protesty v Gruzii zatím nedosáhly takové intenzity jako na Ukrajině,“ komentuje to Zinaida Bechná z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Ukrajinci tu situaci prožívají, přestože sami řeší ještě horší problém nejen spojený s agresí Ruska, ale zejména s jeho pokusem vymazat Ukrajinu a ukrajinský národ z mapy světa. Mezi Ukrajinou a Gruzií panují dlouhodobě těsné vazby, které jsou dány jak velkou solidaritou Ukrajinců s napadenou Gruzií v roce 2008, tak i se solidaritou Gruzínců s Ukrajinci, kteří se brání plnohodnotné ruské invazi,“ uvedl Šír.
Proti silám Moskvy bojují i Gruzínci, a to v rámci gruzínského legionu i dalších formací, jako je mezinárodní legie, připomněl expert. „Ukrajinci vidí v Gruzii některé podobné rysy s tím, co se odehrálo na Ukrajině v roce 2014, to znamená snaha o uzurpaci moci, zrušení těsnějších vztahů s EU,“ konstatoval Šír.
Válečný konflikt mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé vypukl 1. srpna 2008, kdy začali osetští separatisté ostřelovat gruzínské vesnice. O týden později propukly těžké boje mezi gruzínskou armádou a jihoosetskými silami, které žádaly odtržení Jižní Osetie.
Rusko obvinilo Gruzii z „agrese proti Jižní Osetii“ a zahájilo masivní pozemní, leteckou a námořní invazi do země s deklarovaným cílem „operace vynucení míru“.
Jižní Osetie a Abcházie v roce 1991 vyhlásila jednostranně nezávislost, která nebyla Gruzií ani jiným státem až do skončení této války uznána. Přesto byla obě území pod faktickou kontrolou Ruské federace.
Od skončení bleskové války v roce 2008, kterou Tbilisi v polovině srpna prohrálo, má Moskva pod kontrolou zhruba pětinu území Gruzie poté, co došlo k odtržení Abcházie a Jižní Osetie od Gruzie a uznání jejich nezávislosti Ruskem.
Zdroje: Wikipedia