Rusko provokacemi Západ testuje, míní experti

Páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31 bylo záměrem, shodují se odborníci, kteří incident okomentovali pro ČT24. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií ho označil za mimořádně závažný. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotýká, že je nutné na provokace odpovídat rozhodněji. Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze ovšem upozorňuje, že je potřeba brát v potaz různé eskalační scénáře, které by mohly při tvrdé odpovědi nastat.

„Rusko to dělá už dlouhodobě, ví, že ta reakce bude evidentně taková, jaká doposud vždy byla – to znamená žádná. Spousta politických řečí, nicméně rozhodná akce žádná,“ míní Mikulecký. Spojenecké stíhací letouny k ruským stíhačkám sice podle něj odstartovaly včas, NATO by však dle jeho názoru mělo přistoupit k ráznějším opatřením a nastavit tak Rusku jasné mantinely toho, co si může dovolit. Analytik také uvedl, že NATO má právo bojové letouny narušující jeho vzdušný prostor dokonce sestřelit.

Dubský však podotýká, že takové uvažování by bylo „viditelným krokem, který by znamenal přímý střet mezi NATO a stíhačkami Ruska“. Nutné je podle něj zvažovat možné následky konfrontace.

Nahrávám video

„Chápu, proč v takhle emotivní situaci a dlouhé době aktů provokací se otvírá diskuze, jestli nereagovat takto tvrdě, ale položme si otázku, co by tato tvrdá odpověď mohla způsobit. V těchto momentech musí mnozí uvažovat v určitých módech, eskalačních schématech a dopadech, které by daná akce mohla způsobit,“ sdělil Dubský. „Nejsem si jist, zda státy Evropy jsou skutečně připraveny jít do konfrontace,“ dodal.

Test schopností a odhodlání uchýlit se k reakci

Co se účelu ruského narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO týká, Rusko podle Šíra jednak testuje schopnosti a odhodlání protivníka uchýlit se k nějaké reakci, ale primárně se dle jeho názoru jedná o součást strategického postoje Kremlu, pokud jde o odstrašení.

Mikulecký poukazuje na dvě dimenze ruských záměrů. „Prvotním úkolem je monitorovat situaci, jak NATO reaguje. Jaké má časy, kdy zafunguje jeho protivzdušná obrana, jaké všechny systémy budou zapojené, jaké typy radarů použijeme, z jakých směrů naše vzdušná obrana zachycuje ty ruské útoky. Zaznamenává potom, z jakých základen, jaké typy letounů startují, jaké mají operační postupy, jak komunikují. To vše jsou data, která je dobré o protivníkovi vědět,“ říká analytik.

Druhá dimenze je dle něj politická a propagandistická. Cílem je zasévat určité pochybnosti mezi obyvateli členských zemí o akceschopnosti NATO, ale také otestovat spojenecké vazby, a to zejména mezi Evropou a USA. „Testují tím, jaký je vztah mezi současnou americkou administrativou a Evropou. Nakolik se americká administrativa bude pokoušet omluvit tyto ruské zkoušky jako nějaký omyl, nedopatření, nedorozumění, anebo nakolik se připojí k evropskému pohledu a řekne stačilo, příště nějakým způsobem zasáhneme,“ uvedl Mikulecký.

Odborníci od NATO očekávají deklaraci soudržnosti

Estonsko se v pátek v reakci na narušení svého vzdušného prostoru rozhodlo požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Podle Šíra je tento požadavek opodstatněný. Připomíná, že k zahájení konzultací v rámci článku 4 může členský stát přistoupit, pokud došlo k ohrožení jeho nezávislosti, svrchovanosti nebo bezpečnosti, což dle jeho názoru v případě Estonska naplněno je.

Od NATO očekává spíše deklaraci soudržnosti. „Předpokládám, že dojde ke komunikaci postoje, který bude akcentovat to, že Aliance je jednotná a že klade velký důraz na soudržnost,“ vyjádřil se Šír. Připomenul ale také další kroky, které Západ dělá za účelem vytvoření tlaku na Rusko, jako například sankční politiku.

Podobnou odpověď ze strany NATO očekává také Dubský. „Obávám se, že spíše tedy ta odpověď bude jasné odmítnutí, jasná ukázka podpory a ochoty bránit, ale asi to nebudou tak příkrá slova, že dojde k automatické odpovědi v případě dalších problémů,“ sdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 1 hhodinou

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 2 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 4 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
15:52Aktualizovánopřed 5 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
13:40Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
13:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské hybridní hrozby přestávají být hybridní, varovala šéfka Komise

Ruské hybridní hrozby v EU přestávají být hybridní a jsou stále reálnější, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jde o reakci na oznámení Dánska, že Moskva před časem plánovala atentát na americko-ukrajinského rappera na předměstí Kodaně. Komise brzy představí novou bezpečnostní strategii.
10:44Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruský útok na Kryvyj Rih zabil dítě a zdravotnici, zraněných jsou desítky

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela dvacetiletá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, včetně šesti dětí, oznámil ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul. Rusové v noci udeřili také na Kyjev, Charkov či Záporoží. Moskva pak informovala o ukrajinských dronových útocích v několika ruských regionech, jež si vyžádaly zraněné.
08:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.