Páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31 bylo záměrem, shodují se odborníci, kteří incident okomentovali pro ČT24. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií ho označil za mimořádně závažný. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotýká, že je nutné na provokace odpovídat rozhodněji. Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze ovšem upozorňuje, že je potřeba brát v potaz různé eskalační scénáře, které by mohly při tvrdé odpovědi nastat.
„Rusko to dělá už dlouhodobě, ví, že ta reakce bude evidentně taková, jaká doposud vždy byla – to znamená žádná. Spousta politických řečí, nicméně rozhodná akce žádná,“ míní Mikulecký. Spojenecké stíhací letouny k ruským stíhačkám sice podle něj odstartovaly včas, NATO by však dle jeho názoru mělo přistoupit k ráznějším opatřením a nastavit tak Rusku jasné mantinely toho, co si může dovolit. Analytik také uvedl, že NATO má právo bojové letouny narušující jeho vzdušný prostor dokonce sestřelit.
Dubský však podotýká, že takové uvažování by bylo „viditelným krokem, který by znamenal přímý střet mezi NATO a stíhačkami Ruska“. Nutné je podle něj zvažovat možné následky konfrontace.
„Chápu, proč v takhle emotivní situaci a dlouhé době aktů provokací se otvírá diskuze, jestli nereagovat takto tvrdě, ale položme si otázku, co by tato tvrdá odpověď mohla způsobit. V těchto momentech musí mnozí uvažovat v určitých módech, eskalačních schématech a dopadech, které by daná akce mohla způsobit,“ sdělil Dubský. „Nejsem si jist, zda státy Evropy jsou skutečně připraveny jít do konfrontace,“ dodal.
Test schopností a odhodlání uchýlit se k reakci
Co se účelu ruského narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO týká, Rusko podle Šíra jednak testuje schopnosti a odhodlání protivníka uchýlit se k nějaké reakci, ale primárně se dle jeho názoru jedná o součást strategického postoje Kremlu, pokud jde o odstrašení.
Mikulecký poukazuje na dvě dimenze ruských záměrů. „Prvotním úkolem je monitorovat situaci, jak NATO reaguje. Jaké má časy, kdy zafunguje jeho protivzdušná obrana, jaké všechny systémy budou zapojené, jaké typy radarů použijeme, z jakých směrů naše vzdušná obrana zachycuje ty ruské útoky. Zaznamenává potom, z jakých základen, jaké typy letounů startují, jaké mají operační postupy, jak komunikují. To vše jsou data, která je dobré o protivníkovi vědět,“ říká analytik.
Druhá dimenze je dle něj politická a propagandistická. Cílem je zasévat určité pochybnosti mezi obyvateli členských zemí o akceschopnosti NATO, ale také otestovat spojenecké vazby, a to zejména mezi Evropou a USA. „Testují tím, jaký je vztah mezi současnou americkou administrativou a Evropou. Nakolik se americká administrativa bude pokoušet omluvit tyto ruské zkoušky jako nějaký omyl, nedopatření, nedorozumění, anebo nakolik se připojí k evropskému pohledu a řekne stačilo, příště nějakým způsobem zasáhneme,“ uvedl Mikulecký.
Odborníci od NATO očekávají deklaraci soudržnosti
Estonsko se v pátek v reakci na narušení svého vzdušného prostoru rozhodlo požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Podle Šíra je tento požadavek opodstatněný. Připomíná, že k zahájení konzultací v rámci článku 4 může členský stát přistoupit, pokud došlo k ohrožení jeho nezávislosti, svrchovanosti nebo bezpečnosti, což dle jeho názoru v případě Estonska naplněno je.
Od NATO očekává spíše deklaraci soudržnosti. „Předpokládám, že dojde ke komunikaci postoje, který bude akcentovat to, že Aliance je jednotná a že klade velký důraz na soudržnost,“ vyjádřil se Šír. Připomenul ale také další kroky, které Západ dělá za účelem vytvoření tlaku na Rusko, jako například sankční politiku.
Podobnou odpověď ze strany NATO očekává také Dubský. „Obávám se, že spíše tedy ta odpověď bude jasné odmítnutí, jasná ukázka podpory a ochoty bránit, ale asi to nebudou tak příkrá slova, že dojde k automatické odpovědi v případě dalších problémů,“ sdělil.
