Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.
Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají čtyřiceti pěti společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste.
Zvýšení tlaku na Rusko
V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Pokud jde o energetiku, von der Leyenová zmínila, že ruská válečná ekonomika je udržována příjmy z fosilních paliv. Evropská unie je chce proto snížit. „Proto zakážeme dovoz ruského LNG (zkapalněný zemní plyn, pozn. red.) na evropské trhy. Je načase zavřít kohoutky,“ prohlásila šéfka Komise.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vydala své prohlášení nezávisle na von der Leyenové, protože je nyní na návštěvě Brazílie. „Hlavním zdrojem příjmu Ruska pro financování jeho nelegální války je stále vývoz energie,“ uvedla Kallasová. Komise proto podle ní navrhuje zaprvé úplný zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, zadruhé „zrušení zbývajících výjimek pro společnosti Rosněfť a Gazpromněfť a rozšíření sankcí na ruskou stínovou flotilu a její subjekty, včetně 118 nových plavidel“.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na síti X. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir.
Rozšíření zákazu vývozu z Unie
Podle von der Leyenové je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z Unie bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
„Kromě vedení války na Ukrajině ruské síly nadále odtrhávají ukrajinské děti od rodin a deportují je do převýchovných táborů. Nyní navrhujeme sankce proti osobám zapojeným do únosů a indoktrinace ukrajinských dětí,“ doplnila Kallasová další oblast, která je zahrnuta v sankčním balíku.
Rozšíření svých sankcí v pátek kvůli ruské válce na Ukrajině oznámila také Británie, uvedla agentura Reuters. Na jejích sankčních seznamech tak nově figurují dva gruzínští podnikatelé, které britská vláda obvinila z šíření ruské propagandy a úzkých vazeb na Moskvu. Sankce země uvalila také na dvě gruzínské společnosti a dva tankery, které do země převážely jako součást stínové flotily ruskou ropu.
Šéfka Komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí EU. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Moskvu kvůli rusko-ukrajinské válce.
Červnový návrh EK zmiňoval, pokud jde o ukončení dovozu fosilních paliv, konec roku 2027. Polsko ve středu vyzvalo ostatní členské státy EU, aby přestaly dovážet ruská fosilní paliva již do konce roku 2026. Ruský plyn a ropa stále proudí zejména do Maďarska a na Slovensko. V pátek Kallasová zmínila jen dovoz ruského LNG, k omezení celkového dovozu plynu se nevyjádřila.
