Trump přijme Zelenského

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

„Ukrajinská delegace a Volodymyr Zelenskyj jednoznačně přijíždějí s tím, že by od Spojených států chtěli zbraně – ať už dodané přímo, nebo že by je nakoupily evropské státy NATO. Nejde jen o tomahawky, ale také třeba systémy protivzdušné obrany Patriot,“ přiblížil zpravodaj ČT ve Spojených státech Václav Černohorský.

Tomahawky by – vzhledem k obavám Ruska z nasazení zbraní tak dlouhého doletu – mohly podle Zelenského pomoci přimět Moskvu k ukončení války proti Ukrajině, pokračující již čtvrtým rokem.

V předvečer washingtonské schůzky server Politico psal, že oba prezidenti, Trump a Zelenskyj, také posoudí plány na přechod ukrajinských sil k útočným operacím, které by mohly změnit situaci na bojišti – a které však závisejí na dodávkách zbraní. Ty už domlouvala s americkými zbrojovkami ukrajinská delegace vedená premiérkou Julijí Svyrydenkovou a šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, která do USA odcestovala před Zelenským.

Nahrávám video

Možná vyjednávací taktika

Černohorský s odkazem na zprávy amerických médií řekl, že se může jednat hlavně o vyjednávací taktiku, respektive způsob, jak dotlačit Kreml za jednací stůl. Podle zpravodaje Ukrajincům tedy nepůjde jen o dodávku zbraní, ale také příslib podpory. Možná o tom svědčí i telefonát Putina Trumpovi, míní Černohorský.

Po tomto čtvrtečním dvouhodinovém hovoru americký prezident oznámil, že se s ruským vůdcem sejde v Budapešti, aby se pokusili ukončit „neslavnou“ ruskou válku na Ukrajině. Schůzka má prý proběhnout během příštích dvou týdnů. Trump hovořil o velkém pokroku, podobně jako po srpnové schůzce na Aljašce. Mír na Ukrajině to ale nezajistilo.

Trump Tomahawky asi hned neslíbí, čeká Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý předpokládá, že velkým tématem schůzky budou právě Tomahawky. „Trump ale v této podobě asi zatím neslíbí, že by je poskytl Ukrajině, i když to může být podmíněno tím, že pokud se nedohodne s Putinem, dát je může,“ řekl.

Zelenskyj podle něj o jmenovaných zbraních hovoří jako o zázraku, nicméně USA jich pro bránící se zemi mají k dispozici asi jen dvacet. Washington totiž musí zvažovat například současnou situaci ve Venezuele, protože kdyby se rozhodl do ní vstoupit, potřeboval by právě křídlaté rakety, myslí si Šedivý.

O tomahawcích ve Studiu 6 bývalý náčelník Generálního štábu mluvil jako o drahých, špičkových a významných zbraních nebo odstrašujících prostředcích. Kromě schopnosti zasahovat cíle hluboko v Rusku připomněl, že tyto rakety jsou těžko zjistitelné a zároveň zničitelné, protože mají vysokou rychlost a nízkou dráhu letu. „Lze předpokládat, že cíl, který by si Ukrajinci vybrali a Američani s ním souhlasili, by byl zničen.“

Od schůzky Trumpa s Putinem Šedivý očekává, že naváže na jednání na Aljašce. Řešit mohou opět kromě války i ekonomická témata. Oba ale podle něj dnes vidí, že boje je nutné směřovat ke konci.

Nahrávám video

Experti: Telefonát Putina s Trumpem může mít negativní vliv

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK říká, že pokud k jednání mezi Putinem a Trumpem v Budapešti dojde, bude to pro Evropu i Ukrajinu „facka“. Jen příprava schůzky podle něj „podkopává mezinárodní normy“.

Maďarsko je totiž signatářem Mezinárodního trestního soudu, který v roce 2023 vydal na Putina zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů. Pokud by tedy Putin vstoupil na maďarské území, vláda by měla být povinna ho zatknout. Maďarský parlament sice letos v květnu schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu, nicméně podle agentury AFP tento krok nabývá účinnosti až o rok později.

Nahrávám video

„Je to krok, který může vést k rozkolu uvnitř evropského tábora. To může hrát do karet jedině Rusům, nikomu jinému,“ pokračoval Šír. Telefonát Putina s Trumpem se podle něj do výsledků jednání se Zelenským v Bílém domě může promítnout negativně. „Je potřeba s tím počítat,“ sdělil.

Také bezpečnostního expert Vlastislav Bříza uvádí, že hovor Putina s Trumpem zásadně změnil plán schůzky v Bílém domě. Podle něj Trump střely Tomahawk Ukrajině ani nepřislíbí, a to minimálně do doby, než se uskuteční setkání v Budapešti, které označuje jako „Aljaška 2.0“.

„Prakticky celé území evropské části Ruska až po Ural leží v dostřelu těchto zbraní (Tomahawk). I když se podíváte na mapu, samozřejmě většina leží v asijské části, ale drtivá většina průmyslu Ruské federace, a to včetně vojensko-průmyslového komplexu, leží v té evropské části,“ vysvětlil důležitost zbraní s doletem až dva a půl tisíce kilometrů, které mají perimetr dopadu v jednotkách metrů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
08:44Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 53 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 54 mminutami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 1 hhodinou

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 2 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.