Rakety Tomahawk, které USA použily k útoku na leteckou základnu Šajrát, jsou střely s plochou drahou letu schopné zničit cíl vzdálený 2500 kilometrů. Jsou to tytéž rakety, které zahajovaly první válku v Perském zálivu.
- Střely Tomahawk se jmenují podle indiánské zbraně ve tvaru malé sekerky.
Střely Tomahawk mají několik verzí a mohou být vypuštěny z ponorek, z hladinových válečných lodí, z odpalovacích ramp a z letadel. Podle toho se liší jejich dolet – od 450 do 2500 kilometrů; nejkratší mají střely odpalované z ponorek. Jejich bojová hlavice je těžká zhruba 450 kilogramů a může být vybavena jak konvenční, tak jadernou náloží. Tomahawky s jadernými hlavicemi W80 však už byly z americké výzbroje vyřazeny mezi roky 2010 a 2013.
Střela je naváděna na cíl několika systémy – základem je satelitní navigační systém GPS doplněný radarovým systémem TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti. V poslední fázi letu používá Tomahawk k navedení optický systém DSMAC, jenž srovnává fotografii cíle se skutečností.
Rakety jsou dlouhé asi 6 metrů, mají průměr 53 centimetrů a rychlost zhruba 890 km za hodinu.
Střely s plochou drahou letu mají podobu malých raketových bezpilotních letounů s krátkými křídly. Letí ve výšce pouhých 15 až 100 metrů nad zemským povrchem a jsou proto jen těžko identifikovatelné jak radarem, tak systémy vybavenými infračervenými paprsky. Během válek v Perském zálivu se ale ukázalo, že se dají poměrně snadno zničit palbou ze země.
Tomahawky se vyznačují velkou přesností, udává se, že mají 80procentní přesnost zásahu. Dokáží zasáhnout cíl s přesností na pouhých 10 metrů.
Z dějin Tomahawku
Střely Tomahawk vyvinula a vyrábí firma General Dynamic společně s firmou McDonell Douglas. První z těchto raket byly na vojenských lodích instalovány začátkem roku 1982. Do ledna 1991 jich bylo zkonstruováno dva tisíce a vojenské námořnictvo USA tehdy stejné množství znovu objednalo. V roce 2015 měly USA ve výzbroji asi 3500 střel Tomahawk.
Náklady na první tomahawky činily asi jeden milion dolarů, v současnosti se pohybují kvůli vylepšeným vlastnostem kolem 1,6 milionu dolarů – celý útok na základnu Šajrát stál tedy 94 milionů dolarů.
Ve válce v Perském zálivu byly tomahawky používány zejména proti strategickým cílům – továrnám na výrobu jaderných, biologických a chemických zbraní, velitelským stanovištím, spojovacím zařízením a budovám používaným státními činiteli.
Spojené státy nasadily tyto střely i při útocích na Irák v 90. letech a při zásazích na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu. V současnosti je mají ve výzbroji kromě USA také Velké Británie a Španělsko.
Proč právě Tomahawk?
Tyto střely mají několik výhod. Jejich ničivá síla sice není taková jako u raket odpalovaných z letadel, zdaleka to však vyvažuje fakt, že při jejich používání nejsou ohrožené životy amerických vojáků.
Dlouhý dolet totiž znamená, že se dají odpalovat ze svazů lodí operujících v bezpečné vzdálenosti, kde neexistuje možnost nepřátelské odvety. V případě použití varianty s nejdelší dráhou letu může být cíl od místa odpálení vzdálený až 2500 kilometrů, to znamená, že střela k němu letí asi tři hodiny.
Díky tomu, jak dlouho a v jakém množství se tyto střely používají, jsou velmi dobře ověřené v praxi. Americká armáda zná velmi dobře jejich slabiny i silné stránky.
