Střely Tomahawk zničí cíl na 2500 kilometrů. Co umí léty prověřená americká zbraň?

Rakety Tomahawk, které USA použily k útoku na leteckou základnu Šajrát, jsou střely s plochou drahou letu schopné zničit cíl vzdálený 2500 kilometrů. Jsou to tytéž rakety, které zahajovaly první válku v Perském zálivu.

  • Střely Tomahawk se jmenují podle indiánské zbraně ve tvaru malé sekerky.

Střely Tomahawk mají několik verzí a mohou být vypuštěny z ponorek, z hladinových válečných lodí, z odpalovacích ramp a z letadel. Podle toho se liší jejich dolet – od 450 do 2500 kilometrů; nejkratší mají střely odpalované z ponorek. Jejich bojová hlavice je těžká zhruba 450 kilogramů a může být vybavena jak konvenční, tak jadernou náloží. Tomahawky s jadernými hlavicemi W80 však už byly z americké výzbroje vyřazeny mezi roky 2010 a 2013.

Střela je naváděna na cíl několika systémy – základem je satelitní navigační systém GPS doplněný radarovým systémem TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti. V poslední fázi letu používá Tomahawk k navedení optický systém DSMAC, jenž srovnává fotografii cíle se skutečností.

Rakety jsou dlouhé asi 6 metrů, mají průměr 53 centimetrů a rychlost zhruba 890 km za hodinu.

Střely s plochou drahou letu mají podobu malých raketových bezpilotních letounů s krátkými křídly. Letí ve výšce pouhých 15 až 100 metrů nad zemským povrchem a jsou proto jen těžko identifikovatelné jak radarem, tak systémy vybavenými infračervenými paprsky. Během válek v Perském zálivu se ale ukázalo, že se dají poměrně snadno zničit palbou ze země.

Tomahawky se vyznačují velkou přesností, udává se, že mají 80procentní přesnost zásahu. Dokáží zasáhnout cíl s přesností na pouhých 10 metrů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z dějin Tomahawku

Střely Tomahawk vyvinula a vyrábí firma General Dynamic společně s firmou McDonell Douglas. První z těchto raket byly na vojenských lodích instalovány začátkem roku 1982. Do ledna 1991 jich bylo zkonstruováno dva tisíce a vojenské námořnictvo USA tehdy stejné množství znovu objednalo. V roce 2015 měly USA ve výzbroji asi 3500 střel Tomahawk. 

Náklady na první tomahawky činily asi jeden milion dolarů, v současnosti se pohybují kvůli vylepšeným vlastnostem kolem 1,6 milionu dolarů – celý útok na základnu Šajrát stál tedy 94 milionů dolarů.

9 minut
Střely Tomahawk
Zdroj: ČT24


Ve válce v Perském zálivu byly tomahawky používány zejména proti strategickým cílům – továrnám na výrobu jaderných, biologických a chemických zbraní, velitelským stanovištím, spojovacím zařízením a budovám používaným státními činiteli.

Spojené státy nasadily tyto střely i při útocích na Irák v 90. letech a při zásazích na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu. V současnosti je mají ve výzbroji kromě USA také Velké Británie a Španělsko.

Proč právě Tomahawk?

Tyto střely mají několik výhod. Jejich ničivá síla sice není taková jako u raket odpalovaných z letadel, zdaleka to však vyvažuje fakt, že při jejich používání nejsou ohrožené životy amerických vojáků.

Dlouhý dolet totiž znamená, že se dají odpalovat ze svazů lodí operujících v bezpečné vzdálenosti, kde neexistuje možnost nepřátelské odvety. V případě použití varianty s nejdelší dráhou letu může být cíl od místa odpálení vzdálený až 2500 kilometrů, to znamená, že střela k němu letí asi tři hodiny.

Díky tomu, jak dlouho a v jakém množství se tyto střely používají, jsou velmi dobře ověřené v praxi. Americká armáda zná velmi dobře jejich slabiny i silné stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...