Střely Tomahawk zničí cíl na 2500 kilometrů. Co umí léty prověřená americká zbraň?

Rakety Tomahawk, které USA použily k útoku na leteckou základnu Šajrát, jsou střely s plochou drahou letu schopné zničit cíl vzdálený 2500 kilometrů. Jsou to tytéž rakety, které zahajovaly první válku v Perském zálivu.

  • Střely Tomahawk se jmenují podle indiánské zbraně ve tvaru malé sekerky.

Střely Tomahawk mají několik verzí a mohou být vypuštěny z ponorek, z hladinových válečných lodí, z odpalovacích ramp a z letadel. Podle toho se liší jejich dolet – od 450 do 2500 kilometrů; nejkratší mají střely odpalované z ponorek. Jejich bojová hlavice je těžká zhruba 450 kilogramů a může být vybavena jak konvenční, tak jadernou náloží. Tomahawky s jadernými hlavicemi W80 však už byly z americké výzbroje vyřazeny mezi roky 2010 a 2013.

Střela je naváděna na cíl několika systémy – základem je satelitní navigační systém GPS doplněný radarovým systémem TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti. V poslední fázi letu používá Tomahawk k navedení optický systém DSMAC, jenž srovnává fotografii cíle se skutečností.

Rakety jsou dlouhé asi 6 metrů, mají průměr 53 centimetrů a rychlost zhruba 890 km za hodinu.

Střely s plochou drahou letu mají podobu malých raketových bezpilotních letounů s krátkými křídly. Letí ve výšce pouhých 15 až 100 metrů nad zemským povrchem a jsou proto jen těžko identifikovatelné jak radarem, tak systémy vybavenými infračervenými paprsky. Během válek v Perském zálivu se ale ukázalo, že se dají poměrně snadno zničit palbou ze země.

Tomahawky se vyznačují velkou přesností, udává se, že mají 80procentní přesnost zásahu. Dokáží zasáhnout cíl s přesností na pouhých 10 metrů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z dějin Tomahawku

Střely Tomahawk vyvinula a vyrábí firma General Dynamic společně s firmou McDonell Douglas. První z těchto raket byly na vojenských lodích instalovány začátkem roku 1982. Do ledna 1991 jich bylo zkonstruováno dva tisíce a vojenské námořnictvo USA tehdy stejné množství znovu objednalo. V roce 2015 měly USA ve výzbroji asi 3500 střel Tomahawk. 

Náklady na první tomahawky činily asi jeden milion dolarů, v současnosti se pohybují kvůli vylepšeným vlastnostem kolem 1,6 milionu dolarů – celý útok na základnu Šajrát stál tedy 94 milionů dolarů.

Nahrávám video
Střely Tomahawk
Zdroj: ČT24


Ve válce v Perském zálivu byly tomahawky používány zejména proti strategickým cílům – továrnám na výrobu jaderných, biologických a chemických zbraní, velitelským stanovištím, spojovacím zařízením a budovám používaným státními činiteli.

Spojené státy nasadily tyto střely i při útocích na Irák v 90. letech a při zásazích na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu. V současnosti je mají ve výzbroji kromě USA také Velké Británie a Španělsko.

Proč právě Tomahawk?

Tyto střely mají několik výhod. Jejich ničivá síla sice není taková jako u raket odpalovaných z letadel, zdaleka to však vyvažuje fakt, že při jejich používání nejsou ohrožené životy amerických vojáků.

Dlouhý dolet totiž znamená, že se dají odpalovat ze svazů lodí operujících v bezpečné vzdálenosti, kde neexistuje možnost nepřátelské odvety. V případě použití varianty s nejdelší dráhou letu může být cíl od místa odpálení vzdálený až 2500 kilometrů, to znamená, že střela k němu letí asi tři hodiny.

Díky tomu, jak dlouho a v jakém množství se tyto střely používají, jsou velmi dobře ověřené v praxi. Americká armáda zná velmi dobře jejich slabiny i silné stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...