Téma USA zaútočily na Sýrii

Použití bojového plynu na syrský Idlíb z minulého týdne byl testem toho, co si režim Bašára Asada – spolu s Ruskem a Íránem v pozadí – může dovolit. A tvrdá vojenská reakce ze strany USA přišla záhy.  Amerika Donalda Trumpa ukázala, že není Amerikou Baracka Obamy, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Páteční americký úder v Sýrii „překročil červenou linii“. V prohlášení to uvedlo společné vojenské koordinační středisko ruských, íránských a spojeneckých milicí podporujících syrského prezidenta Bašára Asada. Dodalo také, že na další „agresi“ už bude reagovat a že zvýší svou podporu syrskému režimu.

Moskva v reakci na raketový útok Spojených států proti syrské základně zavřela takzvanou horkou linku s Pentagonem, přes kterou oba státy komunikovaly o leteckých operacích nad Sýrií. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson označil reakci Ruska za zklamání. Spojené státy vzkázaly, že jsou připravené znovu zasáhnout.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson zrušil kvůli rostoucímu napětí okolo Sýrie návštěvu Moskvy plánovanou na pondělí. V prohlášení uvedl, že jeho prioritou místo cesty budou nadcházející rozhovory s jeho protějšky ze skupiny největších vyspělých ekonomik G7. Chce s nimi řešit situaci v Sýrii a pokračující ruskou podporu syrského prezidenta Bašára Asada i po chemickém útoku na civilisty.

Syrské město Chán Šajchún, v němž při úterním chemickém útoku zahynulo přes osm desítek lidí, se stalo znovu terčem útoku. Zasáhl východní část města a o život při něm přišla jedna žena. Další osoba byla zraněna. Oznámily to agentury DPA a AP s odvoláním na informaci exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Ta informovala také o dalším náletu na osadu západně od bašty radikálů z Islámského státu (IS) Rakká, při němž bylo zabito nejméně 15 osob, včetně čtyř dětí.

Jak interpretovat americký útok na vojenskou základnu syrského režimu? Podle komentátorů se jednalo o útok, který měl jednak upozornit režim v Damašku na to, že nelze zajít za jisté hranice, a jednak to byl geopolitický vzkaz dalším důležitým aktérům mezinárodního systému, Rusku a Číně.

Spojené státy jsou připraveny v Sýrii znovu zasáhnout, doufají ale, že to nebude nutné. Během jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásila americká zástupkyně Nikki Haleyová. Podle ní se útokem na syrskou vojenskou základnu zásadně změnila situace na syrském bojišti.

Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi zatím z Damašku stažena nebude. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bude na místě sbírat informace o situaci, které poté předá Česku, Německu a Spojeným státům.

Spojené státy v reakci na chemický útok ve městě Chán Šajchún v provincii Idlib zaútočily na leteckou základnu Šajrát nedaleko Homsu na západě Sýrie. Cílený útok nařídil prezident Donald Trump, který vyzval k ukončení krveprolití v zemi.  Většina českých politiků má pro zásah pochopení nebo ho přímo podporuje, použití chemických zbraní shodně označují za nepřijatelné. Výjimkou jsou jen komunisté, akci označili za agresi. Český prezident Miloš Zeman by chtěl, aby chemický útok vyšetřila nezávislá komise s plným přístupem.

Obětí útoku USA na základnu Šajrát se podle guvernéra provincie Homs stalo celkem 16 lidí, včetně devíti civilistů. Syrská agentura SANA už dříve informovala, že při útoku zemřelo i několik dětí z nedaleké vesnice. Podle ruské státní televize bylo zničeno devět letadel, ale hlavní ranvej základny je relativně v pořádku. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) americké nálety základnu téměř úplně zničily.

Nový šéf Bílého domu Donald Trump se úderem v Sýrii rázně rozešel s politikou Obamovy vlády, jež od intervence po jiném chemickém útoku v roce 2013 nakonec ustoupila, připomíná většina zahraničních listů. Řada z nich ale vyjádřila obavy, že Trump nemá připravenou dlouhodobější  strategii. Navíc je velkou neznámou, jak na útok zareaguje Rusko jako spojenec syrského režimu.

Ruský prezident Vladimir Putin označil americký zásah v Sýrii za „agresi proti svrchovanému státu a za porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou“, což poškodí rusko-americké vztahy i společný boj proti terorismu. Moskva žádá o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a odsouzení americké akce. Pozastavuje také platnost dohody o letech nad Sýrií, která měla zabránit incidentům mezi ruskými letadly a stroji západní koalice. Británie a Izrael naopak útok USA podporují a podle Turecka přispěje operace k rychlejšímu dosažení míru. Podle NATO nese plnou opovědnost za poslední vývoj v Sýrii režim Bašára Asada.

Rakety Tomahawk, které USA použily k útoku na leteckou základnu Šajrát, jsou střely s plochou drahou letu schopné zničit cíl vzdálený 2500 kilometrů. Jsou to tytéž rakety, které zahajovaly první válku v Perském zálivu.

Syrské město Chán Šajchún, v němž v úterý zemřelo na otravu toxickým plynem přes 80 lidí, se opět stalo terčem náletu. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), podle níž zatím nejsou zprávy o obětech.