Vztahy Putina a Trumpa dostaly první zásah od amerických střel. Nápravu hledají ministři

Zpravodaj ČT Miřejovský: Pokud se Putin s Tillersonem nesejde, bude to odveta za Sýrii (zdroj: ČT24)

Donald Trump a Vladimir Putin, dvě nejtěžší váhy světové politiky, mají za sebou první symbolickou srážku. Nepřímý střet v kulisách válčící Sýrie zatím znamenal výměnu ostrých slov na dálku. Středeční setkání jejich dvou zahraničních vyslanců ale může čekat těžká zkouška z diplomacie.

Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce, uvalené na Rusko předchozí vládou prezidenta Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli Spojeným státům v boji proti terorismu.

Vztahy Ruska a USA v minulých letech negativně poznamenala ukrajinská krize, válka v Sýrii nebo třeba obvinění, že Kreml se vměšoval do amerických voleb.

Poprvé spolu jako úřadující prezidenti telefonovali týden po Trumpově inauguraci. Paradoxně právě tehdy si – ve spíše zdvořilostním tónu – notovali v potřebě zlepšit nepříliš ideální vztahy. Bílý dům tehdy rozhovor na dálku označil za začátek zlepšování vztahů mezi USA a Ruskem, „které potřebují napravit“.

Že má kladný vztah k šéfovi Kremlu, dával magnát najevo už dlouhá léta. Třeba v říjnu 2007 pochválil Putina za to, že „odvádí skvělou práci při obnově obrazu Ruska“ poté, co byla Moskva obviněna z rozpoutání kybernetické války v Estonsku.

Po ruské anexi Krymu v březnu 2014 tweetoval: „Věřím, že Putin bude i nadále obnovovat ruskou říši.“ V tomto roce pak uvedl, že by uznal Krym za ruský, pokud by to mohlo zlepšit vztahy s Moskvou, což je krok, který neučinil dosud žádný západní stát.

V červenci 2015 Trump podotkl, že „by s Putinem vycházel velmi dobře“. V prosinci loňského roku zase mluvil o ruském prezidentovi jako o „živelném talentovaném muži“. Kladně se o Trumpovi vyjadřuje i ruský prezident. „Je to vždy velká čest dostat kompliment od člověka tak vysoce uznávaného ve vlasti i mimo ni,“ reagoval miliardář.

Trump během kampaně také sliboval, že právě s Ruskem mohou USA nejlépe potírat tzv. Islámský stát. Zhruba měsíc před samotnými volbami – a stále vážnějším obviněním o jejich ovlivňování ze strany Ruska – už Trump hovořil opatrněji.

„Nemiluji ho, ani to není nenávist. Uvidíme, jak to bude fungovat. Uvidíme,“ konstatoval Trump během proslovu v Nevadě. „Možná budeme mít dobrý vztah, možná hrozný. Možná to bude něco uprostřed,“ podotkl Trump na začátku října.

Syrská roztržka. První ostrý test vztahů

Oba lídři si vyměnili navzájem pochvalná slova o „respektu“ či „talentu“, zhruba dva a půl měsíce po Trumpově inauguraci je ale všechno jinak. Použití jedovatého plynu na civilní objekty - podle všeho pod přímým schválením syrského režimu – v očích Trumpa překročilo únosnou mez.

Proto neváhal o tři dny později vydat rozkaz o odstřelování syrské armádní základny. Na nepřímý vzkaz Moskvě, tedy hlavnímu spojenci Damašku, reagovala ruská strana slovy o „agresi“ či „porušení mezinárodního práva“.

A tak před návštěvou Rexe Tillersona Moskva nezakrývala odhalení nového dna vzájemných vztahů. „Diplomatické styky mezi Ruskem a Spojenými státy jsou nejsložitější od konce studené války,“ napsalo ruské ministerstvo zahraničí. Učinilo tak jen hodiny před tím, než mělo uvítat šéfa americké diplomacie.

Tillersonův protějšek Sergej Lavrov však mluvil o schůzce pozitivně a doufal v „prospěšné setkání“. Mimo nejžhavějšího tématu kolem Sýrie si prý od Tillersona rád vyslechne také plány, co dělat se situací v Jemenu nebo Libyi.

Rusko přitom od soboty zastavilo komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. Ta sloužila hlavně k odvrácení možných kolizí vojenských letadel v dané oblasti. Moskva si také předvolala amerického vojenského atašé.

Podle bezpečnostního analytika Univerzity obrany Lukáše Dyčky se vztahy mezi oběma státy na nějakou dobu zhorší. „Velmoci se ale pragmaticky vrátí ke snaze minimálně v Sýrii koordinovat svoje letecké údery. V dlouhodobějším hledisku si nemyslím, že by to mělo na vztahy Ruska a USA nějaký větší vliv,“ řekl ČT.

Útok na syrskou základnu byl podle něj zaměřený spíš na americké voliče. „Vůči nim určitě ukázal sílu Ameriky, ale vůči situaci v Sýrii nedokázal nic,“ dodal.