Moskva zavřela horkou linku s Pentagonem. USA jsou připraveny k dalším akcím proti Asadově režimu

6 minut
Události: Válka v Sýrii pokračuje i po americkém útoku
Zdroj: ČT24

Moskva v reakci na raketový útok Spojených států proti syrské základně zavřela takzvanou horkou linku s Pentagonem, přes kterou oba státy komunikovaly o leteckých operacích nad Sýrií. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson označil reakci Ruska za zklamání. Spojené státy vzkázaly, že jsou připravené znovu zasáhnout.

Tillersona sice reakce Ruska na raketový útok USA zklamala, zároveň ale dodal, že tím není nijak překvapen. Americký ministr financí Steven Mnuchin mezitím oznámil, že USA připravují ekonomické sankce proti Sýrii. 

Kvůli útoku vyšly v New Yorku nebo Chicagu do ulic stovky lidí. V Kongresu ale Trump našel podporu mezi republikány i demokraty. „Je velitel ozbrojených sil. V Sýrii jsou američtí vojáci, které musí chránit. Syrský režim má sarin a neváhá ho použít. To je jasné nebezpečí pro naše jednotky,“ uvedl republikánský senátor Marco Rubio.

Prezidenta ale Kongres také vyzval, aby vyvinul strategický plán pro vyřešení konfliktu a aby svoje další významné kroky s Kongresem konzultoval. „Vojáci odvedli skvělou práci. Otázka ale zní, kam dál. Pokud je teď cílem změna režimu a sesazení Asada, bude to vyžadovat nasazení našich mužů a žen přímo v terénu. Než něco takového prezident povolí, musíme to široce prodiskutovat,“ prohlásil demokratický senátor Ed Markey. 

4 minuty
Bezpečnostní analytik: Šlo hlavně o gesto Trumpa americkým voličům
Zdroj: ČT24
Zhruba čtyřicet hodin po včerejším útoku se nezdá, že by se válka zklidňovala. Během dneška došlo k několika vážným incidentům, které nepoukazují na to, že by rázný americký vykřičník Asadův režim nějak zastrašil.
Jakub Szántó

Spojené státy v pátek ráno odpálily 59 střel s plochou dráhou doletu na leteckou vojenskou základnu Šajrát, jihovýchodně od města Homs. Šlo o odvetu za úterní chemický útok na pozice povstalců, ze kterého Washington viní Damašek. Rakety podle Damašku zabily šestnáct lidí včetně devíti civilistů. Letiště útok vyřadil z provozu a zničil asi dvě desítky letadel.

Reakce Ruska, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, byla rázná. „Jde o agresi na základě naprosto smyšlené záminky. Připomíná mi to situaci v roce 2003, kdy Spojené státy a Británie spolu se svými spojenci vtrhly do Iráku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Rusko navíc od soboty zastavilo komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. Ta sloužila hlavně k odvrácení možných kolizí vojenských letadel v dané oblasti. Moskva si také předvolala amerického vojenského atašé. 

Tillersona čeká v Moskvě nepříjemný rozhovor

Do Moskvy má letět příští týden i Tillerson. Ruské ministerstvo zahraničí už mu vzkázalo, že se má připravit na velmi nepříjemný rozhovor. Rusko stojí za tím, že režim Bašára Asada nemá žádné chemické zbraně.

Tillerson ale vzkázal Moskvě, že i on chce během návštěvy otevřít některá nepříjemná témata. Amerika je naopak přesvědčená, že Asadův režim chemické zbraně má. Podle Tillersona tak existují pouze dvě možnosti. Buď Rusko Asada kryje, nebo nezvládá svou funkci garanta pro chemické odzbrojení Sýrie. 

Lavrov a Tillerson už spolu ale stihli po pátečním raketovém útoku USA telefonický hovořit, uvedlo v sobotu ruské ministerstvo zahraničí. Navzdory protikladným stanoviskům k útoku se oba ministři dohodli, že budou v diskusích o Sýrii osobně pokračovat.

Podle bezpečnostního analytika Univerzity obrany Lukáše Dyčky se vztahy mezi oběma státy na nějakou dobu zhorší. „Velmoci se ale pragmaticky vrátí ke snaze minimálně v Sýrii koordinovat svoje letecké údery. V dlouhodobějším hledisku si nemyslím, že by to mělo na vztahy Ruska a USA nějaký větší vliv,“ řekl ČT. Útok na syrskou základnu byl podle něj zaměřený spíš na americké voliče. „Vůči nim určitě ukázal sílu Ameriky, ale vůči situaci v Sýrii nedokázal nic,“ dodal.

Kvůli útoku mimořádně zasedla také Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník António Guterres vyzval strany zapojené do syrského konfliktu, aby se zdržely akcí, které mohou situaci víc vyhrotit. Americká zástupkyně Nikki Haleyová ale prohlásila, že Spojené státy jsou připravené zasáhnout kdykoliv znovu.

„Když mezinárodní společenství konstantně nedokáže plnit svou povinnost jednat kolektivně, nastanou okamžiky, kdy státy musí přijmout vlastní opatření. Nevybíravé použití chemických zbraní proti nevinným civilistům je takovým příkladem. Je naším životně důležitým zájmem zabránit šíření a používání chemických zbraní,“ uvedla Haleyová.

Chemické bojové látky zabily při úterním útoku v provincii Idlib podle místní samosprávy na 90 lidí, třetina obětí byly děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...