Moskva zavřela horkou linku s Pentagonem. USA jsou připraveny k dalším akcím proti Asadově režimu

Nahrávám video

Moskva v reakci na raketový útok Spojených států proti syrské základně zavřela takzvanou horkou linku s Pentagonem, přes kterou oba státy komunikovaly o leteckých operacích nad Sýrií. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson označil reakci Ruska za zklamání. Spojené státy vzkázaly, že jsou připravené znovu zasáhnout.

Tillersona sice reakce Ruska na raketový útok USA zklamala, zároveň ale dodal, že tím není nijak překvapen. Americký ministr financí Steven Mnuchin mezitím oznámil, že USA připravují ekonomické sankce proti Sýrii. 

Kvůli útoku vyšly v New Yorku nebo Chicagu do ulic stovky lidí. V Kongresu ale Trump našel podporu mezi republikány i demokraty. „Je velitel ozbrojených sil. V Sýrii jsou američtí vojáci, které musí chránit. Syrský režim má sarin a neváhá ho použít. To je jasné nebezpečí pro naše jednotky,“ uvedl republikánský senátor Marco Rubio.

Prezidenta ale Kongres také vyzval, aby vyvinul strategický plán pro vyřešení konfliktu a aby svoje další významné kroky s Kongresem konzultoval. „Vojáci odvedli skvělou práci. Otázka ale zní, kam dál. Pokud je teď cílem změna režimu a sesazení Asada, bude to vyžadovat nasazení našich mužů a žen přímo v terénu. Než něco takového prezident povolí, musíme to široce prodiskutovat,“ prohlásil demokratický senátor Ed Markey. 

Nahrávám video
Zhruba čtyřicet hodin po včerejším útoku se nezdá, že by se válka zklidňovala. Během dneška došlo k několika vážným incidentům, které nepoukazují na to, že by rázný americký vykřičník Asadův režim nějak zastrašil.
Jakub Szántó

Spojené státy v pátek ráno odpálily 59 střel s plochou dráhou doletu na leteckou vojenskou základnu Šajrát, jihovýchodně od města Homs. Šlo o odvetu za úterní chemický útok na pozice povstalců, ze kterého Washington viní Damašek. Rakety podle Damašku zabily šestnáct lidí včetně devíti civilistů. Letiště útok vyřadil z provozu a zničil asi dvě desítky letadel.

Reakce Ruska, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, byla rázná. „Jde o agresi na základě naprosto smyšlené záminky. Připomíná mi to situaci v roce 2003, kdy Spojené státy a Británie spolu se svými spojenci vtrhly do Iráku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Rusko navíc od soboty zastavilo komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. Ta sloužila hlavně k odvrácení možných kolizí vojenských letadel v dané oblasti. Moskva si také předvolala amerického vojenského atašé. 

Tillersona čeká v Moskvě nepříjemný rozhovor

Do Moskvy má letět příští týden i Tillerson. Ruské ministerstvo zahraničí už mu vzkázalo, že se má připravit na velmi nepříjemný rozhovor. Rusko stojí za tím, že režim Bašára Asada nemá žádné chemické zbraně.

Tillerson ale vzkázal Moskvě, že i on chce během návštěvy otevřít některá nepříjemná témata. Amerika je naopak přesvědčená, že Asadův režim chemické zbraně má. Podle Tillersona tak existují pouze dvě možnosti. Buď Rusko Asada kryje, nebo nezvládá svou funkci garanta pro chemické odzbrojení Sýrie. 

Lavrov a Tillerson už spolu ale stihli po pátečním raketovém útoku USA telefonický hovořit, uvedlo v sobotu ruské ministerstvo zahraničí. Navzdory protikladným stanoviskům k útoku se oba ministři dohodli, že budou v diskusích o Sýrii osobně pokračovat.

Podle bezpečnostního analytika Univerzity obrany Lukáše Dyčky se vztahy mezi oběma státy na nějakou dobu zhorší. „Velmoci se ale pragmaticky vrátí ke snaze minimálně v Sýrii koordinovat svoje letecké údery. V dlouhodobějším hledisku si nemyslím, že by to mělo na vztahy Ruska a USA nějaký větší vliv,“ řekl ČT. Útok na syrskou základnu byl podle něj zaměřený spíš na americké voliče. „Vůči nim určitě ukázal sílu Ameriky, ale vůči situaci v Sýrii nedokázal nic,“ dodal.

Kvůli útoku mimořádně zasedla také Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník António Guterres vyzval strany zapojené do syrského konfliktu, aby se zdržely akcí, které mohou situaci víc vyhrotit. Americká zástupkyně Nikki Haleyová ale prohlásila, že Spojené státy jsou připravené zasáhnout kdykoliv znovu.

„Když mezinárodní společenství konstantně nedokáže plnit svou povinnost jednat kolektivně, nastanou okamžiky, kdy státy musí přijmout vlastní opatření. Nevybíravé použití chemických zbraní proti nevinným civilistům je takovým příkladem. Je naším životně důležitým zájmem zabránit šíření a používání chemických zbraní,“ uvedla Haleyová.

Chemické bojové látky zabily při úterním útoku v provincii Idlib podle místní samosprávy na 90 lidí, třetina obětí byly děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně dva lidé zemřeli a osm utrpělo zranění při ruských vzdušných útocích na Sumskou oblast a Kryvyj Rih v noci na pátek, uvádí ukrajinští činitelé. Rusko pokračuje v úderech na sousední zemi den poté, co v Kyjevě jeho rozsáhlý útok zabil nejméně třicet lidí a asi stovku dalších zranil. Ukrajinský raketový útok na západoruský Bělgorod naproti tomu v noci způsobil požár energetického zařízení a smrt jedné ženy, píší ruská média.
07:44Aktualizovánopřed 14 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 10 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 12 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 16 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 16 hhodinami

Evropský pohled