Nový šéf Bílého domu Donald Trump se úderem v Sýrii rázně rozešel s politikou Obamovy vlády, jež od intervence po jiném chemickém útoku v roce 2013 nakonec ustoupila, připomíná většina zahraničních listů. Řada z nich ale vyjádřila obavy, že Trump nemá připravenou dlouhodobější strategii. Navíc je velkou neznámou, jak na útok zareaguje Rusko jako spojenec syrského režimu.
Trump přednesl jeden ze svých nejlepších projevů, když ohlašoval vojenský úder v Sýrii, myslí si bezpečnostní analytik CNN Peter Bergen. Navíc se prezident odvážil ke kroku, jemuž se jeho předchůdce Barack Obama vyhýbal i poté, co stanovil jasnou „červenou čáru“, pokud jde o útok chemickými zbraněmi.
Podle Bergena je ale nyní na stole řada otázek – kupříkladu, zda půjde jen o jeden varovný vzkaz, či větší kampaň vůči Asadovi. Dále není jasné, zda má Washington plán na ochranu syrských civilistů, přičemž analytik připomněl, že Trump se ještě nedávno dekrety snažil zakázat vstup osobám z převážně muslimských zemí včetně Sýrie.
Zásadní je také to, jak se nyní zachová Vladimir Putin, jehož Trump dosud vychvaloval jako skvělého lídra, a jestli tím končí možné snahy o oteplení americko-ruských vztahů.
Demonstrace rozhodného vůdcovství
Trumpovo rozhodnutí zaútočit na syrskou základnu byl pro amerického prezidenta klíčový moment, kdy se rozešel s Obamovou politikou. Bývalý americký prezident totiž podle mnohých kritiků selhal, když nakonec nepodnikl vojenskou akci v roce 2013, kdy zemřely u Damašku při chemickém údery stovky civilistů, píše Telegraph v komentáři.
Ve chvíli, kdy se ocitl Trump ve stejné situaci, využil ji a rozhodl se ukázat Sýrii, Americe i celému světu, že „je tu nový šerif“. Podle generála Johna Allena to byla výjimečná příležitost ukázat se jako rozhodný vůdce ve chvíli, kdy hostil čínského prezidenta na Floridě, s nímž chce jednat o zvýšení tlaku na KLDR kvůli jadernému programu.
Podle Telegraphu je ovšem otázkou, jestli Trump z intervence získá víc než jen okamžité politické body. Klíčová je hlavně otázka ruské reakce, protože Moskva zatím útok USA vnímá jako agresivní manévr. Podle listu to ale vypadá, že se Bílý dům snaží předejít větší konfrontaci, protože údajně Moskvu varoval předem, takže Rusové měli čas se evakuovat.
Také podle komentáře BBC se Trump krokem rázně distancoval od Obamovy politiky, když dal jasně najevo, že použití chemie bude mít pro Sýrii následky. I když jde ale o dramatickou demonstraci síly, 59 střel těžko změní Asadův postoj, který se nemění celou dobu občanské války.
„Je ironií, že Trump oponoval vojenské akci v roce 2013 a byl zvolen kvůli odstranění problémů v Americe, ne v Sýrii. Jak sám uznal, nyní je zodpovědný za situaci v Sýrii. Ale i když ukazuje rozhodnost, existují pochybnosti, zda ví, co dělat,“ píše bývalý asistent amerického státního tajemníka P. J. Crowley.
Útok jedovatým plynem je jedinečnou politickou příležitostí pro mezinárodní společenství zbavit Syřany nesnesitelného panovníka, konstatuje list Financial Times s tím, že Trump má tak možnost odlišit se od svého předchůdce. „Historie zřídka poskytuje druhou šanci. Ta by neměla být promarněna,“ uzavírá list.
Impulzivní krok bez strategie
Rovněž rakouský list Der Standard upozorňuje, že USA nemají zřetelnou strategii. „Trump ukázal, že jeho přístup k zahraniční a bezpečnostní politice je stejný jako jeho přístup k životu obecně: spontánní, impulzivní, nahodilý a zaměřený na jeho osobu. Vyslal rakety, ale nezdá se, že by měl nějakou strategii,“ uvedl.
Buď půjde o jednorázovou akci, nebo větší konflikt s Ruskem, který nikdo nechce a pro něhož nejsou žádné dlouhodobé plány, podotýká Der Standard.
Rusové byli překvapeni americkým útokem v Sýrii, protože se jim zdálo, že když roztáhli ochranný deštník nad Asadem, Američané se ho neodváží dotknout. Teď budou muset reagovat, upozornil polský list Gazeta Wyborcza.
„Dostane Amerika ruskou odpověď na východní Ukrajině? Začne nová ofenziva proruských povstalců? Možná však Rusové odpoví v Sýrii, ještě brutálnějším útokem na pozice protiasadovské opozice. Možná dojde k provokaci proti americkým silám na Blízkém východě,“ upozorňuje deník.
Trump je v nouzi, paradoxně ho zachránil Asad
Asad je Trumpův zachránce, poznamenává korespondent italského listu La Republicca. „Trump potřebuje odvrátit pozornost od svých katastrofálních prvních 70 dnů v úřadu. Nyní Asad se svou brutalitou a ruskou podporou představuje pro Trumpa zachránce. Pokud jsou dobře prezentovány veřejnosti, války nebo vojenské operace mohou být pro prezidenta v nouzi poslední možností,“ píše deník.
Komentátor tureckého deníku Karar si ale nemyslí, že jsou nějaké známky toho, že by se blížilo řešení syrské krize.
„Každý ví, že řešení je stále nemožné, protože k akci došlo v nevhodnou dobu. Buďme realističtí: vypadá to že Trumpova administrativa nemá strategii ani sílu k vyřešení problému. Turecko - jedna z nejvýznamnějších zemí v této rovnici - je navíc zcela zaměřena na otázku (Kurdů) PYD, OSN je zcela zablokována systémem s právem veta. Putin a Asad vidí, že demokratický svět je ve slepé uličce a plně toho využívají,“ dodal Mustafa Karaalioglu.
